Profesor Tomský: Ekonomická tragédie a nejhorší vláda

• Vánoce prožívá česká společnost v šoku po zavraždění čtrnácti lidí na filozofické fakultě. Je to strašně těžké, ale co k tomu říct?

Až donedávna byli sebevrazi, kteří se rozhodli postřílet hodně lidí, zejména své spolužáky nebo kolegy, typický americký problém, mohli si totiž snadno od svých 18. narozenin opatřit útočné poloautomatické zbraně. Přísný zákaz takových zbraní by výrazně snížil nebezpečí masakrů, přestože eliminovat psychopaty zcela nelze. Vraždící student měl k dispozici velkou sbírku zbraní uskladněných na fakultě. Do budoucna se s tím musí počítat a zavést ochranná opatření. Ale opatrně, uměřenost je ctnost, nic se nemá přehánět a zavádět na úkor svobodného života. Kontroly studentů jako na letišti by byla přehnanost.

Západní společnost postihuje dlouhodobá krize: ztráta osobního smyslu života (práce, manželství a děti) i víry v naší civilizaci. Už celá desetiletí se čím dál víc mladých lidí nalézá v depresi a roste počet sebevražd. Zhruba třicet procent nezakládá rodinu s dětmi a obává se budoucnosti. Značná část podléhá dystopii, v budoucnosti vidí ekologický, hospodářský nebo politický rozvrat. Ovšem demografický propad se netýká jen Západu, daleko více postihuje i Rusko, Čínu, Japonsko a Koreu. Svět zalidní muslimové a Afričané.

• Co nejdůležitějšího podle vás přinesl světu rok 2023?

Neúspěšnou letní ofenzivu nedostatečně vyzbrojených Ukrajinců ve válce s Ruskem a teroristický pogrom v Izraeli. Obě tragické události svědčí o dlouhodobé ztrátě křehké stability světa, kterou zajišťovala Amerika.

Od nástupu prezidenta Baracka Obamy (2009) se vnitřně rozpolcená velmoc stahuje z aktivní účasti na obraně „světového pořádku“ a spoléhá se na bezzubou diplomacii.

Po nešťastném vojenském angažmá v Iráku, Libyi a Afghánistánu si to nepochybně většina Američanů přála, důsledkem je ale Putinova válka a destabilizace Blízkého východu. Ruskou agresi proti Ukrajině v roce 2014 Obamova vláda ignorovala a s Íránem vede dlouhodobě bezvýchodné jednání o odkladu nukleárního vyzbrojení a většinu sankcí stáhla.

Šílení ajatoláhové dnes ovládají Irák, vybudovali teroristickou koalici jemenských Hútiů, Hizballáhu, palestinského džihádu a Hamásu, stali se regionální velmocí a otevřeně vyhlašují likvidaci Izraele. Pro případ preventivního útoku ze strany Izraele instalovali v Libanonu 100 000 raket. Dnes Hútiové ohrožují dopravní cesty v Rudém moři a v zálivu.

Konflikt s Izraelem a potažmo s Amerikou by mohl přerůst ve válečnou konflagraci. Bidenova vláda vzhledem k velkému počtu civilních obětí a sympatií, jež Palestinci vzbuzují na levici v Evropě i Americe nutí Izrael ke zdrženlivosti ve válce s Hamásem, což by znamenalo pat a stálý konflikt.

• Čína, Rusko, Indie, JAR, Brazílie. A mnoho dalších zemí, které od prvního ledna utvoří „rozšířený BRICs“ coby alternativu proti Západu. Co od této nové síly můžeme v příštím roce očekávat?

Akronymum BRICs vymyslel kdysi jeden novinář jako souhrný název pro nově rostoucí nezápadní ekonomiky. V případě JAR a Ruska omyl. To není žádná „nová síla“, seskupení chybí společný zájem a cíl, pouze verbálně zrcadlí důsledek amerického izolacionismu. Nesourodé národní zájmy těchto států nic nespojuje, kromě prastaré animozity vůči americkému poručnictví. Indie a Brazílie jsou demokracie a Indie má s Čínou konflikt o hranice, vojensky i hospodářsky s Amerikou úzce spolupracuje.

• Ukrajina prý zbrojí na další protiofenzivu. Rusko už kalkuluje s prodloužením války až do roku 2025. Co s tím podle vás bude moct dělat Evropa, která se do konfliktu zamotala zbrojními dodávkami i sankční politikou?

Ukrajina nepochybně zbrojí, co jí síly stačí, ale její průmysl je nedostatečný. Američané ji přinutili k letní ofenzivě bez dostatečného vyzbrojení na vzdušnou převahu, bez níž neměla šanci. A Kongres stále váhá s další vojenskou pomocí.

Na útok proti zaminovaným ruským obráncům nemají Ukrajinci dost sil, pomoc je nedostatečná a přichází pozdě. Nezbývá jim tudíž než vést poziční válku a šetřit své síly.

