Realita energetické přítomnosti a utopie světlých zelených zítřků




Sdílet článek:
Jaké má zima v ČR vliv na výrobu energie z celounijně i národně propagovaných a velkoryse z peněz daňových poplatníků podporovaných tzv. obnovitelných zdrojů? Realita dnešního dne demaskovala naplňování utopie zelené budoucnosti.

Každý z českých občanů se jen pohledem z okna, neřkuli poslechem zpráv, mohl přesvědčit, že máme typické zimní počasí. Ovšem bez ohledu na starosti motoristů a radosti milovníků zimních sportů má zima zásadní vliv na energetiku: nároky na výrobu elektřiny dosahují svých vrcholů. To je samozřejmě banální pravda. Avšak jaké má zima vliv na výrobu energie z nyní celounijně i národně propagovaných a velkoryse z peněz daňových poplatníků podporovaných tzv. obnovitelných zdrojů?

Aktuální přímo dnešní (9.12.) data a fakta jsou nejlepšími argumenty. Podle provozovatele a správce české energetické soustavy společnosti ČEPS byla výroba z našich hlavních tzv. obnovitelných (lépe občasných) zdrojů energie, tedy ze sluneční (FVE) a větrné energie (VTE) v 13:00 SEČ následující: FVE 13 MW, VTE 12 MW, celkem tedy 25 MW. Ovšem ve stejné době činilo zatížení celé elektrické sítě ČR 11.229 MW a je nutné neustále pro prevenci tvrdých výpadků sítě připomínat, že poptávka a výroba musí být v každé minutě v plné rovnováze. Tuzemské FVE a VTE se tak podílely na aktuální dodávce elektřiny 0,2 %.

Jaká je tedy perspektiva nejprotěžovanějších OZE, jimiž je v zeměpisných podmínkách ČR zejména FVE a po ní minoritně i VTE? Česká energetická společnost ČEZ odpovědná za výrobu 80 % energie v tuzemsku v minulých dnech oznámila, že se přihlásila do prvního kola přidělování dotací z Modernizačního fondu. Na výstavbu 24 FVE o celkovém výkonu 233 MW by chtěla získat až 1,6 miliardy korun. Podle své „zelené strategie“ zveřejněné 20. května ČEZ plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6000 MW, z toho již do roku 2025 až 1500 MW nového výkonu ve fotovoltaických a větrných parcích a zbylých 4500 MW za dalších pět let. Zároveň plánuje ČEZ odstavovat uhelné elektrárny, sankcionované stále dražšími emisními povolenkami.

V roce 2030 zřejmě skončí zastaráním část solárních elektráren s kapacitou 2100 MW vzniklých po kriminálně stanovené veřejné podpoře, jež české daňové poplatníky přijde v letech 2010 až 2030 na 600-800 miliard korun. Tato kapacita loni v klimaticky příznivých měsících vyrobila 3 % z celé produkce elektřiny v ČR. VTE s kapacitou cca 340 MW loni vyrobily 1 % české produkce elektřiny. Když tedy nevezmeme v potaz možné zastarání stávajících zdrojů, budeme počítat, že v roce 2030 zde budeme mít se stávajícími i novými FVE a VTE celkem 8340 MW instalovaného výkonu. Při projekci na dnešní den 9. 12. 2021 a současné počasí by tato zásadně zvýšená kapacita OZE vyrobila 3,4x více než dnes, tedy 0,7 % aktuální spotřeby elektřiny v České republice. 99,3 % by musely dodat jiné, stabilní zdroje elektřiny.

V důsledku realizace takové politiky ČEZ bude podle výpočtů think tanku Realistická energetika a ekologie v České republice v roce 2025 chybět každý pracovní den stabilní výkon 1300 MW a v roce 2030 už denně dokonce 3400 MW. Ovšem vlivem raketově rostoucí ceny emisních povolenek (už dnes přes 90 eur za tunu CO₂) mohou uhelné zdroje končit překotně a ještě dříve a deficit může být ještě větší. Pro vývoj ceny elektřiny to věští jediné: čeho je málo, to je drahé. Ve Skandinávii se v minulých dnech objevily spotové ceny elektřiny 1000 eur za MWh, to je 25 Kč za 1 kWh pouhé silové elektřiny. To se týká i zemního plynu, který v řadě zemí místo k topení a vaření slouží majoritně k výrobě elektřiny kompenzující nestabilní a přerušované OZE. Lze se tak reálně obávat nejen zničujících dopadů drahé energie na české podniky a domácnosti, ale také toho, že zanedlouho se po zmáčknutí vypínače žádné světlo nerozsvítí a žádný přístroj na elektřinu nerozběhne. Kdo ponese za řetězové blackouty a jejich katastrofální důsledky odpovědnost? Kdy si uvědomíme nereálnost politiky naplňování utopie světlých zelených zítřků?

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 1700 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. „Kdo ponese za řetězové blackouty a jejich katastrofální důsledky odpovědnost?“

    No kdo asi? Energetika je monopolní centralizované odvětví řízené státem. Výrobci jsou sice formálně privátní, ale musí se řídit energetickým zákonem. Když stát dotuje OZE a daní klasiku tak, že se ve výsledku ekonomicky nevyplatí, pak výrobce zcela pragmaticky odstaví uhlí a postaví FVE nebo vrtuli. Výrobce není odpovědný za řízení systému. To je ČEPS, což je ovšem státní organizace, takže dělá to, co chce stát. Celý ten cirkus jako řídí vláda, ale ta se jen chová podle toho, co přijde z Bruselu a následně odkývá parlament. A jak známo, poslanci mají imunitu a za to, co provedou v rámci poslancování, nenesou právní odpovědnost. Ta nahoře uvedená otázka je zbytečná. V demokracii nenese odpovědnost nikdo.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*