04/06/2021
Kategorie: Historie

Proč nebyla Americká občanská válka o otroctví

Sdílet článek:

Od 70. let 19. století do pozdních 50. let 20. století zde bylo neoficiální příměří mez Severem a Jihem. Každá strana uznávala a vzdávala poctu odvaze druhé strany; uznávalo se, že Sever bojoval za zachování Unie, a protože Old Glory (americká vlajka) byla spálena a Jižané bojovali za svobodu a bránili své domovy; dvěma velkými hrdiny války byl Abraham Lincoln (1809-1865) a Robert E. Lee (1807-1870); a Jih připouštěl, že otroctví bylo špatné, ale nikdy nepřipouštěl, že bylo kruté.

Okolo roku 1960 Demokratická strana – vedená Lyndonem B. Johnsonem – přistoupila k moderní inkarnaci identitářské politiky. Pracovala pro ně velmi dobře. Ve volbách roku 1956 75 % černochů volilo Republikány. Do roku 1964 více než 90 % z nich volilo Demokraty a činí tak do dnes. Jako část jejich úsilí o zajištění a manipulování černošskými hlasy, Levičáci a jejich myrmidonští přistoupili k mýtu, že Americká občanská válka byla o otroctví. Nebyla. Byla, dle mého názoru, o penězích, více než o čemkoliv jiném. Nyní, v tomto bodě, vím, že někteří moji liberální přátelé budou naštváni a řeknou: “Bylo to vše o otroctví!” No, máte nárok na svůj názor, ale nechte mne, abych se vás zeptal: O čem bylo otroctví? Odpověď: Bylo o penězích.

Argument “bylo to vše o otroctví” je přílišným zjednodušením a infantilním tvrzením, kterému důvěřuje mnoho lidí. Ti, kteří se upsali této vadné teorii, ignorují jeden nepopíratelný fakt: historie je špinovostí. Není téměř nikdy tak jednoduchá, jak by vám moderní Levice věřila. Ano, jistě, otroctví bylo jednou záležitostí, ale nebylo jistě jedinou záležitostí a ani ne dominantní záležitostí. Zde níže je seznam jedenácti dalších:

1. Otázka toho, jaký budeme mít typ vlády? Měli bychom následovat státní model velké vlády a vládního hospodaření Alexandra Hamiltona (1755/57-1804), s rysy silné, centralizované vlády, vrchní exekutivy s téměř královskou mocí, senát volený na doživotí, vysoká cla k povzbuzení výroby na účet zemědělství, silnou národní banku pro řízení měny a vysoké ceny veřejné půdy, která by přinášela příjem do Washingtonu, D. C. pro financování vnitřních vylepšení (zvláště kanálů a cest na Severu), prodej veřejné půdy za vysoké ceny by byl také výhodný pro zadržení nových vln imigrantů z Evropy ve městech. Protože by si nemohli dovolit koupit půdu, a tak by nemohli farmařit, museli by zůstat ve městech, poskytovali by levný rezervoár práce pro velké firmy.

Alternativou byla malá vláda, fylosofie “vládne nejlépe, když vládne málo” Thomase Jeffesona (1743-1826). Tento pohled byl přijat jeho intelektuálními dědici, Johnem C. Calhounem a Jeffersonem Davisem, mezi jinými. Hamiltoniánský model byl přijat Henry Clayem a Abrahamem Lincolnem, který se chopil Clayových idejí “Amerického systému” jako své politiky anti-otrokářských novin North Star. Dnes o tom nikdo neuslyší, protože je to z většiny mrtvá záležitost. Byla vyřízena u Appomattoxu (kapitulace generála Leea). Velká vláda vyhrála. A pořád ještě vítězí. To je to, proč může člověk říci, že když došlo na občanskou válku, v jistém smyslu, obě strany ztratily.

2. Chamtivost severních korporací. Severní korporace měly rády vysoká cla (daně) na zboží, které dovážel Jih, protože tyto omezovaly konkurenci evropských továren a dovolovaly účtovat vyšší ceny za často podřadné zboží. Výnosy z cel šly do Washingtonu, který je použil na dotování seveřanského průmyslu (jak přímo, tak nepřímo) na účet jižanského zemědělství. Bavlna byla obzvláště lukrativní. V roce 1859 hodnota vyvážené bavlny činila celkem 161 milionů dolarů. Hodnota všech seveřanských exportů dohromady byla jen něco přes 70 milionů dolarů. Do roku 1860 byl federální rozpočet 80 milionů dolarů. 70 milionů z toho bylo placeno Jihem. Jedna oblast, která obnášela 29 % populace, platila více než 82 % daní. Z toho, čtyři z pěti dolarů byly použity na vnitřní vylepšování Severu. To nebylo pro Abrahama Lincolna dosti dobré. Upekl zvýšení cel z 24 % na 47 % (a 51 % na položky obsahující železo). Šel svou cestou. Tento celní tarif byl v účinnosti do roku 1913.

3. Seveřanské pokrytectví. Sever měl také otroky. Je skutečným faktem, že stát Massachusetts měl otrokářství o 78 let déle než stát Mississippi. Osvobozovali své otroky pomocí procesu, který se nazýval osvobození (manumission), to bylo vytvořeno tak, že seveřanští páni neztratili žádné peníze. Wall Street pokračoval ve financování jižanských plantáží, a tak otrokářství, až do doby občanské války. Seveřanští bankéři požadovali otroky jako kolaterál (k ručení za dluhy) a dávali jim přednost před půdou. Velmi často “Massa” použil peníze, které si půjčil od seveřanských bankéřů k nákupu více otroků. Seveřanští bankéři tak financovali otrokářství.

