Důvodů pro tento stav je řada, pomineme-li ale daně, vyplývá hlavně z konkurenčního prostředí. Například škodovka je u nás pod drobnohledem a útočí na ní entity, jako je Hyundai, a tak zkrátka musí držet ceny níže. Naopak třeba pro luxusní, výkonné či jinak výjimečné drahé modely je tu velmi malý trh, který je v Německu mnohem větší, a tak se tu místní zastoupení o nějakou aktivní cenovou politiku ani nezajímají. Snadno jim pak uteče, že se situace o pár set kilometrů jinde změnila, při jednom prodaném autě za rok jim to stejně může být jedno.
Situaci dále komplikují rozdílné daňové systémy. Firmě je třeba jedno, jaká je DPH, když ale v Německu byla loni o 5 % nižší, soukromá osoba už to poznala citelně. Dále do hry vstupují různé daně z luxusu či emisí, jako třeba v Rakousku, které naopak činí tamní ceny dražších aut pro Čecha zcela nezajímavými. I tak snadno v případě některých vozů dojdeme k rozdílům v cenách i v řádu desítek procent, a to se pořád bavíme o trzích „nasáčkovaných” vedle sebe. Co teprve, když se na věc podíváme poněkud globálněji?
Přesně o to se pokusila firma carinsurance, která se zabývá zprostředkováním pojištění aut na mnoha trzích, a tak má přehled o tom, co kde stojí. Dala tak dohromady přehled zemí, kde úplně stejné, tj. globálně v nepříliš specifických verzích nabízené auto koupíte nejdráže a kde nejlevněji. A rozdíly jsou skutečně pozoruhodné.
Oním autem se stal základní Range Rover, tedy vůz, který u nás začíná na 2 986 643 Kč přesně. S takovou cenou Česká republika nemůže pomýšlet na desítku nejlepších ani nejhorších, přesto můžeme být za tuto cifru ještě relativně šťastní. Nejlevnější je totiž Range Rover v USA, což může vzhledem k tamní životní úrovni působit nefér, ale daňový systém favorizující spíše přímé daně, jakýsi kult auta a z něj pramenící extrémně konkurenční prostředí ale tlačí ceny nových vozů dolů. Američanům tak stačí na totéž 92 154 dolarů, tedy asi 2,02 milionu Kč, o více jak 30 procent méně než u nás.
Druhá je Kanada s podobnou cenovou politikou, další je Bahrajn, kde je třeba už přes 2,2 milionu, pak Katar, kde se bavíme o 2,4 milionu Kč a pak teprve první evropská země, Rumunsko, kde pořád stačí v přepočtu též okolo 2,4 milionu. Levně je v Evropě také ve Velké Británii, kde platí též slova o silné konkurenci na velkém trhu.
Podíváme-li se na opačný konec žebříčku, najdeme tu z Evropy jen Řecko, kde je na nový Range třeba bezmála 3,9 milionu. To je ale čajíček oproti některým asijským zemím, hlavně pak Malajsii, Singapuru a Vietnamu, kde je všude třeba na totéž auto přes 350 tisíc dolarů, tedy přes 7,7 milionu Kč. Oproti nejlevnějším USA jde takřka o čtyřnásobek. Zřejmě úplně nejvyšší cena na světě ale lidem z carinsurance utekla – nejvíce tento vůz stojí v Turecku, kde čerstvě zavedli jedny z nejvyšších daní na auta celém světě. Range Rover tam přijde nejméně na 2 927 424 tureckých lir, to jest asi 405 500 USD neboli 8,26 milionu Kč. Už skutečně více jak čtyřikrát tolik oproti USA.
Pochopitelně, srovnání to z podstaty není úplně férové, neboť nekalkuluje s tím, jak jsou kde koncipované daňové systémy. Je hezké, že je někde auto levné, když vám ale z výplaty zbude 30 %, moc to neoceníte. Když je naopak někde násobně dražší, na výplatu vám ale nikdo nesahá, můžete ve výsledku nakoupit i levněji. Pokud ovšem nyní máte v kapse 2,5 milionu, pak je srovnání fér – někde si za něj koupíte celý Range Rover a ještě vám zbude na několikaletý provoz, jinde si na něj pořídíte nanejvýš pár dražších náhradních dílů.
Buďte první kdo přidá komentář