Revize omylů




Sdílet článek:

Na hodnocení je ještě brzy, ale i tak už přemítám nad tím, v čem jsme se – a především já osobně – mýlila a proč mne ruská invaze na Ukrajinu tak překvapila.


O ruské rozpínavosti, která je tomuto státu vlastní, jsem věděla; píše o tom ve svých knihách Henry Kissinger. V Uspořádání světa popisuje přesvědčivě příčiny a projevy této vlastnosti ruského státu; jen tak mimochodem uvádí, že se Rusko v rozmezí let 1552 – 1917 rozpínalo průměrně o sto tisíc kilometrů čtverečních ročně.

V tomto ohledu tedy žádné překvapení nenastalo, protože jsem rozhodně nepropadala iluzi, že se tato tendence někam vypařila.

Ale – někdy v devadesátkách jsem si někde početla o Rusku po rozpadu Sovětského svazu. Ta země byla v ekonomickém úpadku, který byl provázen velkým demografickým poklesem, nízkou střední délkou života, alkoholismem a spoustou dalších problémů. Pro sebe jsem si věc uzavřela tak, že to na nějakou otevřenou invazi rozhodně není, my tady se nemusíme ničeho bát – a v tomto náhledu jsem zamrzla a nepodrobila jej žádné revizi.

Nějak jsem nevzala na vědomí, že ten očerňovaný Putin to tam dal zřejmě dohromady více, než se domnívám, a že ekonomika je v mnohem lepším stavu, než dříve.

(Na druhou stranu jsem se domnívala, že armáda je na tom lépe, než se nyní ukazuje, ale v tomto ohledu se preventivně bráním jakémukoli optimismu. Nevěřím ani na minutu novinovým titulkům, že v Rusku “dojdou lidi”. V Rusku lidi ani zdroje na válčení nedojdou, a pokud ano, tak určitě později než druhé straně. Jenom si laicky myslím, že mohou dojít zdroje moderního válčení, nastoupí méně sofistikované techniky, méně připravení vojáci, což přinese více primitivismu a více obětí. Ale to je jen moje velice nepoučená úvaha.)

Invazi jsem tedy pokládala za nepravděpodobnou z důvodu mylných představ o stavu ruského státu.

Starosti mi ale dělalo posilování závislosti na Rusku jako zdroji surovin pro Západ. Když od někoho chceme něco, bez čeho se neobejdeme, pochopitelně si potom ve vzájemných vztazích nemůžeme příliš vyskakovat. Jak mám nevražit na Rusko, když každé ráno vstávám do bytu vytopeného ruským plynem? Co když my budeme plivat jedované sliny a oni nám zavřou kohoutek?

Nesouhlasila jsem dlouhodobě s protiruskou hysterií, ale pokud už tady v některých kruzích panovala, proč tedy tito lidé, když byli u moci, v souladu s tímto svým přesvědčením nekonali? Proč na Rusko slovně útočili a zároveň dělali vše pro to, abychom na něm byli energeticky závislí?

Jednat s nebezpečným partnerem se má podle mého přesvědčení zdvořile, ale obezřetně a s připravenými zbraněmi. My jsme jednali přesně naopak: přezíravě, nezdvořile a hloupě, ale beze zbraní a obranných řešení. A dokonce jsme mu ekonomické zbraně sami podávali.

Odmítala jsem postoj “EU je naše spása, kdo je proti EU, automaticky podporuje Putina”, což se ukazuje jako správné hodnocení.

Říkala jsem si, že Vladimir Vladimirovič musí mít přece radost, když vidí, jak hloupě tady (resp. z Bruselu) své záležitosti spravujeme, protože mu to báječně hraje do karet. Teď dokonce vychází najevo, že klimatická hysterie, která je hlavní aktuální unijní agendou, jíž se vše ostatní podřizuje, byla finančně podporována z Ruska. To mne trošku překvapuje, protože bych si myslela, že naši užiteční idioti na to stačí sami.

Po událostech posledních týdnů snad už definitivně nikdo nemůže tvrdit, že kdo nesouhlasí s Bruselem, automaticky podporuje Moskvu.

Nakonec je snad jen zajímavé, jak jsou překvapeni všichni stejně: od těch, kdo se s Ruskem chtěli vysloveně přátelit, až po protiruské hysteriky, všechny invaze na Ukrajinu dokonale zaskočila.

