Veselý internet 13.

Jakmile se Ruth dozvěděla, že její 99 letý dědeček zemřel, spěchala navštívit svou 95 letou babičku, aby ji utěšila.
“Bubbe, je mi to tak líto. Jak zemřel Zeide?”
“V neděli ráno, když jsme se milovali, dostal infarkt.”
“Ale Bubbe,” řekla Ruth, “bylo vám oběma skoro sto. Nenapadlo vás, že by mohl být sex nebezpečný?”
“Ale samozřejmě,” odpověděla její babička, “proto jsme se milovali vždy v neděli ráno, když jdou křesťané do kostela a zvoní zvon. To byl pro nás rytmus akorát, pomalý a vyrovnaný, jednoduše nahoru na bim a dolů na bam. A kdyby nejel kolem zmrzlinář s dodávkou, byl by váš děda ještě naživu.”

Jo, jo. Podnikat v krizi není jednoduchý: Potkají se Rozentál a Roubíček, dva úspěšní podnikatelé, majitelé firem a rokují: “Ty v dnešní době dáváš ještě zaměstnancům plat?” “Ne, nedávám” “A chodí ještě do práce?” “Ano, chodí” “A neměli bychom tedy vybírat vstupné…..?!”

Přijde nový ředitel na úřad a pronáší projev: “Úředníci a úřednice, protože chci vaši spokojenost a loajalitu, bude pracovní týden vypadat takto: po – odpočinek po víkendu, út – relaxace, st – pracovní, čt – odpočinek, pá – příprava na víkend. Nějaké dotazy?” Jeden z úředníků: “Ano, v tu středu se tady budeme jako jebat jak dlouho?”

