Proč krachují české hospody?




Sdílet článek:

Zdá se, že proces likvidace velké části českých hospod začal nabírat na síle. Zpráv o tom, že zavírají i některé známé restaurace a hospody, je dostatek.

Proč právě teď? Odpověď možná není tak složitá. Podle všeho příslovečnou poslední kapkou je současná vlna zvyšování cen energie. Marná sláva – v hospodě se musí svítit a taky topit. Sedět tam při 18 stupních, co by to bylo za požitek z piva či dokonce z jídla v restauraci. A sledujeme-li naši vládu, která se přece o všechny postará a nikoho nenechá padnout, pak kdoví, třeba se ještě dočkáme i nařízení, že v hospodě se má topit na ještě méně stupňů. Takže nové faktury asi znamenají pro mnohé hospody pohromu.

Nejde však jenom o rostoucí ceny energií. Daleko více, a již hodně dlouhou dobu, na likvidaci hospod a restaurací pracují české pivovary. Upřímně řečeno, moc nechápu, proč to pivovary dělají.

Abychom si rozuměli. Půl litr piva – obyčejné desítky v restauraci či hospodě dostaneme minimálně za pětadvacet, ale častěji za třicet a více korun. Za dvanáctku již musíme zaplatit ale spíše pětatřicet a více korun. A nejlepší nakonec. Za plzeňskou dvanáctku již musíme vytáhnout z kapsy padesátku a v Praze nejméně šedesát (a více) korun a to dokonce za jenom 0,4 litru.

Dát si v hospodě pivo po šichtě nebo si tam skočit na chvíli pokecat se sousedy, to leze do peněz. Stokoruna nebude stačit. A zkusme to dělat každý den či obden. Na venkově to prostě už bude problém. Praha je jiná, ala i tam najdeme dost hospod, kde je najednou docela prázdno.

A teď: když si stejné pivo koupíme v supermarketu, jsme v úplně jiném světě. Desítka či dvanáctka v akci je za desetikorunu za láhev a i ona plzeň je v akci za 23 či 24 korun. To je ovšem rozdíl a volba je pak jasná. Pak už jen fajnšmekři ocení, že čepované pivo má jinou chuť než lahvové, ale co naplat, když rozhodují peníze.

Takže, dívám-li se na proces zániku mnoha hospod čistě ekonomicky, pak nemohu nevidět, že za tím je z velké části cenová politika českých pivovarů. Jejich náklady na výrobu piva jsou nízké – budou podstatně nižší než 10 korun za láhev. Proto mohou prodávat do supermarketů zvýšenou měrou a tak orientovat spotřebitelskou poptávku na nákup lahvového piva. Tomu hospody konkurovat nemohou.

Ten konkurenční boj mezi pivovary bude mít samozřejmě další pokračování, protože ten, kdo nebude schopen prodávat do supermarketů, nebude moci přežít při současných cenách energií. Malé pivovary tento růst nákladů nebudou moci přežít. A budou jich možná desítky…

Hospodám a restauracím však chybí i ti, co tam chodili na jídlo. I to se dnes stalo skoro luxusem.

V prvé řadě byly zrušeny stravenky. Snad si ještě někteří vzpomeneme, jak vehementně bojoval za zrušení stravenek pan Stárek, prezident asociace restaurací. Nasliboval restauratérům, jak konečně, až nebudou mít lidé stravenky, se všichni vrhnou na oběd do restaurací. A hlavně hospody budou mít hotové peníze. Jen jim asi zapomněl říci, co mají dělat, až budou mít prázdnou hospodu.

Marné byly tehdy snahy odpůrců, kteří vysvětlovali, že je velký rozdíl zaplatit stravenkou, kterou nemohu použít jinde, anebo stokorunou, za kterou si člověk může koupit cokoli.

Těmto argumentům podlehlo i ministerstvo financí a pak slavnostně oznamovalo, že převedením stravenek do peněžního paušálu umožnilo milionu zaměstnanců, aby si mohli dovolit teplé jídlo. Jenomže „zapomněli“ (opravdu?), že stravenky nejsou povinností zaměstnavatele, ale jen dobrovolnou dávkou, která je součástí nákladů firmy. Ovšem taky to bylo před volbami a bylo prý přece nutné něco udělat pro podnikatele.

Bylo to opravdu mimořádně „zdařilé opatření“ ono zrušení stravenek. Mnoho lidí se tak vrátilo k tomu, co jsme vídávali ve starých filmech. Pracující si zase nosí svůj oběd v kastrůlku do práce a obědvá na svém pracovním stole.

A ještě jedno. Podívejme se dobře na ceny jídel. I ty se utrhly ze řetězu, a to je především věcí hospodských a restauratérů. Obyčejný smažák za 150 korun – někde dokonce bez přílohy, k tomu jedno malé pivo a nestačí vám dvě stovky. Hospody se prostě chtějí zahojit po covidu. Tak jim to přece různí experti z pražských luxusních restaurací doporučují – jen se nebojte říci si o peníze.

A do toho ještě růst cen všeho, bez výjimky. Lidé šetří a právě na hospody a na restaurace to dopadne v první řadě. Hospodu si člověk může odříct, ale střechu nad hlavou už nikoli. Volba je pak jasná.

Jedno číslo za všechny dlouhé úvahy.  V září 2022 jsou ceny stravování a ubytování vyšší o 25,3 % oproti září minulého roku. To je více, než rostly ceny ve skupině bydlení, energie, paliva – tam je to 24,9 %.

A dále: proti průměru roku 2015 jsou ceny ve stravování a ubytování vyšší o 61 %, tedy úplně nejvíce za všech skupin sledovaných statistikou. Přitom průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí 2022 vyšší o 52 % oproti druhému čtvrtletí 2015. Ještě je nutno něco dodat?

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (13 votes, average: 4,38 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

6 Comments

    • Pokud se Vám po socialisticke ZOO stýská,je třeba se vydat s tornou na zádech do těchto destinací.Pak si rádi vyslechmeme Vaše zkušenosti.Svobode zdar.

  1. Autor se mýlí, stravenky zrušeny nebyly, jen jim byla vytvořena alternativa. Nevím, proč by se mělo nějak omezovat, za co lidé utratí své vydělané peníze. Hodnota stravenky navíc běžně nedosahuje ceny oběda a strávník si tak stejně musí připlatit. Místo toho, aby autor oslavoval, že se lidé mohou chovat o něco ekonomičtěji, chtěl by je nutit, aby podporovali mnohdy předražené hospody.

    • Stravenky též měly jisté daňové výhody pro zaměstnavatele, což nezmiňujete. Výdaje za stravenky jsou daňově uznatelným nákladem. Zaměstnavatel si může uplatnit náklad do výše 55 % ceny stravenky, maximálně však do výše 70 % sazby stravného. V obvyklém scénáři hradí zbylých 45 % z hodnoty stravenky zaměstnanec.

  2. S těmi stravenkami je autor mimo realitu! Denně vídám u pokladen drogerií či jiných obchodů platbu stravenkami. Nikdo je nenutí utrácet stravenky v restauracích či jiných stravovnách.

  3. Hospody je třeba vymýtit, tam se lidé scházejí a baví o všem možném, místo aby doma spořádaně čuměli na debiloskop.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*