V západní Evropě navíc vázne výroba munice. Podle průzkumů je polovina Evropanů ochotna Ukrajince obětovat, a proto slyšíme tolik pokryteckých řečí o míru. Putinův mír znamená ukrajinskou kapitulaci, likvidaci nezávislého státu a možná anexi na východ od Dněpru.

Nemá smysl spekulovat, jak dlouho válka potrvá, to nikdo neví, nejspíš do naprostého vyčerpání Ukrajiny, neboť Rusko má demografickou i zbrojní převahu. Ukrajinci ovšem bojují za vlast a na vlastním území, což jim poskytuje strategickou výhodu partyzánské války.

• Náčelník generálního štábu Řehka nás vnitřně připravuje na konflikt NATO a Ruska. Prý by se z nás hned stalo „bojové zázemí“. Co říkáte na tuto vizi české země?

Uctivě si dovoluji nesouhlasit. Putin nemá zájem o přímý konflikt s NATO a Amerikou. Dobře ví, že by prohrál. Má jediný cíl – sloučit a poruštit Bělorusy a Ukrajince. Zbavit oba národy vlastenců a Zápaďanů. Nikdy se tím netajil. To je ovšem v dnešní situaci národního obrození děsivý záměr, předpokládá likvidaci elity a přesuny obyvatel. Úkol nejméně na jedno desetiletí.

• Klíčové volby příštího roku se ale odehrají v USA. Očekáváte po nich nějaké zásadní změny ve světě?

Bude záležet, zda americká soudní moc znemožní Trumpovi vyhrát volby. V jednom státě mu už zakázali kandidovat. O tom ale rozhodne nejvyšší soud. Trumpovy zahraničněpolitické plány nikdo nezná. Mám pocit, že by se jednoznačněji postavil na obranu Izraele (zasloužil se o politické zblížení Izraele se Saúdy) a možná by vehementněji podporoval Ukrajinu, protože potřetí kandidovat nemůže.

Náklady na ukrajinský odboj jsou v americkém rozpočtu na obranu zanedbatelné, ale Američané se obávají nukleárního Ruska a mají problém s Čínou.

• Začátkem letošního roku byl prezidentem republiky zvolen Petr Pavel. Stal se podle vás výrazným aktérem české politiky, jak tvrdí jeho příznivci, nebo je spíše reprezentativní figurou bez vůle projevit vlastní názor, jak tvrdí jeho odpůrci?

Český prezident má zanedbatelnou ústavní roli a může nanejvýš dělat naschvály, jak to předváděl prezident Zeman. Mohl by ovšem ovlivňovat veřejné mínění. Pavel je ale naprosto bezvýrazná figura.

• Premiér Fiala tvrdí, že vláda razí „hodnotovou politiku“, provádí „správné věci“ a nedělá „populistické kroky“. Ministr vnitra opakovaně hovoří o tom, že v politice je jako ve třídě, kde předtím učil. Jak důvěryhodná je podle vás pro veřejnost tato vize vlády – vychovatele národa?

Naše nesourodá vládní koalice, které předsedá Petr Fiala, je naprosto neschopná. Je to nejhorší vláda od převratu v roce 1989. Má na svědomí hrůzný rozpočtový deficit (strukturální), zvýšení daní i inflace a neusiluje o zásadní reformu státní správy. Ekonomická tragédie České republiky je zbytnělá byrokracie a džungle pravidel, která ničí zemědělství i průmysl a životní úroveň společnosti.

Stačí srovnání s Polskem. Nedokážeme stavět, zajistit energetiku (rozvíjet malé nukleární elektrárny, nemluvě o Temelínu), hospodaříme rozdáváním nesmyslných dotací jako za socialismu. Proč podporujeme politické neziskovky? Seznam nedostatků by byl opravdu dlouhý.

Tato vláda nám spolu se zeleným údělem EU naordinovala chudobu, jakou mladá generace ještě nezažila. A vymlouvá se na Brusel, místo aby se pokoušela proti němu vymezovat.

• Letos vzbudil i v Česku rozruch německý titulek „Česko jako nemocný muž Evropy“. Prý už nebudeme těžit z levné pracovní síly a vlastní vyspělý průmysl nemáme. Co tedy podle vás bude moct Česko do budoucna nabídnout Evropě a světu?

Nemocný muž je Německo, které si zelenou politikou likviduje vlastní průmysl a nutí k tomu všechny ostatní v EU. A my jsme na výkonu německého hospodářství závislí. Nicméně prostor k podnikání tu máme a nedostatek pracovní síly kompenzujeme Slováky a Ukrajinci. Potřebujeme ale také dovážet vysoce kvalifikované pracovníky, což naráží na byrokracii.

Vláda úředníků rozvoj malých a středních podniků brzdí.