Šéf VW během dovolené na vlastní kůži poznal strasti života s elektromobilem




Horuje za ně horem dolem, hovoří o nich jako ideálním řešení pro každého, sám ale při dovolené v Itálii poznal, že život s těmito auty nemusí být vždy krásný. A nelze přitom čekat, že by dohledná budoucnost měla být jakkoli lepší.

 

Ceny elektromobilů, zvlášť vzhledem k jejich využitelnosti, nejsou zrovna nízké. A to obvykle ani přes mohutné dotace v celém řetězu jejich výroby a prodeje. Pokud si je tedy někdo pořídí, logicky očekává vyšší standard než u spalovacích aut, a to vlastně ve všech ohledech. Když totiž za rodinný hatchback o velikosti Volkswagenu Golf platíte tolik, kolik byste dříve dali za prémiový manažerský sedan vyšší třídy, pak jednoduše počítáte s tím, že se k vám prodejce bude chovat pomalu jako ke královské výsosti. A totéž pak očekáváte všude bez ohledu na to, zda se jedná o servis či třeba dobíjecí stanici.

Takto to ale nefunguje. Elektromobily nejsou dražší kvůli tomu, že by nabízely víc, představují méně efektivní řešení, a tak naopak mohou za podstatně vyšší sumy nabízet i podstatně méně – marně hledáme v nabídce jakékoli automobilky jiný než elektrický vůz, který by za 1,5 milionu nabízel „plechová” kola s kryty. Na jinou realitu je pak třeba se připravit i v případě provozu, neboť ani čerpací a dobíjecí stanice nejsou jedno a totéž.

Pokud potřebujete doplnit benzin nebo naftu a zajímá vás jen kvalita paliva a jeho cena, můžete se klidně spokojit s jedním stojanem kdesi v polích – za pár minut jste stejně pryč. U elektromobilů to tak není, nabíjí se desítky minut až hodiny a je iluze myslet si, že by to změnil jen zatím stále nedorazivší průlom v oblasti baterií. Elektrický výkon, který by stačil na vyrovnání doplnění třeba 50litrové nádrže nafty za 3 minuty, dnes obsluhuje menší města a z podstaty hned tak nebude na každém rohu, pokud vůbec někdy.

Při dobíjení elektromobilů tak člověk nutně potřebuje nějaké zázemí kolem, to ale u většiny stanic není a znovu stěží kdy bude. Vzhledem k tomu, že kvůli času „zabitému” při každém dobíjení bude muset existovat násobně více dobíjecích než čerpacích stanic, je iluzorní, že každou bude provázet toaleta, sprcha, občerstvení, cokoli takového. A nebo personál, který bude hlídat jejich čistotu. Většina bude vždy vypadat jako ta, kterou o dovolené poznal Herbert Diess, šéf koncernu VW. A nějak se s tím nemůže vyrovnat.

Diess se s Volkswagenem ID.3 Pro vydal na výlet po Itálii, přičemž elektřinu hodlal dobít v průsmyku Brenner. Nepovedlo se mu ale najít otevřenou stanici, a proto musel jet až do Tridentu. Tam se pak sice dočkal životodárné energie, ovšem také nepříjemného překvapení. Prostředí totiž ani zdaleka neodpovídalo jeho představám o „zeleném ráji“.

„Není tu žádná toaleta, nemají tu kafe, jeden stojan je rozbitý/mimo službu, to je opravdu smutný stav. Rozhodně se nejedná o prémiový dobíjecí zážitek, Ionity!“ napsal Diess v rozhořčení svém veřejnému účtu na LinkedIn. Jmenoval přitom firmu, která stanici vlastní a to ne jen jako nespokojený klient. Jedná se o společnost, do které VW vedle BMW, Fordu a Daimleru již v roce 2016 investoval nemalé peníze, a tedy ji částečně ovládá.

Podobné zkušenosti jako on přitom na internetu sdílí řada dalších motoristů, z nichž někteří Ionity popisují jako „firmu, která dělá auta se spalovacím motorem opět atraktivními“. Čekat ale nelze nic jiného – i spousta čerpacích stanic je ošuntělá, špinavá či jinak nevábná a bez jakéhokoli servisu, ale jak jsme zmínili, nemusíte u nich trávit čas. U těch dobíjecích nemáte na výběr a většina bude vždy vypadat jako ta v Tridentu – pár opuštěných stojanů a dál nic. Už jen proto, že většina lidí nebude ochotna platit v ceně „paliva” nějaký rozsáhlý servis kolem, prostě ne – většina hotelů také není Ritz, většina restaurací není zralá na hvězdu od Michelinu a potraviny kupuje spousta lidí z přepravek položených na zemi. Prodává cena, ne kvalita.

I v tomto kontextu je tedy otázkou, jak chtějí výrobci a politici chtějí lid k alternativnímu pohonu dovést, když ani šéf VW, který za něj tak horuje, nemůže vystát jedno z jeho nevyhnutelných úskalí. V kontextu s cenou těchto aut je to tak trochu „navoněná bída“. A bez nějakého technického průlomu tomu stěží bude někdy jinak.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (19 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 500 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*