Jak to, že nás např. Česká televize neinformuje o prohlášení ředitele WHO pro Evropu Hanse Klugeho ze 7. prosince? Na tiskové konferenci v Kopenhagenu řekl, že povinné očkování proti covid-19 musí zůstat až jako absolutně posledním opatřením a jen tehdy, pokud by v boji s koronavirem byly vyčerpány všechny jiné alternativy.
Informuje o tom např. německý lékařský časopis Aerzteblatt.de/nachrichten/129837/WHO-Europa-Coronaimpfpflicht-muss-absolut-letztes-Mittel-seien. Podle ředitele Klugeho je třeba vzít také v úvahu, co by povinné očkování udělalo s důvěrou veřejnosti.
Tentýž lékařský časopis má i aktuální zprávu k variantě viru omikron: podle dat jižní Afriky jsou ti uzdravení z infekce (s přirozenou imunitou) omikronem “dotčeni méně”. V německém Frankfurtu zkoumali účinnost vakcín, ještě vůči deltě, ale bude se to týkat i omikronu: u plně očkovaných po 6. měsíci nejsou žádné neutralizační protilátky a také po doplňující dávce vakcíny (Comirnaty) po 3 měsících účinek neutralizačních protilátek (v krvi očkovaných) poklesl 25krát. Zatím se ale ještě vychází z toho, že i tak očkování chrání před těžkým průběhem nemoci.
Zatímco předsedkyně Evropské komise Ursula von Leyen se měla vyslovit pro diskusi o povinném očkování, rakouská viroložka z Innsbrucku D. von Laer (v rakouské veřejnoprávní televizi) se v září přimlouvala za novou celorakouskou studii o protilátkách v populaci – ať po uzdravení nebo očkování – protože si např. v okrese Schwaz ověřila, že lidé mají násobně více protilátek, než jak jsou úředně evidováni uzdravení z nákazy. Konkrétně zjistila, že 25 % neočkovaných má protilátky.
Orf.at/stories/3228269: viroložka je přesvědčena, že by se pozitivní výsledek testu na protilátky měl stát součástí covid-pasu. Pokud odpůrci argumentují, že není ujasněna hodnota, při níž by protilátky člověka chránily, odkázala na WHO: lze vycházet ze standardizované hodnoty protilátek 100 BAU/ml, která znamená vysokou pravděpodobnost ochrany před nákazou. (Moje pozn.: dnes např. Německo a Švýcarsko, rovněž čeští odborníci používají pro měření protilátek test ELISA či obdobné testy, u nichž je již mezní hodnota ověřena výrobcem, takže není potřeba vymýšlet žádnou novou hodnotu, ostatně i v Rakousku se používá test ELISA či CLIA.)
Viroložka Laer: uzdravení z nákazy jsou imunologicky lépe chráněni (než očkovaní), vytvořili si více protilátek, jejich imunita je stabilnější, protilátky u nich lze prokázat i po 18 měsících. Např. po vakcíně Pfizer klesá hodnota titru o 6 % za měsíc. Lidem se zdravotními riziky by doporučila doplňující dávku po 8. měsíci (nebo před tím test na protilátky), ostatním by mohlo stačit dosáhnout (zmíněných) 100 BAU/ml krve. (V textu ORF není zmíněn konkrétní druh testu, u některých výrobků se používá jako dostatečná hodnota protilátek např. 44 BAU; v německých studiích k protilátkám v populaci – web Institutu R. Kocha – se u ELISA testování používají nízké hodnoty, např. 0,8.)
Německé politiky nedávno možná znepokojil berlínský virolog Ch. Drosten: občas jeho výroky sleduju např. v Berliner Zeitung; je uznávaným odborníkem na covid-19, spolupracoval mj. na kvalitě testování protilátek v populaci a na kvalitě laboratoří, je i soudním znalcem, na druhou stranu občas rád volí provokativní slova.