A všímám si, že ještě jedna charakteristika lidi na Západě tak trochu spojuje: fascinace ruským vládcem Putinem. Ať příznivci či odpůrci, všichni jsou jeho osobností v podstatě paralyzováni.

Této fascinace bychom se také měli zbavit, protože nám to zabraňuje v racionálním náhledu na problém. Ale je to obtížné, což může být dáno mimo jiné tím, že tady na Západě nemáme žádné politiky, kteří by vzbuzovali byť jen stín takových emocí, ať kladných či záporných, jako Vladimir Vladimirovič.

Tak jen pro pořádek si občas připomeňme, že je to také jenom člověk.

Revize omylů nás čeká všechny.

Jen škoda, že nemůže na momentální tristní situaci nic změnit.

 

Monika Čírtková

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (3 votes, average: 3,67 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

4 Comments

  1. Zelený teror prosazovali dobroserové jako Gates, Sörös, jejich páni Rockefelleři a Rothschildi. Představa, že svatou Grétu pásl sám Putler nebo někdo z Gazpromu je zábavná.
    Závislost na zdrojích Ruska mně nepřipadá tak tragická, jako otroctví pod výše zmíněnými globalistickými lupiči, k této sektě patřil i žid Kissinger. Dlouhodobým cílem, ba přímo posedlostí globalistů je uloupení zdrojů Ruska. Za tímto účelem Ukrajinu nacpali zbraněmi za miliardy dolarů. Bojují distančně, a s lichvou-předražené zbraně na dluh, do posledního Ukrajince.

    • Ona v tom byla klasická “nordická lest”

      1) v rámci záchrany planety zahubit všechnu “špinavou” výrobu, zejména na východě
      2) přinutit východ, aby zrušil svou “špinavou,” konkurenční energetiku (Uhlí, jádro)
      3) mezi tím přebudovat vše doma (v Německu) na plyn jako “přechodné řešení (nafurt)
      4) no a pak ten plyn, dlouhodobě dohodnutý s Rusem a dodávaný Nord Streamem po dně moře, daleko z dosahu východních nýmandů na ten východ draze prodávat.
      Umíte si to představit? Vše je zakázáno, jen plyn ne (přechodně nafurt). A plyn proudí jen do Německa. Z Německa vedou roury i na východ… ale u kohoutku stojí Helmut a švitoří o jakési podmínečce…
      Tak to měli Němci s Rusem vymyšleno.

  2. Když Rusko obsadilo Krym,tak bylo dovozcem pšenice.Proto se na dovoz pšenice do Ruska uvalily sankce.Za těch osm let se z Ruska stal ale největší vývozce pšenice na světě.Egypt je třeba na ruské pšenici životně závislý.Co jsme těch osm let dělaly my?Vzlesly Helmutovi víc do prdele a děláme mu většího šaška pro obveselení? Dovoz plynu z Ruska do Německa vzrostl zaposlední tři týdny o 15%.To je panečku izolace.

  3. Paní Čírtková napsala: “Nesouhlasila jsem dlouhodobě s protiruskou hysterií, ale… Proč na Rusko slovně útočili a zároveň dělali vše pro to, abychom na něm byli energeticky závislí? – Dobrý postřeh. Tady bych si zapolemizoval a odpověděl – protože tito lidé jsou zbabělci každým coule. Na jedné straně chtěli koryto jištěné EU a USA a na druhé straně se jim nechtělo ze zbabělosti sobě vlastní nastavovat vlastní kůži. Takže tato 30tiletá propaganda měla za cíl vnutit nenávist vůči Rusku veřejnosti. Z prostého důvodu – tušili, že jednou Rusko západ vyprovokuje ke konfrontaci (zdroje informací měli, BIS atd…) a k tomu potřebovali vymodelovanou, zmanipulovanou a vytvarovanou veřejnost, která bude za ně poskakovat s pěstičkami na barikádě s prapory Ukrajiny. Jakože se to stalo. Politici NIC, ale dobře “stimulovaná” veřejnost ten boj proti Rusku zahájila. Spustila se štvanice vedená uvědomělým stádem. Politická garnitura se nemusí odhalovat ze svých současných zločinů. Práce nese své plody – propadáme se ekonomicky i morálně, ale hlavně že to Rusko. Za všechno může Putin. Dobrá výmluva. Jen ty ovce netrkne, že ta stejná výmluva funguje na všechno. A ti co křičeli a byli u moci si dál mlaskají, dokud se Titanik nepotopí.

Napsat komentář: Carlos Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*