Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje? |

Sdílet článek:

TIMUR BAROTOV

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,” říká analytik BHS Timur Barotov.

Směnný kurz české koruny je v posledních letech velmi dynamický a mění se v závislosti na několika nejdůležitějších faktorech: úrokový diferenciál, ekonomická síla, politická stabilita, tržní sentiment a mezinárodní obchod. Obchodníci a investoři tyto faktory pečlivě sledují, aby mohli předvídat pohyby měn a činit informovaná rozhodnutí. Zatímco v posledním roce byl vývoj české koruny vůči euru a americkému dolaru poměrně podobný (tj. česká koruna výrazně oslabovala) v posledním měsíci americký dolar výrazně zpevnil, kdežto euro oslabilo proti koruně. Co stojí za touto divergencí?

USD/CZK

Česká koruna (CZK) vzhledem k americkému dolaru (USD) za poslední rok oslabila asi o 11 %, a to především vlivem rostoucího úrokového diferenciálu, který věští i rozdílný vývoj v ekonomice. Ekonomika Spojených států se drží pevně na nohách i přes vysoké úrokové sazby především díky četným fiskálním stimulům a různým likviditním programům. HDP Spojených států tak meziročně ve 3. kvartále 2023 rostlo tempem 4,9 % a ve 4. kvartále 2023 tempem 3,4 %. Česká ekonomika ve stejných obdobích klesala o 0,8 %, resp. rostla o 0,4 %. Nejenomže se v Evropě méně stimulovalo fiskální politikou než v USA, ČR je navíc nejvíce průmyslovou zemí v EU a její ekonomika je tak nejvíce citlivá na zvýšenou úrokovou sazbu. To působí 2 jevy: ekonomická obnova je zde nejpomalejší takřka ze všech evropských zemí, ale až se úrokové sazby dostanou na výrazně nižší úroveň s časovým zpožděním dojde k odrazu české ekonomické aktivity výše a tím se uzavře onen propastný rozdíl.

Silná ekonomika USA nepouští úrokové sazby níže a trh se pomalu adaptuje na scénář, kdy letos americký Fed nemusí snížit úrokovou sazbu ani jednou. Oproti tomu ČNB už se snižováním začala a očekává se, že s tím bude i nadále pokračovat. Pro velké a spekulativní hráče na trhu tak již nedává smysl držet své prostředky v českých bankách a českých státních dluhopisech. Jejich atraktivita vůči těm americkým výrazně klesá a dochází k přesouvání kapitálu ve prospěch USD. Další vývoj bude výrazně záviset na výnosech amerických státních dluhopisů a na inflačních očekáváních. V současné době inflační očekávání v USA rostou a ženou výnosy výše. Tento vývoj může ještě pokračovat, protože americký Fed ztrácí důvěru a trh přestává věřit, že se tam podaří inflaci letos zkrotit na 2 % hranici. Ve druhé polovině roku se tento vývoj však může zmírnit, nebo i otočit. To i s ohledem na jednání ČNB, které nespěchá s rychlejším snižováním sazeb, protože slabší koruna je proinflačním rizikem. Očekáváme tedy oslabující kurz v dalších měsících a ve 2. polovině roku by mohl kurz polevit a koruna posílit v závislosti na inflaci a monetární politice.

EUR/CZK

Česká koruna oslabila vůči euru v posledních 12 měsících asi o 7,3 % z velmi podobných důvodů, jako bylo uvedeno výše v případě USD/CZK. Ekonomická obnova evropských států je svižnější než tuzemská a úrokové sazby se zatím nesnižují. Ovšem co je jiné je vývoj v posledních 30 dnech, kdy koruna oslabila vůči americkému dolaru o 2,6 % ale vůči euru pouze o 0,35 % a v posledních dnech dokonce posilovala. Inflace v eurozóně je menším problémem než v USA v důsledku slabšího ekonomického růstu, a proto se neočekává, že Evropská centrální banka (ECB) bude muset být stejně přísná, jako americký Fed.

Je tak mnohem pravděpodobnější, že úrokové sazby ECB začnou klesat dříve než v USA. Úrokový diferenciál se tak může ve 2. polovině roku začít zvětšovat ve prospěch české koruny. Tímto směrem uvažuje i oficiální prognóza ČNB. Lze tedy do jisté míry předpokládat, že se tento vývoj zachová v následujících měsících a CZK bude lehce posilovat vůči EUR. Pozor by si měli investoři ale dát na potenciální export americké inflace do evropských států. Navíc ropa od počátku roku výrazně zdražila (+20 %) a to je výrazně proinflační a může se to se zpožděním projevit v evropských inflačních údajích. To by mohlo zbrzdit trajektorií snižování úrokových sazeb ECB a koruna by tak při obnově inflačních tlaků v eurozóně mohla znovu lehce oslabit.