Také neuniklo pozornosti jižanských novinových redaktorů, že otrokářské flotily neměly sídla v jižanských přístavech. Operovali z Bostonu, Massachusetts a Providence (stát Rhode Island), později se k nim připojilo New York City. Lincolnův režim neudělal nic pro omezení těchto seveřanských lodních zájmů. Ani je po válce nezastavil. Pokračovali do roku 1885, 20 let po kapitulaci generála Leeho, když se Brazílie stala posledním národem v Novém světě, který postavil mezinárodní obchod s otroky mimo zákon. Jižanští redaktoři z vydavatelství ukuli doma tyto všechny věci ve 40. a 50. letech 19. věku, když se obviňování seveřanského pokrytectví stalo v novinách na Jihu dosti běžným.

4. Abolicionistický terorismus. Největší strach většiny Jižanů před rokem 1861 byla revolta otroků podle linie zkušenosti revolty na Haiti v roce 1791. Mnoho abolicionistů po ní volalo, a někteří finančně podporovali teroristický útok Johna Browna (1800-1859) na Harpers Ferry v roce 1859. Frederick Douglass a W. E. B. DuBois nazvali výstřely, které zde padly za první výstřely občanské války. Pravděpodobně měli pravdu.

5. Republikánská ochota chránit teroristy. Teroristé Johna Browna, kteří unikli na Sever byli uvězněni. Státy s republikánskými guvernéry je odmítly vydat a nechali je jít. Jih hleděl na toto jako náhled toho, co by mohl očekávat od republikánského presidenta. Když John Brown obsadil Harpers Ferry, demokratický president James Buchanan (1791-1868) vyslal námořní pěchotu. Jižanští vůdcové se ptali, jestli by mohli očekávat to samé od republikánského presidenta? Odpověď byla ne.

6. Federální rozpočet hrubě dával přednost Severu (viz bod číslo 2 výše).

7. Kulturní rozdíly. Ty jsou příliš komplexní, aby se tady daly vyložit, ale ještě existují. Kvůli televizi jsou méně výrazné, než byly v roce 1860, ale ještě tu jsou.

8. Politická moc. Kvůli imigraci, demografie zapříčinila mocenský přesun ve prospěch Severu. Do roku 1860 Jih cítil (s významným ospravedlněním), že byl odsouzen se stát ekonomickou kolonií Severu, pokud by zůstal v Unii, tak to neudělal.

9. Ústavní záležitosti. Poté, co velké oblasti Nové Anglie pětkrát hrozily se odtrhnout mezi lety 1803-1860, Lincoln a jeho přátelé náhle rozhodly, že 10. dodatek ústavy Spojených států se (jaksi) nevtahuje na Jih v roce 1861, a že moc nedelegovaná státy nebo lidem se jaksi nepočítá, když přijde na secesi. Ale po válce odmítla Federální vláda přivést konfederačního presidenta Jeffersona Davise (nebo jiné jižanské vůdce) před soud, ačkoliv on to požadoval, protože senátor Summer (radikální republikán) napsal šéfovi spravedlnosti Chasemu: “protože podle ústavy, není secese velezradou.”

10. Fake news 19. století. V roce 1832 hnutí za zrušení otroctví selhalo v virginském sněmu poměrem hlasů 58 k 65. O čtyři roky později učinil sněm kriminálním činem i jen obhajování zrušení otroctví. Rozdíl? Zůstala seveřanská abolicionistická propaganda, která byla často nenávistná, oplzlá a nepravdivá. Tím došlo k rozdělení stran záležitosti otrokářství. Ve 30. letech 19. století spolky proti otroctví na Jihu převažovaly nad spolky na Severu 106 ku 24. Do 50. let 19. století zde nebyly žádné spolky proti otroctví na Jihu – zip, nula, nada.

11. Ekonomické záležitosti po secesi. Konfederace stanovila svá dovozní cla na 10 %. (Jestliže to bylo dosti dobré pro Boha, bylo to dosti dobré i pro ně.) Nebyl zde žádný způsob, jak by Lincolnova cla 47 % mohla s těmito soutěžit v zahraničním obchodě. Lincoln se oprávněně obával, že by seveřanská ekonomika mohla upadnout do recese, jestliže ne do krise a federální vláda by ztratila 82 % své daňové základny, tak by byl Washington v zoufalé tísni. Protože seveřanský veřejný názor nepodporoval válku (mnoho Seveřanů řeklo Jihu: „Chválabohu, jsou pryč!“), Lincoln musel přejít politické vysuté lano. Musel podnítit válku a učinit ji takovou, aby se jevila tak, že Jih začal vmanévrováním Jeffersona Davise k tomu, aby vypálil první výstřel. Uhlazení korporátní právníci byli na nohou u toho, ale to je příběh na někdy jindy.

Když někdo napíše celou knihu o předmětu jako jsou příčiny Americké občanské války, je těžké to zestručnit do 1 500 slov nebo tak. Dostatečné je říci, že začátek občanské války byl mnohem komplexnější, než si může dnešní Američan myslet, že byl. Pro ty, co jsou udiveni fakty, které zmiňuji výše, doufám, že jste inspirováni k další četbě o tomto předmětu. Abych parafrázoval presidenta Harryho Trumana: jedinou novou věcí je historie, kterou neznáte.

 

Bawerk.eu, S. W. Mitchan

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (1 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)
Štítky:
1 komentář
//

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *