![florencie](https://svobodny-svet.cz/wp-content/uploads/2023/05/florencie-678x381.jpg)
Je čas pohnout se na sever. Florencie, ležící na zhruba půl cesty mezi Benátkami a Římem, je ideální zastávkou.
![](https://kechlibar.net/wp-content/uploads/2023/05/20230511_114424-1024x768.jpg)
![](https://kechlibar.net/wp-content/uploads/2023/05/20230511_091249-1024x768.jpg)
Městská civilizace v tomto regionu je stará zhruba tři tisíce let. Původně tu totiž žili Etruskové, národ sochařů, malířů, námořníků a čarodějů. Hodně římských obřadů, věšteckých postupů atd. bylo zkopírováno právě od Etrusků, kteří si ještě hluboko do starořímské éry udržovali pověst mágů-praktiků a byli přivoláváni k různým „složitým situacím“ coby hostující experti. Dnešní jméno oblasti, Toskánsko, také odkazuje na Etrusky, i když etruština samotná zmizela už někdy kolem přelomu letopočtu.
Z etruské civilizace zbyla dvě slova, která používáme dodnes – persona/personální (původně phersu, maska) a satelit (původně satnal, družiník) a také řada výtvarných památek, často nalezených na pohřebištích a zobrazujících zejména manžele. Tváře jsou realistické, takže máte pocit, že těm lidem, zmrazeným v okamžiku společného štěstí, stačí podat nějaký elixír, aby ožili. Trochu z toho běhá mráz po zádech.
![](https://kechlibar.net/wp-content/uploads/2023/05/20230511_150538-1024x768.jpg)
![](https://kechlibar.net/wp-content/uploads/2023/05/20230511_143342-1-1024x768.jpg)
Hlavní slávou Florencie ale není její etruská minulost, to už je moc dávno. Hlavní slávou Florencie je renesance, která dala městu jeho dnešní tvář. Na světě bylo a je hodně bohatých měst, ale každé utrácelo svoje peníze jinak: někdo na víno, někdo na závodní velbloudy, někdo na pyramidy. Florencie, město bohatých kupců, utrácela za rafinovanost a krásu, které jsou tu, jak by řekl Jirka Korn, „plné sály“.
(Mimochodem, ten kupecký charakter města je tu trochu vidět dodnes, obchod na obchodu, na nich nápisy typu „založeno roku 1731“ a vevnitř jednak široký výběr zboží, jednak velmi ochotní a znalí prodavači. Co se úrovně retailu týče, většina světa včetně ČR by se tady mohla učit.)
Hlavním atributem města je kreativita, ve které se místní přímo vyžívají. Pětadvacet druhů salátu a tisíc druhů bot, interaktivní muzeum vynálezů Leonarda da Vinciho, ve kterém si s dřevěnými modely jeho strojů můžete točit, vrtět a skřípat do aleluja. Samozřejmě je to tu plné kluků kolem čtrnácti, ale i nějaká děvčata se najdou.
![](https://kechlibar.net/wp-content/uploads/2023/05/20230510_095518-1024x768.jpg)
![](https://kechlibar.net/wp-content/uploads/2023/05/20230510_094700-1024x768.jpg)
![](https://kechlibar.net/wp-content/uploads/2023/05/20230510_095213-1-1024x768.jpg)
Daleko větším a hmotnějším ztělesněním renesance je zdejší katedrála, dílo Filipa Brunelleschiho, s vysokou kopulí, na kterou vede přes 400 schodů a žádný výtah. Na fyzické kondici lidí, kteří se řadí do dlouhého zástupu zájemců, je to také vidět: v průměru jsou o dost štíhlejší než zákazníci blízkých pizzerií a kaváren. (Srovnávám-li situaci s rokem 1999, kdy jsem byl v Itálii poprvé, dorazila epidemie obezity i sem, byť ne s takovou silou, jako třeba do Anglie.)
Středobodem kultury ve Florencii je ale Galleria degli Uffizi, masivní, skoro palácový komplex plný výtvarného umění. Tady se koncentrují Caravaggiové, Tintorettové, Giottové a další velká jména italské renesance, a také antické sochy vykopané v širokém okolí. Jediná slabina celé věci: je jich příliš mnoho. Florentské sbírky by se daly rozdělit mezi deset dalších měst, aniž by se kterékoliv z nich muselo považovat za chudé; a jak procházíte kolem těch stovek kamenných tváří, ukřižovaných Ježíšů, renesančních kavalírů s nakadeřenými vlasy a Venuší v sugestivních pózách, začínají vám pomalu, ale jistě splývat.
![](https://kechlibar.net/wp-content/uploads/2023/05/20230511_095959-1024x768.jpg)
![](https://kechlibar.net/wp-content/uploads/2023/05/20230511_094326-1024x768.jpg)
![](https://kechlibar.net/wp-content/uploads/2023/05/20230511_083004-1024x768.jpg)
Florencie je duševně živá dodnes. Mezi zdejší slavné rodáky patří nejen Dante Alighieri nebo Galileo Galilei, ale také třeba Oriana Fallaci, slavná novinářka a známá kritička islámu. (Její kniha Síla rozumuvyšla i v češtině.) A v exilu tady bydlel slavný režisér Andrej Tarkovský.
Nejslavnější časy Florencie jsou sice, podobně jako v případě Říma, “fuč”, ale tady, tady se ještě něco občas urodí.
Buďte první kdo přidá komentář