Vše zlé je na něco dobré

Válka je jistě hrozná věc, ale je třeba si uvědomit, že při ní dochází k ničení zkostnatělých a dlouhou dobu vadících struktur, s nimiž se nedá v době míru nic dělat. I poslední válka, přes naprosto šílené materiální i lidské škody, nám přinesla obrovské pozitivum, a tím bylo vyřešení etnické hranice mezi námi a Němci a její ztotožnění s hranicí státu.

Musíme vyčistit své území od putinistů

Pochopitelně, nikoli od lidí, kteří jsou bez jakéhokoli důkazu osočováni ultralevičáky (velice často spojenými s ruskými tajnými službami) z jakéhosi “putinismu”.

Měli bychom opravdu využít současné vypjaté situace a zatnout všem, kdo propagují proruské OZE a bojují proti naší soběstačnosti v plynu a ropě, rázně tipec, třeba i metodami, které by mimo dobu války neměly šanci na uplatnění.

Je nutno tudíž eliminovat ty síly, které učinily EU spolu s některými jejími státy závislými na Rusku v takové míře, že jsou schopny pouze parodií na ekonomické sankce a současně dodávají Rusku denně srovnatelné množství peněžních prostředků s tím, co mu “sežere” válka na Ukrajině.

Jsou to síly, které předstírají boj za klima náhradou uhlí (100 procent skleníkového efektu) a jádra (0 procent skleníkového efektu) ruským plynem (150 procent skleníkového efektu). Jsou to síly, prosazující astronomické výdaje za nefunkční OZE (které nebudou funkční do zavedení metody skladování elektřiny v dostatečném množství a za ekonomicky přijatelnou cenu, přičemž takové metody patrně nejsou k dispozici ani jako laboratorní prototypy). Je dobré vědět i to, že větrné elektrárny jsou silně závislé na vzácných kovech, které monopolně dodává Čína (u níž by pak mohla nastat velice snadno stejná situace, jako v případě Ruska a ropy s plynem), a že některé klíčové součástky fotovoltaických elektráren potřebují podobné čínské suroviny také. Nehledě k tomu, že se Čína v důsledku otrocké práce vězňů a dětí stala v podstatě monopolním producentem fotovoltaických panelů. Každý “solární baron” je v podstatě drsný otrokář, způsobující smrt otroků, byť v Číně.

I kdyby se podařilo vyvinout příslušné, dosud neexistující, technologie skladování elektřiny a pokrýt energetickou potřebu EU OZE (za cenu rozsáhlé devastace jejího území větrnými a fotovoltaickými elektrárnami), byly by jen vyměněna závislosti na Rusku za závislost na Číně. A, obávám se převelice, že je menší zlo být ruskou gubernií než čínskou provincií.

Z tohoto důvodu je třeba co nejrychleji ukončit veškeré “alternativy”, respektive jejich podporu. Co se udrží v podmínkách standardního trhu s elektřinou, to nechť žije. Co se neudrží, nechť zanikne, bez ohledu na řev o “boji za klima”, který v reálu nemá s klimatem nic společného; jen s plněním “správných” kapes dotacemi.

Za naprosto nesmyslnou lze považovat snahu o další dotace na solární pseudoelektrárny, které jsou pro elektrárenskou soustavu spíše přítěží než přínosem a vyžadují obrovské množství zemního plynu na vyrovnávání svých neustálých a chaotických výkyvů.

Co se dá dělat?

Dočasně bychom mohli pokrýt svou potřebu plynných i dalších uhlovodíků těžbou z břidlic (nějaká ložiska jsou i na našem území, opravdu velká jsou u pobřeží Baltu), bude to chtít jen zrušit putinisty protlačený zákaz využívání těchto ložisek. Plyn těžený na našem území a případně zde hned spotřebovávaný má pochopitelně nižší skleníkovou stopu než plyn transportovaný na velké vzdálenosti plynovodem nebo lodí. Je docela možné, že bychom se s ním dostali pod úroveň skleníkové stopy uhlí.

Opět je zde jakási příležitost prohlásit ty, co onen zákon prolobovali, za Putinovy agenty. Nemusíme si s tím dělat žádné svědomí: Tito lidé jednak oběktivně pro Putina pracují, bez ohledu na jejich případnou jinou motivaci, jednak řada z nich patrně byla a je ruskou tajnou službou řízena. Rusko má v této oblasti svůj naprosto jasný zájem – nepřipustit samostatnost Evropy v energetických surovinách, a zcela jistě za něj bojuje všemi prostředky.

Za klima je třeba bojovat jadernými elektrárnami, případně geotermálními, jejichž produkce CO2 je nulová. Budeme-li jich mít dostatečnou kapacitu, ztrácí veškeré OZE (s výjimkou tradičních vodních) smysl, protože je lepší kontinuálně produkovat energii z jádra než pokrývat výkyvy OZE nějakými zdroji, produkujícími CO2. O pouštění části jaderné energie “do země” v době, kdy OZE náhodou běží, snad ani nemá cenu uvažovat, byť by to lidé zainteresovaní na dotacích OZE rádi viděli. Bez ohledu na to, zda jsou agenti Putina, nebo škodí z jiných důvodů.