V pátek v podvečer nám přistál v e-mailu dotaz od Ikea, jak se jim vede. Ještě jsem měla od vzteku naběhló žílu na čele od odpoledne, kdy jsme tam nakupovali.
Můj chlap jen suše pronesl: „Lásko, chtěj podrobnosti, tak to si je asi vychutnáš ty, že?”
No a tak se podělím o mou odpověď i tady na Deníčku:
AJAJAJ IKEA BRNO, JE TO ŠPATÉNKA!
V pátek 11. 3. jsem byla s mojim po dlouhý době tady v Brně si u vás kópit zahradní podprdelníky (podsedáky). Jediný štígro bylo, že jsme si prvně hópli u vás na dobró chálku (oběd), jinak bych buď při tom maratónu hledání podsedáků asi sebó vyčerpačkó sekla a nebo bych si raděj nechala ty starý, ve kteréch se po vyprání zcuckovatěla a zežmoldovala náplň tak, že bolestivej posed na nich se rovná posedu na haldě briket.
(To pro vysvětlení, proč tak nutně jsme nový podsedáky potřebovali.)
Po jídle jsme odchytli prvního zaměstnanca, co se nám namotal do cesty, kdeže máme zahradní podsedáky hledat? Odpověděl, že v oddělení látek. Jenže na toho jsme narazili asi až po půl kiláku, co jsme už hráli tu vašu idiotskou bludištovou hru chození podle šipek na zemi, kteró jste vytunili letos ještě o level víš, neboť to tam celý předěláváte.
Zaplachtovanej prostor působil tajuplně a ze zvědavosti jsem nakókla “za plentu” jestli neuvidím třebas ňáký zmatence,co si tam odložili v domnění, že jsou u lékaře. No možná bych vám doporučila se tam čučnout občas též, ať se přesvědčíte, jak je pár vašich zaměstnanců “ výkonných” v práci. Tady teda dávám palec nahoru za příjemný zpestření, díky souložící dvojici. Jejich zápal a nasazení, aby otestovali kvalitu postele jestli nevrže, bych ocenila mimořádnó prémií.
Chtě nechtě (vlastně fakt nechtě) jsme museli shlédnout novinky v oddělení ložnic, obýváků, dětských pokojů, kuchyní a jiného, kličkovali jsme mezi “procházkáři” (myslím že při jejich tempu, museli na stopéro někteří přespat v oddělení ložnic, protože to prostě nemohli stihnót projít do zavíračky), v některých úsecích jsme se stávali členy mnohočetných šourajících se rodin, neboť je nešlo “předjet” a museli jsme se do nich na pár desítek metrů “zazipovat” a to jen proto, že jsme hledali podsedáky. Po půl hodině ztracenýho času, jsme se též ztratili a vynořili jsme se opět v restauraci. V panice jsme hledali znova ňákýho zaměstnanca. Tady bych vám chtěla doporučit změnu barvy těch nákupních tašek, co si tahaj zákazníci místo vozéků přes rameno, neboť barva tašek s logem Ikea nás zmátla a omylem jsme odchytli pár zákazníků, v domnění že u vás makaj. Někteří to nesli dosti nelibě a že se nenechaj urážet a málem došlo k potyčce, když jsem se jim omluvila s poznámkou, že na to vypadaj. Naštěstí třetí pokus vyšel a našli jsme prodavače, kterej nás poslal do spodního patra, že na tuty tam podsedáky só. A tak jsme se opět vydali je hledat. Po cestě jsem neodolala, asi jako každej, kdo se tam dýl motá jak hovno pod splavem (mimochodem vaše strategie prodeje funguje), jsem si vzala koupelnový předložky, který jsem vůbec nepotřebovala a několik vonných svíček, i když už jsem si jich od vás nasyslila tolik, že o dušičkách bych s nima dokázala nasvítit celej ústřední hřbitov v Bohunicích. Ale za to podsedáky jsme nenašli. A pak následovalo zděšení, jestli jdeme vůbec k pokladnám. Všechno, na co jsme byli za ty roky nakupování u vás zvyklí, že kolem toho procházíme, bylo v prdeli, a to co jste tam vytvořili, tak působilo dojmem, že vy začínáte být taky v prdeli a jedná se o jakejsi výprodej krachující firmy. Proč jste proboha zrušili všechno ty regáli před pokladnama s drobným zbožím a jinejma nepotřebnejma píčovinama, ve kteréch jsem se vždy přehrabovala a krátila si čas čekáním na pokladnu, a tudíž mnoho z nich nakonec skončilo ve vozejku a stali se potřebnejma?
A kde jsou sakra pokladny s živejma pokladníma a jejich kyselejma ksichtama? Nic mě před Vánocema nepotěšilo víc než vraždící pohledy pokladních, ze kterých se dalo vyčíst: “Ty si tady svině dopoledne nakupuješ plnej vozejk a já tady budu trčet do večera”.
A jak jako samoobslužný pokladny!? Ten krám prvně nechtěl načíst ty čárkový kódy a já tam s těma předložkama předváděla tanec Makarena, prozpěvujíc si: ”Pičo vole to je předložka, tak už to načti, ať může být další položka.” Když se to konečně povedlo, proklikat se k zaplacení bylo peklíčko a já tu neosobní věc, tak častovala urážkama, že jsem na tom nerezovém těle snad viděla i náznak červenání. Konečně došlo k placení! Ale jak jinak, než pouze kartou! A tak následovaly další nadávky: „To už tady jako člověk do hajzlu nezaplatí normálně prachama a kde jsou živý prodavačky?” Nadávky přilákaly slečnu, co tam dozoruje a ta nám sdělila, že živí pokladní jsou kdesi na konci a podsedáky najdeme venku v ňákém stanu. Já si ale nechala kabát v káře (jako vždy), protože u vás se ty kiláky nedaj absolvovat v kabátě. Ale tentokrát jsem byla z rozčílení a nervů z toho podělanýho přístroja na placení zpocená jak prase a takhle jsem se vydala hledat ten stan! Venku tři stupně, ledovej vítr, stan jsme našli, ale samo v něm též kosa a zase jsme hledali pokladnu. Totiž ty dva borce, co jste posadili do toho dřevěnýho stánku vedle stanu, jsme přehlídli, neboť jsme si mysleli, že tam prodávaj párky v rohlíku. No, koho by to napadlo, že takovej gigant jako je Ikea, bude mít pokladnu ve stánku, co se používá na trzích k rychlýmu občerstvení. Když nám to teda došlo, že se tam platí, tak nám bylo řečeno, že hotovostí se platit nedá, jen kartou! Co najednó máte proti platbě v hotovosti?! Já prostě raději platím hotově, jsem tak zvyklá a mám větší přehled kolik utrácím. Ovšem nezbylo mi nic jinýho než teda kartou zaplatit, protože po tom všem, tak blízko u cíle, s podsedáky v náručí jsem to prostě nechtěla vzdát. Nakonec jsem si je teda vítězoslavně odnášela do auta, který ale bylo zaparkovaný až kdesi v prdeli a já jsem teď taky v prdeli, protože jsem si prochladila záda a vy tam budete též, jestli to tam neuvedete zase tak jak to tam bylo. Protože za mě jste to podělali, a i když mám půl baráku zařízenýho od vás, tak v nákupech nemíním pokračovat, neboť nesnáším změny.
PS. A jestli míníte dělat změny i ve vaší restauraci a příště si tam například budem muset lehnout tlamama pod ňákej dávkovač švédskéch kuliček, který se nám budó po vložení karty koulet po jedné do držky, tak končíme i s ní!!
Nasraná a nespokojená Camille G s mužem (též nasraným)

A pár tweetů od Dojnice:

• Ruští vojáci museli být hospitalizovaní poté, co se zakopávali v radioaktivním Rudém lese nedaleko Černobylu. Takže vlastně něco jako pobyt v lázních v Jáchymově, akorát milionkrát za sebou.
• Schillerová zvýšila spotřební daň na tabák, aby mohl Babiš o rok později předvádět, jak jsou Marlbora v Polsku na tržnici levnější. Já to říkám furt, že založit politickou stranu cílící na hlupáky byl prostě majstštyk.
• Znáte ten nesnesitelný typ lidí, kteří vás nutí dívat se na videa, co natočili na dovolené? Tak to nic není. Kamarád mě nutil dívat se na video natočené minikamerou v jeho močové trubici, když mu laserem odfrézovavali tkáň z prostaty.
• Při tom vypínání dezinformačních webů někdo zapomněl na iDnes.
• Na ukrajinsky traktor zaútočil ruský tank. Ukrajinský traktor palbu opětoval a po zničení tanku odletěl do vnitrozemí dotankovat a doplnit munici.

(3 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...