Pak tu máme kandidáty, u nichž známe jejich postoje a je za nimi i nějaká politická činnost (působení ve veřejném prostoru). Tam můžeme zařadit Karla Janečka (boj proti korupci, kritika covidových opatření), Alenu Vitáskovou (kritika energetiky, boj se solárními barony, vlastenecké postoje) nebo Tomáše Březinu (pravicové postoje, vybudoval a řídil velkou firmu).
Aktivity těchto občanských kandidátů jsou relevantní a přesvědčivé. Něco za nimi stojí a jsou pro své podporovatele uvěřitelní. Lze si z nich vybrat a i člověk, který je kritický vůči současné neschopné vládě, má šanci podpořit kvalitního kandidáta s reálnými zkušenostmi.
Pak tu je kandidát SPD. Místo toho, aby SPD podpořila například Alenu Vitáskovou, na poslední chvíli vytáhla z klobouku kandidáta vlastního. Nepříliš charismatického Jaroslava Baštu. Jako poslanec není příliš výrazný a to není dobrá zpráva. Na místě prezidenta potřebujeme výraznou osobnost, schopnou prásknout do stolu a jít i proti vládě – v zájmu České republiky.
SPD opět ukázalo, že nemá zájem sjednocovat. Za každé situace bude hájit jen své, na svém písečku. Škoda – silný občanský kandidát, podpořený opoziční parlamentní stranou, by měl mnohem větší šance. Takto se jen budou drobit síly a SPD postavením vlastního kandidáta velkou mírou zmařila úsilí a vykonanou práci občanských kandidátů.
Co na to říct – jen karma je zdarma…
(8 votes, average: 4,25 out of 5)
Loading... 
Já SPD docela chápu, jít do koalice je jak hodit si mincí, mohli by přijít o vše.
Takhle maj svý jistý, paradoxně možná hlavně pro to, že je “ti jediní správní” zavrhujou a vylučujou.