Společné kořeny krize

LIBOR ČÍHAL

Trpíme vysokou cenou elektriky, plynu a zdražováním všeho, všepohlcující mizérie degraduje všechny aspekty národního života, podle mainstreamových médií pod Fialovým vedením jsme na dobré cestě – podobně jako u předchozích premiérů z ODS, vláda se snaží rozumnou cestou úsporných balíčků vyřešit krizi, ale zásluhou demagogické propagandy, dnes ruské, a vadného chápání populace, to obvykle končí pádem vlády. Mainstreamové srovnávání předchozích desetiletí s dnešní situací není vůbec adekvátní, dnešní ODS se ničím nepodobá ODS devadesátých let a dnešní vláda, která je zhmotněním nejkonformnějšího evropskounijního mainstreamu, nečelí ekonomické krizi, ale hluboké politické krizi, na jejímž vyvolání se spolupodílela, materiální mizérie protrahující do všech oblastí je projevem dlouhodobé krize a úpadku evropskounijního mainstreamu.

Jakékoliv úsporné balíčky mohou ekonomickou krizi jen částečně zmírnit. Evropskounijní krize má hlubší kořeny než se domnívají česká mainstreamá média, v Německu a Francii se tímto tématem zabývá část intelektuální elity, v Česku je to zcela výjimečné. Čech je hypnotizován propagandou o kvalitě symbiózy pseudodemokratického evropskounijního režimu a natovské mašinerie. Podle mainstreamu nečelíme krizi, která by se kvalitativně odlišovala od předchozích, které se pomocí úsporných balíčků a politiků typu Fiala a Adamová vyřešily. Symbióza úsporných balíčku a politiků Fiala, Rakušan, Adamová je dnešní český zázrak. Pokud ovšem čteme analýzy západních intelektuálů, musí nás jímat hrůza na prvním místě z toho, že žijeme v zemi, kde se téměř všichni pod vlivem jedovaté propagandy domnívají, že se nic neděje a kromě úsporných balíčků není co řešit, jak to naznala v jedné televizi i důchodkyně z Břeclavi. Na rozdíl od českého devadesátiprocentního optimismu na stránkách Manager Magazin německý ekonom profesor Henrik Mueller mluví o ekonomickém a politickém úpadku Německa, profesor jde hluboko do minulosti, z jeho přesvědčivé analýzy vyplývá, že příčiny německé i české krize mají podobné kořeny, i když jsme tenkrát žili v systému jedné strany. Na obou stranách železné opony probíhaly stejné hlubinné historické procesy, ve světle těchto procesů rozdíly v politických systémech nebyly až tak významné a úplně nevýznamné byly tzv. revoluce počátkem devadesátých let, u nás sametová.

Podle profesora je hlubinná společenská krize do značné míry generační, je svázána s pasivitou a hedonismem generace tzv. baby-boomers. Jestli předchozí generace, ke kterým patřil Adenauer, Kohl i Schroeder, vybudovaly německou ekonomickou sílu, pak generace baby-boomers jejich dědictví promarnily. Sociologie zahrnuje do generace baby-boomers všechny, kteří se narodili od roku 1946 do roku 1966. Tato generace byla svědkem toho, jak její předchůdci po válce obnovovali a modernizovali válkou zničenou zemi. V tomto bodě neexistoval žádný rozdíl mezi Německem a Československem. Generace baby-boomers dostala do vínku nejvyšší životní úroveň v německé historii, profitovala z úspěchu a úsilí předchozích generací, absorbovala konzumní a neoliberální hodnoty a ztratila kontakt s německou národní tradicí. Profesor Mueller píše, že následující generace X, Y, Z a Alfa nebyly už tak početné a nebyly schopny zvrátit negativní trajektorii sociálního rozvoje nastolenou generací baby-boomers, která se počátkem devadesátých let ujala vedoucích pozic v politice a ekonomice.

Nyní začíná vládnout generace Y, mileniálové narození v 1980 až 2004. Pravděpodobně nebudou schopni věci napravit, protože silné ročníky generace baby-boomers stále do značné míry určují situaci v Německu. Podle profesora jsou baby-boomers zodpovědní za žalostný stav země, za ekonomickou degradaci a vleklé reformy. Sice nyní odcházejí do důchodu, ale to situaci ještě zhoršuje, kdo tyto silné ročníky bude v důchodu živit? Poslední desetiletí, kdy generace baby-boomers definovala německou vnitřní politiku se nic neudělalo pro technologický rozvoj země. K této generaci patří i kancléř Scholz a Merkelová. Na prvním místě je pro ně charakteristické inerciální myšlení, nejdou do reforem a inovací, jejich taktikou je přežívání. Dlouhé roky držely Merkelovou v úřadě právě baby-boomers, Scholz je jejím dublérem, je to člověk bez idejí a bez ambic něco po sobě zanechat. Poslední, kdo pro německou ekonomiku něco udělal, byl Gerhard Schroeder. Ovšem i toho vlastně smetla generace baby-boomers za z jejich pohledu moc radikální reformy, jako je Agenda 2010. V poslední zprávě pět vedoucích německých ekonomů (tzv. pět mudrců) se německé ekonomice dává zničující charakteristika. Proces zavádění technologických inovací se prakticky zastavil, projevilo se to negativními statistikami růstu produktivity práce. To že německá ekonomika v posledním desetiletí rostla, bylo způsobeno “historickým štěstím”: levným ruským plynem a exportem do Číny. Německé produkty dnes neodpovídají nové úrovni technologického rozvoje, která znamená přechod od analogové k digitální ekonomice. Ekonomičtí mudrci předvídají, že v příštích letech bude ekonomický růst přinejlepším nulový, sníží se tím blahobyt německých občanů. Obecně je ekonomická situace v Německu horší než ve většině vyspělých zemí. Merkelová nic neudělala, ale 16 let byla schopná týt ze Schroederova dědictví. Mueller píše, že i založení SAP (1972) bylo svázáno s předchozí generací, ne s baby-boomers. Úspěšný koncern Biotech založily děti imigrantů z Turecka. Podle profesora, pokud se něco nezmění, Německo postihne osud Argentiny, tato kdysi kvetoucí země se dnes nachází v dlouhodobé ekonomické a sociální degradaci. Baby-boomers, to jsou dnes lidé mezi 55 a 75 lety, protože nic moc nedělali, jsou na tom zdravotně lépe než předchozí generace a ještě dlouho budou ovlivňovat život společnosti.

(8 votes, average: 3,88 out of 5)

Loading...