Profesor Turchin věří, že objevil železný zákon společenského vývoje. Před deseti lety v článku pro časopis Nature předpověděl, že okolo roku 2020 čeká USA bouřlivé období. Hlavním důvodem je podle něj příliš mnoho elit ve společnosti, které nemají adekvátní uplatnění.
Ve své knize „Staleté cykly” zkoumal profesor Turchin osm civilizací nebo velkých zemí počínaje antickým Římem a konče Anglií, Francií a Ruskem od středověku po moderní dobu. Civilizační cykly trvají staletí a podle P. Turchina jsou rozděleny do tří fází. První fáze se vyznačuje sociální stabilitou a rozšiřováním moci a často i území. Po ní následuje fáze, kterou nazývá stagflace a která se vyznačuje ekonomickými potížemi běžného obyvatelstva, ale zvyšující se spotřebou elit společnosti. Poslední fází je ekonomický útlum a občanské nepokoje.
Růst a úpadek impérií
P. Turchin se považuje za zakladatele cliodynamiky, oboru, který zkoumá historii, sociologii a za pomoci matematických modelů se snaží vysvětlit růst a úpadek impérií. Název pochází z řeckého slova clio, které označuje jednu z devíti mýtických Múz, dcer boha Dia. Clio je považována za ochránkyni historie.
Z historických pramenů a dalších zdrojů se autoři knihy Staleté cykly snažili získat širokou škálu údajů o stavu zkoumané země v daném okamžiku. Použitá data zahrnují například ceny zboží nebo počet postavených chrámů, kostelů a veřejných budov. Zajímavým údajem je podle knihy i počet nálezů mincí zakopaných v daném období, který na rozdíl od nově postavených chrámů indikuje obavy z budoucnosti.
Data získaná z historických pramenů o osmi zemích převedl P. Turchin do svého modelu, na základě kterého určil klíčové ukazatele, které naznačují, že přijdou problémy.
Příliš mnoho elit
Parametry, které indikují přechod z fáze stagflace do krize, je trojice zdánlivě nesouvisejících, ale podle P. Turchina propojených ukazatelů: příliš mnoho elit ve společnosti, které nemají uplatnění, klesající životní úroveň průměrné populace a zadlužená vláda.
Z těchto tří faktorů má největší vliv na vzrůstající napětí ve společnosti „nadprodukce elit”. V roce 2010 otiskl časopis Nature článek P. Turchina, ve kterém autor předpovídá, že v průběhu deseti let dojde k politické nestabilitě. Faktorem, který má největší vliv na růst nestability, je příliš mnoho absolventů elitních škol, pro které nemá společnost adekvátní uplatnění.
Jedna z možností, jak může počet elit ve společnosti stoupat, je čistě biologická. V Saúdské arábii roste počet členů královské rodiny výrazně rychleji než počet královských pozic. V demokratických společnostech roste počet vzdělaných lidí s růstem ekonomiky. Co je na tom špatně, ptá se P. Turchin? Na první pohled nic. Ale vysoký počet lidí s elitním diplomem může být stejný problém jako hodně saúdských princů, pokud pouze někteří z nich mají možnost adekvátního výdělku a nějakého mocenského postavení.
Elity bez moci nebo postavení
Elity, které se nedostanou k moci, se k ní snaží dostat, a logickým spojencem jsou jim běžní lidé. Ti se začnou bouřit v situaci, kdy jsou nespokojeni s vývojem své životní úrovně. Ani ne tak v porovnání s bohatými elitami, ale s vývojem vlastního postavení v čase. Aby uklidnil nespokojené lidi, rozdává stát peníze. Ovšem až dojdou, může je pouze mlátit obuškem a zakazovat jim jakoukoli kritiku. Proto je po nadprodukci elit a poklesu životní úrovně třetím faktorem, který má vliv na vytvoření výbušné směsi, stát bez peněz.
