“Poslechni, Mergel, co říkáš tomu mladýmu Mauschitzovi?”
“To je úplnej blbec.”
“Jo? Představ si, on si chce vzít moji dceru!”
“No tak vidíš!”
Uvědomělý občan Fialy neremcá, jde do lékárny, podívá se, kterého léku je dostatek, a podle toho onemocní.
Alternativní vánoční projev prezidenta republiky:
Vážení a milí spoluobčané,
je to letos bohužel naposledy, co můžete pohlédnout do mé milé mírné tváře, na mé bledé líce plné vrásků a nahlédnout do moudrého oka, v němž je tolik dobroty a lásky.
Pro novinářské nuly a různé neschopné závistivce dodávám, že jde o citát z Nerudovy Babičky, vlevo dole.
Nezoufejte však, neboť nepominutelné stopy mé více než třicetileté politické práce vás budou doprovázet žitím ještě drahný čas. Sice jsem se v politice, jak jsem ostatně sám hrdě přiznal, častokrát mýlil, ale mé omyly se vždy ukázaly být lepším řešením, takže jsem se vlastně nemýlil.
Pokud jde o aktuální události, ačkoliv jsem byl vždy stoupenec korektních ekonomických vztahů s Ruskou federací, musí jít vaše ekonomické zájmy a starosti stranou, protože zájmy zbrojařů, naftařů, plynařů, bankéřů a mnohých politiků jsou pochopitelně mnohem důležitější, neboť jen oni ochrání celosvětovou, a tedy i naši bezpečnost, a přimějí Rusko, aby území Ukrajiny opustilo. Území naší republiky však jistě neopustí ani po skončení války Ukrajinci, neboť je k ukrajinizaci naší společnosti, kultury a ekonomiky nezbytně potřebujeme.
Druhým problémem, který jsme museli v tomto roce řešit, byla energetická krize. Pokud souhlasíte se mnou, že opomíjeným faktorem růstu cen energií je zelený fanatismus, zavírání německých atomových elektráren a rozšiřování emisních povolenek, máte sice pravdu, ale nic s tím nenaděláte, protože naše vlády už od dob, co jsem se stal premiérem, vždy nakonec skáčí, jak Brusel a Berlín píská, neboť dotace jsou holt dotace a o možnost jejich rozdělování se přece žádný politik nedá připravit.
Třetím a posledním problémem je inflace, kterou způsobuje hlavně zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, jak říká profesor Švejnar, a nikoli neustálé letité utrácení neexistujících peněz, a to jak na podporu zbytných neziskových organizací, přebujelého úřednictva a plýtvavého státního aparátu, stejně tak jako na předvolební uplácení voličstva, jak se vám snaží namluvit někteří rádoby ekonomové v čele s Václavem Klausem.
A nyní už mi dovolte, abych přešel k hodnocení svých třiceti dvou let v politice. Ne, nebojte se, nebudu vás zatěžovat dlouhým výčtem, jen stručně podotknu, že nebýt tohoto mého působení v politice, byli bychom zaostalou, nesamostatnou, chudou zemí a nikoli středoevropským tygrem, ve kterého jsem naši zemi proměnil. Ale abych nebyl příliš egoistickým, částečně se na tom podíleli i další členové mé milované sociální demokracie, Špidla, Benešová, Sobotka, Rath, Maláčová a pár dalších skvělých politiků.
Milí přátelé, po 8. březnu odejdu do starobního důchodu, se kterým stejně jako vy navzdory Putinovi hravě vyjdu. Občas jsem se setkával se závistivými a zakomplexovanými nulami, ať už mezi politickými komentátory, mezi neúspěšnými politiky i jinde. Na ty samozřejmě ihned zapomenu a vystačím si se zrcadlem.
Moji milí, je čas se rozloučit. A jak jinak, že slovy básníka.
Prezident sic bude nový,
at už Pavel nebo Babiš,
obdivu však k Zemanovi,
přetěžko se někdy zbavíš.
Sbohem a trenýrky.
(9 votes, average: 4,56 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář