Proč ne opět Měsíc?




Ve výzkumných zařízeních v ČR se od osmdesátých pozorovalo, že možnosti výzkumného bádání a vědecký étos samotný vyprchaly s odcházejícími generacemi, mezi komunismem osmdesátých let a současnou fašizoidní Evropskou unií, nejenže není v podstatě žádný rozdíl, ale kreativní krize tehdejší doby se dnes radikálně prohloubila. Důvody se dnes najdou v podfinancování výzkumného sektoru, tehdy se např. tvrdilo, že výzkum nemá vazbu na požadavky výrobní sféry a tedy je zbytečné výzkum plošně financovat. Rysem současnosti je ztráta kompetencí, a nejsou to jen kompetence, které zmizely s likvidací tradičních výrobních odvětví v zemi, pravděpodobně je tento jev doprovodným rysem hluboké krize, která rozkládá západní svět. Objevují se zarážející fakta o výzkumné oblasti, které nikdy prostředky nechyběly, o dobývání kosmu a jednom velkém minulém úspěchu lidstva v tomto směru – o člověku na měsíci.

Prezident Kennedy v slavné řeči v roce 1962 nasměroval americkou kosmickou agenturu NASA k cestě na Měsíc, za sedm let celý svět fascinován sledoval kroky Neil Armstronga po tomto zemském satelitu. Před pár lety přikázal Bílý dům NASA vrátit člověka na měsíc, byl stanoven termín 2024. NASA prezidentovo zadání vkomponovala do svého programu Artemis, v článku ve Washington Post bilancuje Christian Davenport rozpracovanost prezidentova zadání. Všechny možné a nemožné potíže zabrání splnění úkolu: měsíční modul nebude zkompletován, Kongres nepovolil všechny požadované finance a existují další velké překážky v realizaci programu, např. skafandr pro měsíční procházku není hotov. Generální inspektor NASA prohlásil, že vývin skafandrů se kvůli technickým problémům (a obligátnímu kovidu) zdrží o dva roky, podle inspektora termín 2024 nemůže být splněn. NASA za půl miliardy skafandry konsoliduje už od roku 2016. Generální inspektor na tiskové konferenci vylíčil všechny nepříjemné okolnosti, které astronauty na měsíci potkají, jako jsou teplotní výkyvy. Téměř jakoby tento funkcionář NASA zapomněl, že jeho agentura už měsíc jednou dobyla. V jiných úvahách o tomto programu se píše, že skafandry nejsou až tak významným problémem, s kterými zápolí měsíční program.
.
Proč mohli Američané v krátkém čase 1960-70 realizovat program Apollo, a dneska jenom kvůli skafandru se ztratí dva roky? V ruském Vzglad o ztrátě kompetencí a americké cestě na měsíc píše Alexej Anpilogov. Budoucí historici popíší v svých pracích netrivilání proces ztráty klíčových kompetencí mnoha zemí. Minulé projekty byly dovršeny a  archívovány. Některé technologie USA používané před padesáti lety jsou dnes prakticky nedostupné, program Saturn-Apollo není v tomto výjimečný. V roce 1976 USA úspěšně posadily na Mars dvě automatické stanice Viking. Pak došlo k dlouhé časové prodlevě až do devadesátých let, při rozpracování nového projektu Mars Pathfinder se vyjasnilo, že velká část dokumentace Vikingů je ztracena nebo se nachází ve stavu, který nikdo není schopen dešifrovat. Doslovně se hledali pamětníci v domovech důchodců a prosili se, aby Státům pomohli s návratem na Mars. Podařilo se a Pathfinder úspěšně přistál. Domněnka o tom, že lze pokračovat v adaptovaném programu Apollo není reálná. Např. pokus o obnovu kyslíkovodíkového motoru J-2, který byl použit na horních stupních rakety Saturn, byl jasnou ilustrací nepřekonatelných obtíží. Program obnovy J-2 pojmenovali J-2X, s pracemi začali v roce 2007, společnost Pratt & Whitney Rocketdyne  dostala 1.2 miliardy dolarů, práce trvaly sedm let, výsledek byl slabý, přitom motor J-2 zhotovila ta samá společnost v šedesátých letech za sedm let. Druhý pokus USA dostat se na měsíc začal už v roce 2004, nyní je 2024 nereálné.
.
Kosmické lodě Apollo a rakety Saturn byly v šedesátých letech vyvinuty od nuly, nový americký lunární program využívá komponenty stávajících programů. V konstrukci nové nosné rakety SLS se našlo místo i pro staré kyslíkovodíkové motory RS-25, první SLS budou z druhé ruky, RS-25 se převezme z odstavených raketoplánů. Na původním lunárním modulu LK existovalo speciální zařízení, které v případě nestandardní situace, vtáhlo astronauta zpátky do modulu, v dnešním programu se nic takového neplánuje. Dnešní lunární přistávací modul, prezentovaný nutně jako vítěz, představuje pouze návrh návrhu a seznam dobrých přání. Nemožnost naplnění všech požadavků je zřejmá. Saturn V byl schopen přepravit 140 tun užitečného nákladu a 65 tun na trajektorii k měsíci. Tyto parametry nosné rakety zaručují hladký průběh lunární mise. V projektu vývoje rakety SLS se předpokládá vývoj principiálně nového nosiče SLS Block II, schopného přepravit 130 tun. Ovšem Block II je úplně jenom seznam dobrých přání. U této rakety není hotovo vůbec nic, ani silné startovací urychlovače. Odhaduje se, že vývoj SLS přijde na 35 miliard.
.
Libor Číhal
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (3 hodnocení, průměr: 4,67 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 500 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

1 Comment

  1. Dovoluji si upozornit na jeden zásadní problém: Projekt Apollo (stejně jako projekt Manhattan) dělali (=byli na klíčových vedoucích pozicích) lidé, jejichž mateřštinou nebyla angličtina. Z používání tohoto jazyka jako primárního se prostě hloupne (je to neurofyziologicky podloženo minimálně jako závažný argument). Zejména se to vztahuje na “common english”, třeba Tolkienova angličtina takto působit asi nebude, ale ta je pro běžného anglického rodilého mluvčího cizí a zcela nesrozumitelný jazyk (podobně jako angličtina Shakespearova).
    V USA i GB inteligence zvládala klasické jazyky a některé kontinentální jazyky (Newton patrně “myslel” v latině, E. A. Poe znal starořečtinu, latinu a francouzštinu a asi v nich i myslel). Ještě, byť fiktivní, hrdinové Ransomovek šprtali kontinentální jazyky, fiktivní Biggles byl vychován bilingválně (vedle angličtiny jeden z indických jazyků) a následně zvládl ještě do odchodu na frontu francouzštinu a němčinu, zatímco po WW2 výuka jiných jazyků šla v GB do … a v USA taky, takže se ztratila možnost tento hendikep angličtiny kompenzovat.
    Dnes vidíme, jako světlo na konci tunelu, dost razantní vzestup španělštiny v USA. Stále roste, alespoň v mém oboru a příbuzných, u vědeckých prací podíl autorů, u nichž se dá podle jména předpokládat, že paralelně s angličtinou mají španělštinu (pokud není rovnou jejich primární jazyk). Ale narůstají v téže sféře i počty autorů s čínskými a korejskými jmény.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*