Volhou do minulosti

Já si nemohu pomoci a musím přiznat, že se mně seriál líbil. Tehdejší dobu jsem zažila a ještě si ji pamatuji. Byla jsem dítě a později puberťák a vnímala jsem tehdejší svět celkem nekonfliktně. Až v osmdesátých letech jsem začala narážet a poznávat režim i jinak než jako jedinou možnou volbu, o které se nediskutuje a nepřemýšlí.

Většinou si lidi stěžují, že se v seriálu přehnaně moc souloží. Ale tak to bylo. Sex byla evidentně jediná zábava a mladí kluci měli jediný cíl – ojet kohokoliv. Jako terč jejich nájezdů jsem se v tom učila žít a měla jsem vypilovaných několik strategií, jak jejich útoky odrážet. Myslím, že to bylo normální. To, co není normální, je současný bezpohlavní svět, kde se kluci učí plakat a být citliví a vyžadovat za každé situace od ženy souhlas k sexuálním atakům. Kdokoliv je může nařknout ze sexuálního útoku a muži se postupně stahují k internetovému pornu. Někteří už ani k němu…

Seriál popisuje dění v České televizi a dění tam já nejsem schopná věrohodně posoudit. Okolní reálie ale věrohodné jsou. Hospoda, kde obsluhovala matka hlavního hrdiny, byla více než přesná. Výjezdy do socialistických podniků s recitujícími pionýry také. Sama jsem byla členkou takové recitační skupiny a v pionýrských košilích a šátcích jsme jako děti chodily recitovat na schůze místního JZD nebo na schůze vesnické buňky KSČ do podobné hospody jako v seriálu. Nijak mě to nepoznamenalo, nijak jsem tím netrpěla. Taková byla doba a my v tom žili. I ten obdiv k západnímu konzumu byl autentický. Měli jsme přízeň v západním Německu (babička byla neodsunutá sudetská Němka) a když naši s bráchou dostali konečně devizový příslib (údajně to uplatili půlkou prasete), přivezli mimo jiné katalogy a prospekty. Zbožně jsme si je prohlíželi a vzdychali nad širokou nabídkou zboží. Dnes podobné katalogy rovnou házíme do popelnic.

Nevím, proč se lidé na seriál Volha čertí. Jak se říká – za pravdu se každý zlobí. Seriál neukazuje tu dobu ani hůř ani lépe. Prostě takový ten život tehdy byl. Mnoho lidí si žilo dobře a proplouvali docela v pohodě. Existovalo plno jistot, které vás nenechaly padnout – na rozdíl od dnešních proklamací vlády. Ale ty jistoty byly vykoupeny nemožností cestovat, podnikat a svobodně se rozvíjet. Seriál Volha ukazuje obojí. A když se na něj podíváte a připomenete si tu dobu, neznamená to, že chcete minulost poplivat nebo ji nějak propagandisticky zneužít. V tomto je tentokrát Česká televize docela nevinně.