De.euronews.com/2021/09/07/drosten-fur-impfen-doch-immunitat-durch-infektion-ist-robuster-Coronavirus-covid: expert Drosten pléduje za očkování, ale vysvětluje, že “se lidé musí nakazit”, aby dosáhli na robustní imunitu. Patrně s nadsázkou uvedl, že pokud by chtěl být imunní (chodit na třetí a další dávky vakcíny “není cílem”), po očkování by se setkal s nákazou; kombinace očkování a nákazy “je nezbytná” pro dlouhodobou imunitu. (Redakce zdůraznila, že lidé by se neměli pokoušet schválně nakazit.) Virolog vychází z toho, že virus se bude dále měnit, ochrana vakcínami po několika měsících klesá. Imunita po nakažení funguje jinak než očkování; studie z UK podle něho ukázala, že uzdravení mají oproti deltě lepší ochranu než očkovaní.
Nového ministra zdravotnictví SRN K. Lauterbacha zřejmě rozzlobil zveřejněný výrok předsedy německé komise pro očkování (STIKO) T. Mertense, který podporuje očkování, ale tentokrát – ve vztahu k vakcinaci dětí – uvedl: “Své děti raději očkovat nebudu.” Komise STIKO totiž v létě čelila tlaku politiků, nechtěla podpořit očkování od 12 let u zdravých dětí, bez vážné chronické nemoci.
Berliner-zeitung.de/politik-gesellschaft/factencheck-lauterbach-ist-omikron-fuer-kinder-gefaehrlich-li.199834: tato redakce usvědčila nového ministra zdravotnictví z manipulace s daty z jižní Afriky a zachytila i jeho zklamání z vyjádření předsedy STIKO. Německý virolog K. Stöhr rovněž oponoval ministru Lauterbachovi: podle WHO se omikron již rozšířil, počet vážných případů v jižní Africe zůstává ale nízký; pokud v této zemi byly přijaty do nemocnice i děti, byly tam poslány z jiných důvodů; nelze mít za to, že děti by byly omikronem vážněji dotčeny a podobné platí i u dospělých.
Rakušané proti povinnému očkování (zatím se čekalo na schválení zákona v parlamentu) vytrvale protestují (např. Kleinezeitung.at). Část odpůrců vakcinace má prověřené své protilátky po nemoci, až do nedávna totiž Rakousko provádělo solidní výzkum protilátek a uznávalo test na protilátky na dobu 3 měsíců, teprve nedávno tento test vláda vyrušila z covid-pasu. (Švýcarsko naopak test na protilátky do covid-pasu začlenilo.)
Pharmazeutische-zeitung.de/reinfektion-moeglich-aber-unwahrscheinlich-123793: letos obletěla svět celorakouská výzkumná studie protilátek v populaci s ověřením míry reinfekce (kolik uzdravených se znovu nakazí po delší době, zde bylo více než 7 měsíců, některé případy byly ověřeny ještě i v delším období). Rakouskou vládou financovaný úřad AGES se na studii podílel: loni na podzim se ověřovala imunita u těch, kdo prodělal covid-19 loni v únoru – dubnu: ze 440 000 uzdravených se našlo jen 40 osob, které byly podruhé pozitivně otestovány na covid-19, což představuje extrémně nízkou míru nové nákazy po uzdravení. Nedohledalo se mezi uzdravenými žádné úmrtí, které by souviselo s covid-19, uvádí např. S. Pilz z lékařské fakulty v Grazu.
S článkem se lze seznámit i v angličtině, např. Onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/eci.13520 nebo v European Journal of Clinical Investigation (např. si zadat Study from Austria reinfection).
Můj názor: pokud občan má ověřeny protilátky po nemoci, může si být na 99 % jistý, že nikoho nenakazí (podporuje to mnoho západních odborníků i část českých); každé očkování potenciálně může přinést riziko vedlejších účinků (viz informace výrobců vakcín či SÚKL.cz) – má politik právo nutit občany do očkování, pokud např. přes rok mohou opakovaně prokázat své protilátky, tj. imunitu? Ale i ti, kdo nemají protilátky detekovatelné (jednodušším testem), mohou mít podle odborníků fungující buněčnou imunitu.
Je lepší se o tom poradit s lékařem, jemuž důvěřujeme. V zahraničí sleduju např. i úřední pokyny lékařům, jak mají postupovat u zájemce o očkování (u něhož se nepředpokládají protilátky): na prvém místě ověřit, nakolik by vakcinace mohla přinést nežádoucí komplikace (vč. např. i starších občanů oslabených stářím a nemocemi). Lékař má probrat např. to, zda člověk má dostatek jiných možností své ochrany, např. nemá profesi příliš zatíženou kontakty s více lidmi, zda je člověk ochoten chránit se při některých situacích rouškou, jaké má rodinné okolnosti apod. Mně se na tom líbí ten individuální, korektní přístup, ten totiž má patřit k lékařské profesi.