Co dále?

Při dostatku energie z jádra, případně geotermálu, má cenu “zkapalňovat uhlí”, což by pokrylo naše potřeby pohonných hmot, zejména benzínu. Je otázka, zda by se OZE nedaly použít jako zdroj vodíku pro toto zkapalňování, problém spočívá v tom, že jejich dosavadní kapacita je pro podobnou činnost (prováděnou ve špičkách jejich produkce) silně nedostačující, i při jejich rozšíření na hranici únosnosti pro krajinu a životní prostředí (nebo za ní), a je mnohem (cca desetkrát) výhodnější postavit potřebnou kapacitu v jádře než v OZE, přičemž ta má výhodu kontinuální produkce energie. Uhlí na zkapalňování máme dost na celá desetiletí, přitom by se daly podobné postupy aplikovat i na biomasu (místo “biosložky”, která je silně neefektivní a navíc poškozuje motory).

Je navíc otázka, zda by se energie z jaderných elektráren a tepláren nedala použít na dolování spalitelných uhlovodíků z břidlic i v těch ložiscích, z nichž se ani frakováním ropa vydolovat nedá.

Nástup čistých technologií

Teoreticky by bylo možné převádět uhličitan vápenatý na karbid, z něj vyrábět acetylén, ten polymerovat a hydrogenovat na uhlovodíky odpovídající benzínu nebo naftě a uvolněný hydroxid vápenatý nechat reagovat s oxidem uhličitým ze vzduchu na uhličitan. A mít tudíž “bezuhlíkový” benzín či naftu (s uzavřeným cyklem uhlíku). Vyžaduje to ovšem dost a kontinuálně dodávané energie, není to tudíž projekt pro OZE, ale pro jádro.

Opět se najde spousta putinistů, kteří nám budou vykládat, jak to nejde a nemůže jít, protože závislost na ruském plynu a naftě je to, za co dostali svých třicet stříbrných.

Pokud jde o solární energii, jediné rozumné užití je termosolární energie. Tedy, energie ze Slunce se soustřeďuje pomocí zrcadel na kotle, v nichž se ohřívá vhodná látka (asi sodík) na teploty kolem 500 stupňů a touto látkou se vyhřívá podzemní zásobník. Tento proces je daleko účinnější než fotovoltaika, protože dokáže využít energie skoro celého slunečního spektra a její přeměna na teplo je v souladu s termodynamikou, bezztrátová. Tepelné zásobníky jsou technicky vyřešené a mnohou dodávat energii (asi formou přehřáté vodní páry) dle aktuální potřeby sítě, nikoli dle aktuálního počasí a denní doby. Pára / voda degradovaná průchodem přes turbíny by mohla být využita jako teplárenská, včetně vyhřívání skleníků.

A ještě jedna věc by se mohla udělat: Existuje genetická manipulace genomu chloroplastu, která zvyšuje účinnost fotosyntézy na cca sedminásobek.

Mizerná účinnost fotosyntézy je daná jedním enzymem, který “slepý hodinář” pobral u primitivních fotosyntetizujících organismů někdy na počátku vzniku kyslíkového ovzduší na Zemi, tedy před miliardami let. Tento enzym má tak špatnou výkonnost, že se v řetězci reakcí před ním hromadí toxické produkty a rostliny jsou nuceny při vyšším osvětlení fotosyntézu vypínat (proto paradoxně ve sklenících rostou rostliny lépe pod tabulkami částečně zastíněnými rohožemi nebo natřenými vápnem).

Existuje jeho syntetická “opravená” varianta, která touto nectností netrpí a rostliny by mohly provádět fotosyntézu celý den, a to i na plném slunci. K sedminásobnému zvýšení úrody jedlých plodin na jednotku plochy pole by asi nedošlo, ale i zdvojnásobení či ztrojnásobení by byl jistě úspěch. Nicméně produkce biomasy na výrobu energie (např. energetických dřevin na štěpku) by se tomu sedminásobku mohla přiblížit, což by už bylo docela zajímavé. Je třeba také zdůraznit fakt, že biomasu lze, na rozdíl od elektřiny, skladovat a vyrábět z ní elektřinu podle aktuální potřeby. Opět by “válečná nutnost” mohla přispět k potlačení Putinových agentů, kteří podobné aktivity v EU blokují seč mohou.

Pokud se něco z výše uvedeného podaří, bude to znamenat, že jsme i z té hrozné věci, která se děje od nás na východě, dokázali něco pozitivního vytěžit a zejména skutečně (a ne lživě, jak to hlásají ekologové), dokázali posunout situaci tak, aby recidiva těchto událostí buď nebyla možná, nebo alespoň byla silně ztížená.