LIBOR ČÍHAL
V internetových novinách Rusvesna Sergej Lisičkin analyzuje meze západní demokracie. O novinách se nedá říct, že by šlo o propagandu nebo sbírku fake-news, jak jsme zvyklí v Česku, ale protože noviny mají silně patriotickou barvu, výklad jevů jde tímto směrem. Ovšem zrovna v případě analýzy západní demokracii je Lisičkin velmi objektivní, píše, že dnešní forma západní demokracie předpokládá přítomnost volených orgánů, lidové přijímání nejdůležitějších rozhodnutí a přiznání určitých nezcizitelných svobod, klíčovým instrumentem západní demokracie je hlasování. A právě v těchto na první pohled rozumných principech se skrývá řada slabých bodů, které umožní provést s demokracií jakoukoliv metamorfózu až do úplně proměny do diktatury globálního kapitálu a proměny v nástroj mentálního fašismu liberálně globalistických elit. Podle Lisičkina v západní demokracii lidé jen velmi zřídka dělají důležitá rozhodnutí, a to pouze v případě, pokud je to pro skutečnou vládu výhodné, navíc systémová media záměrně nepřipustí, aby se hlasující v problémech orientoval. V případě výběru kohokoliv ze dvou kandidátů na klíčovou funkci se nic nezmění. Vždycky jde o výběr z velmi limitované množiny možností a neexistuje garance, že by se mezi nimi octla nejlepší alternativa. Podle Lisičkina demokracie není ideologie, ale způsob organizování společnosti.
I když formálně akceptujeme, že demokracie je způsob vládnutí, když mluvíme o přednostech západního systému, ztotožňujeme západní demokracii s universálně platnou pravdou nebo ideologií, přitom jde o organizaci společnosti a to ještě organizaci, která je vlastní americké společnosti. O tom, že by tento způsob organizace společnosti byl optimální pro Francii se dá pochybovat. Gaullismus byl optimální, ale prohrál politický střet s proamerickým konceptem. V Čechách v devadesátých letech do převratu Ruml-Pilip-Havel vládla opojná forma demokracie, která se v jisté nadsázce blížila k demokracii v nějaké antické polis, nechápali jsme, že demokracie v ostatních západních zemích dávno vyčpěla ve smyslu Lisičkinova popisu. Demokracii v Čechách chyběla ideologická podstava, národ neměl čas si vytvořit adekvátní národní ideologii, proto demokracie rychle odumřela a ideologické prázdno zaplnila evropskounijní perverze.
Nejsilnější demokratickou fikcí téměř v planetární úrovni je možnost výběru ze dvou prezidentských kandidátů v USA, ovšem i toto zdání se rozplyne ve světle systémové likvidace alternativního kandidáta Trumpa. V posledních dnech došlo k hrubému průlomu soudního aparátu v Coloradu do politického systému. Čtyři soudci coloradského nejvyššího soudu proti třem rozhodli o vyloučení Trumpa z republikánských primárek ve státě, toto soudní rozhodnutí ještě víc zvedlo Trumpovu popularitu v republikánském táboře. Všichni čtyři soudci, kteří hlasovali za Trumpovu politickou likvidaci, jsou napojeni na Sorosem placené levicové nátlakové skupiny. Trump čelí podobným likvidačním pokusům v dalších 15 státech, politikovi advokáti se odvolali k nejvyššímu soudu Unie, který vynese 4. ledna výrok, do 5. ledna může Trump žádat o zaregistrování do primárek.
Coloradský nejvyšší soud diskvalifikoval Trumpa podle stopadesát let starého ústavního článku. Soud vyřadil hlavního kandidáta z prezidentské soutěže bez prokázaného obvinění a bez soudního procesu, evidentně to potvrzuje Lisičkinovu analýzu, západní demokracie je systém organizace společnosti, který nemá nic společného s demokracií. Článek 3 14. dodatku ústavy z roku 1866 zakazoval kandidaturu jižanským rebelům, článek cílil výhradně na konfederační vůdce. Jak je ubohý a trapný dnešní americký vládnoucí režim ve srovnání s minulými epochami, když si uvědomíme, že prezident Grant, slavný generál Unie, kavalírsky umožnil jižanským protivníkům vstup do politické arény.
Karl Rove, bývalý stratég Bushovy volební kampaně, prohlásil: “Slouží demokracii napodobování praxe banánových republik, když USA nepovolí kandidátům účast ve volbách?” Trump je obklopen kohortami právníků a poradců všeho druhu, člověk bez jeho prostředků, který by stál proti systému, nemá v systému západní demokracie žádnou šanci se prosadit.
(9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
“A právě v těchto na první pohled rozumných principech se skrývá řada slabých bodů, které umožní provést s demokracií jakoukoliv metamorfózu až do úplně proměny do diktatury globálního kapitálu a proměny v nástroj mentálního fašismu liberálně globalistických elit.”
Jistě, demokracie je pouze jeden ze způsobů ustanovení centrální moci a pokud se správně ošéfuje volební proces, lze v rámci demokracie provozovat téměř jakoukoli ideologii. Dnes je to např. globální korporátní fšismus.
“V Čechách v devadesátých letech do převratu Ruml-Pilip-Havel vládla opojná forma demokracie”
Žádná opojná forma demokracie, ale naivní představy o kapitalismu, i když drtivá většina společnosti si dokázala představit maximálně “socialismus s lidskou tváří”. Výjimkou byl snad jen Klaus a pár dalších.
V.Nějak jste zapomněl připomenout totalitní diktatorkè státy jako alternativu korporatniho fasismu podle Vás.Tam to mají perfektně ošetřenè.Nekterým se po těch krásných dobách představte si i styská.Vy ale určitě nebudete jeden z nich.