Proč jsme slepí (a hanební)? |

Sdílet článek:

Úvaha bosenskosrbského politika Dane Čankoviče překvapí svou adekvátní pregnantností, ale proč zrovna český stát se musí podílet na jím popsané hanebnosti proti svému historicky nejbližšímu národu? Podle politika je současný světovládný globalismus politikou podlosti, lži a síly, domnívá se, že vládnoucí planetární kasta Anglosasů používá proti Srbům rafinovanou strategii, pomocí svých poddaných z EU, NATO a tzv. Kosova vykonstruují problémy a kladou nepřijatelná ultimata, pak to dovedou k tzv. dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, v jejichž jádru leží princip, že Srbsko dá vše a dostane nic, Kosovo nedá nic a dostane vše. Ve finále se Anglosasové prezentují jako spasitelé, něco nicotného Srbům nasypou a Kosovo s tím velkoryse souhlasí. Cílem této aktivity je krok za krokem vtáhnout Bosnu a Herzegovinu a Srbsko do NATO, přesně do té organizace, která se vyznačuje brutální agresivitou proti srbskému národu. NATO je nástrojem, kterým USA ovládají poddanské země a realizují své zájmy, tj. vládnout nad světem a jeho bohatstvím, vnutit světu své hodnotové systémy a konečným cílem je zničit člověka a konstruovat absolutně umělou strukturu humanity.

Počátkem prosince albánsko-kosovské bezpečnostní síly začaly obsazovat prostory volebních komisí v srbské části Kosova, srbské obyvatelstvo spontánně zorganizovalo odpor a zablokovalo barikádami silnice. Situace se do té míry vyhrotila, že srbský prezident Vučič 26. prosince vyhlásil armádní pohotovost a podobně reagovali Albánci v Prištině a hrozila eskalace konfliktu. Po jednáních obou stran se zástupci evropské mise EULEX se situace částečně uklidnila a armádní pohotovost na obou stranách byla odvolána. Bohužel EU politiku vůči Srbům definují Germáni (Německo a Rakousko), kteří prohráli válku a porážku sice přijali, ale mstu ventilují na srbském národě, který jim za války dokázal jako jediný v Evropě čelit. Srbům dnes jde v severním Kosovu o nejzákladnější, což např. dostal i východní Timor, žít svobodně ve svých domovech bez cizí nadvlády. Místo toho jim hrozí od Albánců s NATO pomocí genocida. O Srbech se v německém a rakouském tisku lze dočíst úplně všechno kromě objektivního referování. Např. Frankfurter Allgemeine referuje o události: Po měsíci eskalace vyprovokované srbskými politiky a militanty, Srbové dosáhli svého, albánská policie propustí zatčené Srby a bez vědomí KFORu (mezinárodní jednotky vedené NATO) albánská policie nevstoupí do severních (srbských) oblastí, v srbském oficiálním prohlášení se mluví o “garancích” od EU a USA. Pisálci FAZ dávají slovo garance do uvozovek, protože ví, že srbskému podnárodu nikdy Západ žádné garance nedá.

Tatiana Obrenovic v culture-strategic analyzuje situaci. Srbové jsou příliš naivní, uvěřili dohodám se Západem (Dayton, Brusel agreement, Washington agreement, german-french non-paper atd.) stejně jako Rusové věřili Minským dohodám. Srbové jsou v severním Kosovu na barikádách, patriarcha nesmí do Pecka sloužit vánoční mši. Může někdo připomenout Kurtimu (mafiánskému bossovi sebeproklamovaného Kosova), že Srbové se nebojí jeho teroristického režimu ani seznamu zabitých Srbů jeho vrahy. Země NATO neustále vysílají Srbům ultimata, aby odstranili barikády, my jsme však na jejich ultimáta alergičtí, Srbové chrání své staleté srdce. Manipulační taktiky Washingtonu a Berlína, spolu s KFOR a Prištinou moc dobře známe. Celá eskalace jde podle scénáře předepsaného z Washingtonu a Berlína, jejichž pokyny se prištinští mafiáni slepě řídí. Kolektivní Západ urgentně dnes potřebuje nasměrovat pozornost od Zelenského jiným směrem. USA taky musí politicky a ekonomicky ujařmené Evropě ukázat, kdo je pánem. Podepsali jsme se Západem nesčíslně dokumentů, můžete nám říct, který z nich právě platí? Nemáme dost síly, abychom odpověděli stejným způsobem jako to udělal Putin. Srbsko čelí brutálnímu vydírání, kvůli nějaké tzv. legálně závazné dohodě, kde USA rozpoznají problém. USA, EU a celý kolektivní Západ plus NATO vždy mají v zásobě závaznou dohodu, ovšem závaznou pro jiné.

Na Srbech vadí západní degenerované vládnoucí kastě jedna podstatná věc a tou je srbská národní identita a svoboda vkomponovaná do národních genů, nikdo jiný to v Evropě nemá. Srbský národ nepřestal plnit ani dnes svou historickou roli. Staletí byl srbský národ pro Osmany nepřekonatelnou hradbou při jejich cestě do Evropy a za odměnu je natovští a evropskounijní fašisté zlikvidují. Dnes je srbský národ hradbou proti západním Osmanům. Je dobrou zprávou, že navzdor manipulacím NATO a EU, které si běžný smrtelník nedokáže představit, pokusům o svržení atd. je Milorad Dodik stále prezidentem jedné ze dvou bosenských entit Republiky Srpska. Prezident počátkem prosince prohlásil, že Bosna a Herzegovina nikdy nevstoupí do NATO, bosenští Srbové zablokují přání druhé, muslimsko-chorvatské entity, realisticky vzato, pokud Dodik přežije. Koncem října na grandiózním shromáždění lidu v Banja Luce proti Západem sponzorovanému pokusu svrhnout zákonného prezidenta Dodika řekl Emir Kosturica: “Nikdy se zde nesešlo tolik lidí. Jsme tu, abychom odolali tomu, co se v devadesátých letech prohnalo Evropou a smetlo vše ve společnosti – rodinu a tradici. Vše, co Dodik brání a co je dnes tak zpochybňováno, jsou věci, za které člověk musí bojovat.”