Historické cykly
V rámci staletých cyklů se objevují krátkodobé výkyvy, které se opakují přibližně každých 50 let. Ve Spojených státech to byly v minulosti léta 1870, 1920 a 1970, k čemuž P. Turchin dospěl měřením počtu násilných nepokojů v jednotlivých letech. Z těchto výpočtů autor před deseti lety odvodil, že období okolo roku 2020 bude v USA pořádně žhavé.
Minimálně z pohledu škod na majetku se trefil. Nepokoje v USA v létě 2020 po smrti G. Floyda způsobily největší materiální škody v historii USA.
Konkrétní opatření, jak zabránit, aby třetí fáze společnost zcela nerozložila, P. Turchin nenabízí, neboť je podle svých slov vědec, a ne politik. Přijatá řešení by nicméně měla směřovat k nějakému omezování počtu elit a růstu životní úrovně co nejširšího počtu obyvatelstva.
Teorie P. Turchina vyvolaly u řady jeho kolegů značnou kritiku.
(5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Jenže elita čeho? Včera jsem na křesťanské televizi zahlédl profesora dárečka a z něho úplně stříkalo že se živí z podstaty zoufalstvím druhých. A válčil by “pořádkovač na jakési zpravodajské hry největší sběře třeba *cia ale je jedno která to je protože britští zázraci ztelpali islámský stát o kterém nakonec i amerika prohlásila že je teroristický a zapomněli poděkovat putinovi že je tam přežili u afganistánu na přiučení radši kramle z kvalifikovaných brity, *známých dealerů drog a myslitelných návazných sociopatií což je ovšem u workoholických fachidiotů jedno oborů patrně standart, druhými. A dám odkaz ještě na vhled cucákům co jsou bulíkovaní zájmovci byť třeba (jenom v uvozovkách) z deviace “upírství. Z výskyta se mi zvednul kufr.
https://www.youtube.com/watch?v=9a—cJa5-E
Záleží na tom koho považujeme za elitu společnosti. Je mnoho těch co si pouze myslí, že patří k elitě. Problémem je nastavení západní společnosti a její hodnoty. Mnoho lidí se domnívá, že pokud vystudují vysokou školu tak mají nárok na vysoký plat, dobré místo (pokud možno manažerské) a další společenské bonusy. Zde je byrokraticky vytvářen falešný pocit náležitosti k elitě, pomocí razítek a diplomů.
Potom je tu skupina lidí, jíž Dr. F.Koukolík nazývá psychopaty nebo deprivanty, přičemž ti sociálně úspěšní vytvářejí jakousi „elitu“ balancující na hraně zákona a dobrých mravů, jelikož materialistické pojetí světa jim to umožňuje.
Opravdových elit je ve skutečnosti málo. Tvoří ji možná 10 – 20% lidí. Ti jež jsou společensky jedineční díky vlastnostem, které mají. Chorobná ctižádost, nezkrotné ambice, pocit mesiášství a kult vlastní osobnosti mezi ně rozhodně nepatří.
Jsou jedinci, kteří mezi elitu náleží, ale společnost je není schopna poznat ani ocenit, jelikož se nehrnou do významných funkcí ani netouží po mediální pozornosti.
Tedy problém: „mnoha elit“ je uměle vytvářen a programován do myslí lidí, kteří žádnou elitou nejsou. Naším skutečným problémem je neschopnost dívat se pravdivě na sebe a svět kolem nás.
Tady je docela zřejmé o jaké “elity” jde… členové královské rodiny pro které nestačí křesla, mohou společnosti nabídnout asi tolik, co absolvent s elitním diplomem genderových studií. Nějaké množství takových dárečků společnost unese, ale jejich nadprodukce vede ke kolapsu.
“…za pomoci matematických modelů se snaží vysvětlit růst a úpadek impérií.”
O tom už jsem něco četl. Tam se to jmenovalo psychohistorie a také to vedlo k zajímavým koncům.
(nápověda: Isaac Asimov – Nadace)
U nás se úpadkem civilizací zabývá celkem seriozně egyptolog Miroslav Bárta na základě archeologických výzkumů. Vydal k tomuto tématu i knihu “Sedm zákonů”.