Na internetu, příp. na Advokatnidenik.cz, lze dohledat stanovisko advokátky V. Vališové k vyhlášce MZ ČR se zavedením povinného očkování v ČR (některé profese a osoby od 60 let). Zcela se s jejím rozborem ztotožňuju: vyhláška není v souladu s právním rámcem ČR, vč. dvou mezinárodních úmluv k lidským právům, ústavy a zákonů. Ministerstvo dokonce není v souladu ani se zákonem o ochraně veřejného zdraví: v něm se počítá s očkováním, které zabrání šíření nákazy, jenže u covid-vakcín je dostatečně ověřeno, že se průběžně nakazí vyšší počet očkovaných, čímž přenášejí nákazu na další osoby (toto riziko bude i např. u očkovaného personálu v sociálních ústavech, čili i nadále bude třeba zachovávat vyšší opatrnost – respirátory, ev. i testování, které v ústavech také u očkovaného personálu zavedly např. Dánsko a Norsko).
Na rozdíl od jiných druhů očkování, kdy se nejprve ověřovalo, zda člověk už nemá protilátky, tentokrát ministerstvo prý ověřování protilátek vyrušilo, ač podle některých odborníků může existovat riziko zdravotních komplikací (k souběhu covid-19 a očkování se v médiích vyjadřoval např. dr. M. Balík, odborník na intenzivní medicínu VFN Praha).
Jde o vakcíny stále ještě v režimu experimentálních očkovacích látek, byly při Evropské lékové agentuře a Evropské komisi povoleny k plošnému užití jen s podmínkou, že se budou nadále sledovat jejich účinky a konečné vyhodnocení účinnosti a bezpečnosti se plánuje až do r. 2023.
Mně osobně je poněkud líto obyvatel různých ústavů, na něž se tu a tam dělá nátlak, aby se očkovali. V ústavech je obtížnější chránit se před nákazou (lepší podmínky mívají lidé doma), na druhou stranu je třeba uvážit celkový zdravotní stav. Vážit pro a proti. V mém okolí se vyskytují “osoby od 60 let” (které ministerstvo diskriminuje věkem), které nemají žádný rizikový faktor vůči covid-19: nejsou obézní, mají vyhovující krevní tlak, nemají cukrovku ani problémy s plícemi, srdcem atd. A vědí, jak si počínat, aby nenakazili ani sebe, ani druhé.
Norsko na začátku letošního roku na webu lékového úřadu (Norwegian Medicine Agency) zveřejnilo, že u starších občanů, zvláště “křehkých” z důvodu vyššího stáří či celkového zdravotního stavu, se může projevit riziko, že některé vedlejší účinky vakcín, s nimiž se zpravidla lépe vypořádají mladší, zdravější lidé, mohou u těchto křehkých jedinců způsobit závažné nežádoucí reakce, vč. úmrtí. Upozornění norského úřadu – po úmrtí prvních očkovaných starších občanů – převzal i český SÚKL jako informaci pro očkující lékaře, aby očkování zvažovali více individuálně.
Pokud nový český ministr zdravotnictví nezmění vyhlášku k povinnému očkování, pak občany, kteří se nepodrobí, čeká pokuta až 10 000 Kč, podle právníků má jít o jednorázovou pokutu. Co stát udělá s občany nemajetnými? Podle Evropského soudu pro lidská práva nelze očkovat násilím. V Rakousku (ještě jsem nestihla sehnat přesné znění návrhu zákona) se diskutovalo o potřebě sociálně odstupňovat pokuty, dále se diskutovalo o náhradním trestu odnětí svobody pro toho, kdo pokutu nezaplatí. Mám za to, že občan neschopný platit má mít právo nechat svůj případ ověřit soud. Např. Dánsko a další země nechají neschopnost zaplatit pokutu přezkoumat soudně, a na rozdíl od Rakouska, jež vymýšlí trest odnětí svobody (např. obecně prospěšné práce?), ve Skandinávii prý nemajetnému pokutu soud odpustí (Wikipedia.org).
(9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář