Statistické triky v boji za světové dobro |

Sdílet článek:

Statistika může být mocnou zbraní. Nabízí celou řadu možností, jak stejná data interpretovat dramaticky rozdílným způsobem podle toho, k jakému závěru se má dojít. Nebo jakou emoci mají vyvolat. Cíl manipulace zůstává stejný: odevzdejte moc státu.

Statistickou zbraní s nejlepším poměrem cena-výkon je správný výběr časového intervalu sledovaných dat. Při troše štěstí lze z každého souboru dat vybrat část, která prokazuje buď růst, nebo pokles, nebo setrvalý stav. Setrvalý stav je ovšem málokdy hledán, protože je v zásadě nezajímavý. Titulek „Je to pořád stejné” žádné emoce nevyvolá.

Výběr intervalu dat

Výběr intervalu dat je základním nástrojem při argumentaci na téma investování například do akcií. Vzhledem k tomu, že akciový trh zaznamenal za posledních 30 let dva velké propady a dvě období zajímavého růstu, nabízí graf jeho hodnot spoustu možností výběru. Například průměrná výnosnost akciového indexu DJIA činila za deset let od ledna 2008 8,5 % ročně. Za stejné časové období od ledna 2009 13,5% ročně. To je o více než polovinu vyšší roční výnos než v předchozím případě. Stačilo posunout o jeden rok začátek vybraného intervalu.

Při diskuzi o klimatické změně poskytne výběr sledovaného intervalu neocenitelné služby. Příkladem může být údajný nárůst ničivých hurikánů v USA. Níže uvedený graf je uveden na oficiálních stránkách americké agentury pro ochranu životního prostředí. Pro prokázání dramatického růstu počtu hurikánů stačí vybrat data od roku 1980. Časový interval vypadá důvěryhodně dlouhý a počet hurikánů skutečně vzrostl. Bez dalšího zkoumání zůstane zapomenut v prachu u cesty ležet fakt, že v případě výběru časové řady od roku 1950 k žádnému nárůstu nedošlo a že ani v časovém horizontu 140 let nelze vypozorovat žádný zřejmý trend.

Extrapolace

Na výběr časového intervalu navazuje ďábelský nástroj zvaný extrapolace. Je to podobné jako nahrazení normálního náboje v hlavni nábojem tříštivým. Po výběru správně časové řady se stoupající nebo klesající křivka protáhne v nastaveném směru. Výsledný efekt je devastující. Každý zodpovědný člověk se po zhlédnutí protaženého grafu propadne do dlouhotrvající deprese.

Naprosto stejný trik může být použit v diskuzi o katastrofickém suchu v Kalifornii nebo o úbytku korálů u Austrálie.

Korelace versus kauzalita

Další účinnou zbraní je záměna korelace s kauzalitou. To, že něco s něčím souvisí, neznamená, že jedno způsobuje druhé. Když se ráno člověk probudí s botami na nohou, bolí ho hlava. Přesto ví, že spaní v botách bolest hlavy nezpůsobuje. V ekonomice je záměna korelace s kauzalitou obtížněji odhalitelná, a proto je možné tvrdit, že blahobyt skandinávských zemí je způsoben velkorysým sociálním státem. Na první pohled totiž není úplně zřejmé, že obojí je spíše důsledkem vysoké pracovní morálky, která se na severu formovala po staletí.

Dalším relativně přesvědčivým tvrzením z kategorie „korelace, nebo kauzalita?” je tvrzení, že chudoba způsobuje kriminalitu. V reálném světě, kde působí celá řada faktorů, které se navíc neustále mění, je obecně velmi těžké prokázat přímé závislosti. Ovšem málokdo si tvrzení o chudobě a kriminalitě dovolí zpochybnit, přestože hypotéza, že extrémní chudoba i kriminalita jsou způsobeny spíše přístupem k životu než čímkoli jiným, je minimálně stejně pravděpodobná jako tvrzení, že jedno způsobuje druhé.

Data, která se nehodí, je lépe vynechat

Taktické vynechání některých dat a zjednodušování použitých předpokladů je častou zbraní v dokazování rasismu či jiných -ismů. Například jsou-li z analýzy průměrných příjmů vynecháni Američané asijského původu, je možné tvrdit, že rozdíl mezi průměrným výdělkem bělochů a černochů v USA je nepochybně způsoben rasismem. Kdyby byli zahrnuti Američané asijského původu, bylo by totiž nutné vysvětlit, jak je možné, že mají nejvyšší průměrný výdělek.

Zjednodušujícím předpokladem při porovnávání jednotlivých skupin obyvatel je tvrzení, že jediným rozdílem mezi nimi je barva kůže nebo sexuální orientace nebo něco jiného, co je zrovna předmětem diskuze. Protože všechny ostatní parametry jsou tímto předpokladem prohlášeny za stejné, je logické, že jediným vysvětlením rozdílu mezi skupinami musí být rasismus nebo jiný -ismus.

Nějakému -ismu tak zřejmě podléhá i Pán Bůh, protože nebeské blesky zabijí čtyřikrát více mužů než žen. Každého napadne, že to bude asi tím, že muži daleko více riskují a při bouřce toho golfu nebo rybaření jen tak nenechají.

Ale koho by zajímalo logické vysvětlení, když je cílem vyvolat emoce?