Trump chce mír. Putin má ale úplně jiné plány, a pokud vyjdou, svět už nikdy nebude stejný

LIBOR NOVÁK

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Vladimir Putin chce mír. Ukrajina a její evropští spojenci tomu ale nevěří. Sám ruský prezident sice prohlašuje, že si mír přeje, ale když se mu nabídne konkrétní dohoda, odmítne ji.

Ve skutečnosti jsou Putinovy ambice mnohem větší. Ruský vůdce opakovaně zdůrazňoval, že Ukrajina by neměla existovat jako nezávislý stát, a že NATO by se mělo stáhnout na úroveň z dob studené války. Jeho hlavním cílem je však změnit globální uspořádání světa tak, aby v něm mělo Rusko dominantní roli.

Putin a jeho nejbližší spolupracovníci pocházejí z řad bývalé sovětské tajné služby KGB. Nikdy nezapomněli na ponížení, které pro ně znamenal pád Sovětského svazu. Putin se dostal k moci v chaotických 90. letech, kdy se ruská ekonomika zhroutila a musela být zachráněna Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou.

Od roku 2000, kdy se Putin stal prezidentem, pomohl vzestup cen ropy nejen ruské ekonomice, ale i geopolitickému postavení země. Rusko bylo dokonce přijato do prestižní skupiny G8, ale to pro Putina nebylo dost.

„Rusko nikdy nechtělo být jen osmým členem G7. V jeho pojetí je to největší země světa, nejbohatší na suroviny, takže nemůže být jen jedním z hráčů,“ uvedla Kristine Berzina z German Marshall Fund pro CNN.

Putin neváhal obětovat ekonomické výhody a zhoršit životní úroveň Rusů ve jménu vyšších geopolitických cílů. Kvůli agresi vůči Ukrajině bylo Rusko vyloučeno z G8, čelí sankcím a jeho mezinárodní postavení je výrazně omezeno. Přesto Putin dál prosazuje svou vizi.

Putin zahájil invazi na Ukrajinu v roce 2022 s cílem svrhnout vládu Volodymyra Zelenského a nainstalovat v Kyjevě proruský režim. Chtěl tak zajistit, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO ani do EU.

I když se mu tento cíl vojensky nepodařilo dosáhnout, nevzdává se. Podle expertů se nyní může pokusit ovlivnit Ukrajinu jinými prostředky, například manipulací voleb. Právě proto Kreml neustále zpochybňuje legitimitu Zelenského a tlačí na uspořádání nových voleb.

Trump i jeho viceprezident JD Vance odmítají myšlenku, že by Ukrajina mohla brzy vstoupit do NATO. Putin požaduje, aby USA tuto skutečnost zahrnuly do případné dohody o příměří. Evropští spojenci Ukrajiny ale Kremlu nevěří.

„Mnoho lidí v Evropě dnes považuje Putina za naprosto nedůvěryhodného,“ říká Berzina. „A právě proto berou možnost budoucího vojenského konfliktu velmi vážně.“

Ruští analytici tvrdí, že Putin a jeho lidé považují konflikt na Ukrajině za součást širšího boje proti Západu. Nevěří, že by mohli s USA dosáhnout trvalé dohody.

„Pro ně je to osobní. Byli mladými důstojníky KGB, když se Sovětský svaz zhroutil, a považují to za obrovské ponížení,“ vysvětluje ruský investigativní novinář Andrej Soldatov.

Putin také dlouhodobě tvrdí, že Ukrajina není skutečnou zemí a měla by být součástí tzv. „historického Ruska“. Odborníci tento argument odmítají jako propagandu.

Putinovým hlavním cílem je vrátit Rusko na vrchol světové politiky. Snaží se rozbít transatlantické spojenectví mezi Evropou a USA a budovat blok států ochotných narušovat světový řád – včetně Číny a Íránu.

Podle odborníků se snaží o podobný projekt, jaký kdysi realizovali ruští carové, kteří se pokoušeli rozšířit ruský vliv na pravoslavná území pod osmanskou nebo katolickou kontrolou.

„Putin jasně věří, že Rusko by mělo hrát hlavní roli v globálním dění,“ říká expertka Monica Whiteová. „Možná nepůjde o přímé vojenské dobytí Evropy, ale rozhodně chce být hlavním hráčem v mocenském bloku, který je ochoten destabilizovat světový pořádek.“

Trumpovo prezidentství by mohlo Putinovi usnadnit cestu k těmto cílům. Americký prezident naznačil, že mocné země by si měly dělat, co chtějí – ať už jde o anexi části Ukrajiny, nebo třeba koupi Grónska.

„Pro Trumpa je Ukrajina v podstatě vazalským státem, který musí přijmout realitu a podřídit se dohodě mezi USA a Ruskem,“ shrnuje situaci expert Mark Galeotti.

EUROZPRAVY.CZ

(28 votes, average: 1,32 out of 5)

Loading...