Ursula von der Leyen si před volbami koupila evropské novináře

Evropská unie podpořila média tajnou finanční injekcí

Podle informací italského deníku il Fatto Quotidiano poskytla Evropská komise finanční podporu médiím ve výši 132,88 milionu eur na období 12 měsíců před evropskými volbami. O přidělení těchto prostředků rozhodovala předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, Evropská rada a Evropská investiční banka.

Podle dostupných informací hrály důležitou roli při přidělování financí také další evropské instituce, jako je Hospodářský a sociální výbor. Tyto prostředky byly doplňkem ke standardním finančním programům, které jsou každoročně poskytovány médiím prostřednictvím výběrových řízení.

Zcela netransparentní proces rozdělení financí

Na rozdíl od běžného výběrového řízení bylo těchto 132,88 milionu eur přiděleno v administrativním řízení, které se vyznačovalo netransparentností. Za distribuci těchto financí byla zodpovědná agentura Havas Media France, jež spadá pod francouzskou mediální skupinu Vivendi. Ta má podíl v několika významných televizních společnostech.

Společnost Havas Media France byla pověřena rozdělením této částky mezi různé mediální domy a uzavřela rámcovou dohodu s Evropskou unií. Přesné informace o tom, která média obdržela finanční prostředky, však nejsou veřejně dostupné a zůstávají tajemstvím.

EU odmítá zveřejnit konkrétní informace

Na žádost italského deníku il Fatto Quotidiano odmítla Evropská unie poskytnout transparentní odpověď na otázku, které mediální organizace využily tuto finanční podporu. Místo toho se novináři dočkali odkazu na právo na informace dle článku 15 Smlouvy o fungování EU, jak informuje Apollo News.

Tento složitý postup však neznamená jistotu, že veřejnost skutečně získá přístup k požadovaným datům. Evropská komise zjevně učinila kroky, které mají zabránit zveřejnění informací o příjemcích této rozsáhlé finanční podpory.

Koupila si Evropská komise média?

Občané Evropské unie si nyní kladou otázku, zda si Evropská komise prostřednictvím této částky ve výši 132,88 milionu eur „koupila tisk“ a tím de facto zasáhla do svobody médií. Pokud by se prokázalo, že financování bylo využito k ovlivňování voleb do Evropského parlamentu, jednalo by se o vážný zásah do demokratických procesů.

Evropská unie však pouze uvedla, že financování „neovlivnilo obchodní zájmy hospodářských subjektů“, což má znamenat, že hospodářská soutěž mezi médii nebyla narušena. Tato odpověď však nepřináší jasné vysvětlení, zda se EU pokusila manipulovat veřejné mínění a volby ve svůj prospěch.

Odpovědi stále chybí

Přestože Evropská komise tvrdí, že financování médií neovlivnilo férovou hospodářskou soutěž, veřejnost stále postrádá odpověď na otázku, kdo přesně tyto peníze obdržel. Dokud nebudou zveřejněny podrobnosti o příjemcích, zůstává otázka možného ovlivňování médií a voleb v EU otevřená.