Všude přidáme, hlásá Fiala. Realita? Na důchody brzo nebude




Sdílet článek:

Prudce rostoucí čísla koronavirové epidemie v Česku i ve valné části Evropy nabourávají představy těch, kteří si od očkování slibovali její zkrocení. „Vakcinace byla světlem na konci tunelu od počátku naivně a nesprávně,“ tvrdí Markéta Šichtařová. Analytička se hrozí toho, co v programovém prohlášení plánuje budoucí vláda Petra Fialy v oblasti financí a důchodového systému. Žasne nad záměrem rozkazovat vlastníkům, co mají se svým majetkem dělat, i nad přístupem „po mně potopa“.

Nová vláda pod vedením Petra Fialy si troufá na důchodovou reformu a v programovém prohlášení tvrdí, že nastaví stabilní systém férových důchodů. Má se zvýšit základní garantovaná složka, seniorům pracujícím v důchodovém věku se celkové odpracované roky více zohlední ve výši důchodu, zvýší se nedůstojné vdovské a vdovecké důchody a zkrátí se doba potřebná pro dosažení nároku na důchod. Nekouká z těchto slibů, že penzijní systém bude potřebovat o dost víc peněz? Kde je pak vzít? A co si máme představit pod zvoleným heslem „férový důchod“?
.
Tak jsme se dozvěděli, kde všude bude vláda štědřejší. Zvýší garantovaný základ. Zkrátí dobu pro dosažní nároku. A tak dál. Neboli všude jen přidáme a změkčíme podmínky. A teď mi řekněte: Proč skoro každá vláda něco vykládá o důchodové reformě? Protože všichni, kdo o tomto problému něco ví, varují, že na důchody už brzy nebude. A vláda „opraví“ stav, kdy na důchody nebude, tím, že na nich přidá. Diletantství? Spíš mi to připadá jako „po mně potopa, to je mi fuk“.

Pokud jde o férovost, nemá víc výkladů. Realita je jedna, realita nemá výklady. Hledat kompromis mezi dobrem a zlem nelze, takový kompromis je vždy jen zlem. Hledat výklady spravedlnosti musí vždy skončit jedině nespravedlností. Spravedlnost je, když hodně pracujete a máte z toho hodně peněz. Zvyšování garantované složky znamená dávat všem stejně – to je opak spravedlnosti. Takže ne, vláda nejedná férově.
.

V kapitole o financích slibuje budoucí kabinet, že zakročí proti daňovým únikům, že bude řešit problém odlivu dividend do zahraničí, že zvýhodní reinvestice zpět do české ekonomiky, že zajistí lepší opatření proti transfer pricingu a nelegálním praktikám optimalizace, že odstřihne firmy z daňových rájů od veřejných peněz, že podpoří minimální daň z příjmů právnických osob na půdě EU a OECD, která zajistí, aby se zisky mezinárodních korporací danily tam, kde vznikají. Může nad těmito záměry srdce ekonoma zaplesat?

Srdce ekonoma i svobodného člověka nad těmito záměry pláče. Víte – už jen třeba ono spojení „problém odlivu dividend“ je hrozně ohavné. Když půjdeme do hloubky a rozmyslíme si, co to znamená, i když lidé neradi cokoliv rozmýšlejí, neboť nemyslet je pohodlnější, zjistíme, že tohle spojení říká, že problémem a zlem je vlastnit majetek. No vážně! Dividenda je totiž výrazem vlastnění majetku.

Tak jako peníze v bance nesou úrok, tak jako pronajímaný byt nese nájem, tak jako vámi pronajímaná práce nese plat, tak zase podnikateli vlastnictví podniku nese dividendu. Dividenda je jen pojmenování konkrétního typu výnosu, který plyne z majetku v podobě firmy. A pokud někdo vypustí z úst, že je „problém“, pokud někdo si se svým majetkem a svou dividendou dělá, co se mu zlíbí, tak tím říká, že si nemůžete s vaším majetkem nakládat, jak chcete. Vaše vlastnictví je podle něj podmínečné. Chce vám rozkazovat, co se svým majetkem máte dělat!

Váš život, vaše tělo, vaše zdraví, váš majetek – to jsou ovšem všechno bezpodmínečná vlastnictví. I když si stát uzákoní nakrásně něco jiného, nemá morální právo vám na tato práva sahat. Norimberské zákony byly také v souladu s legislativou, a přitom byly morálně odporné. A zrovna tak pokoušet se zabránit podnikatelům, aby si dělali se svou dividendou, co chtějí, třeba aby si ji vraceli domů, sice může být v souladu se zákonem, ale je to morálně odporné.

A tak bychom mohli pokračovat i u dalších vládních nápadů.

Co by to nebylo možné? Vždyť já pořád říkám, že pokud se má ekonomika postavit na nohy, je nutné propouštět velký počet státních úředníků! Státní úředníci si samozřejmě vždy najdou výmluvy, proč to nejde, to však neznamená, že to opravdu nejde.

Jen jediná podmínka tu je – nelze to technicky provést naráz, aby nebyl chod státu paralyzován. Muselo by se propouštět postupně, během celých čtyř let vládního období. Současně by se to také muselo stihnout během těchto čtyř let, tedy relativně rychle, jinak by se vyčerpal politický kapitál a v dalším období už by to nikdo nedotáhl.

Ekonomové poukazují na to, že zavedené dotace se jen velmi obtížně ruší. Také očekávají, že by měly postupně pronikat i do oborů, kde do dnešního dne vůbec nebyly. Zároveň se obávají, že tlaky na přistupování k častějším dotacím může zvýšit i současný růst spotřebitelských cen, protože vláda kromě nich nemá moc možností, jak lidem pomoci s důsledky rostoucí inflace. Připouštíte jako zapřisáhlá odpůrkyně dotací, že jejich role v ekonomice bude nadále stoupat, že jich bude čím dál víc a poroste i jejich celkový objem?

Ano, samozřejmě, konstatuji, že dotací bude přibývat, protože se pořád víc posouváme k socialismu. Být odpůrce dotací neznamená nepřipouštět si realitu nebo být naivní. Protože roste podíl státu a klesá podíl soukromého sektoru na ekonomice, také celkem jasně poroste podíl dotací a bude klesat konkurenceschopnost země, bude klesat efektivita, bude stagnovat životní úroveň, poroste zmetkovitost ve výrobě, budou chybět další a další materiály, budou se znovu stát fronty a budou existovat pořadníky… a tak dál a dál. Ti, kdo pamatují období před rokem 1989, by mohli vyprávět. K tomu všemu rostoucí moc státu a fanatických, zaslepených i naivních etatistů nevyhnutelně vede.

Americké ministerstvo práce oznámilo, že spotřebitelské ceny v USA se v říjnu meziročně zvýšily o 6,2 procenta. S takto vysokou inflací se Spojené státy potýkaly naposledy v roce 1990. Nejnovější data podle agentury Bloomberg představují zatím nejsilnější ránu vyhlídkám, že současná míra inflace je pouze přechodná. Přitom k té dočasnosti inflace se hlásil i profesor mezinárodních vztahů na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar, o čemž jsme se před týdnem bavili. Je vůbec možné vydávat věrohodné soudy o vývoji inflace, když vlivů může být nepočítaně, a jak vidíme, i názory odborníků jsou často zcela protichůdné?
.

Ano, je možné vydávat soudy o inflaci. Akorát se musíte řídit rozumem a ekonomií, nikoliv ideologií. Pan Švejnar je víc profesorem levicové ideologie než ekonomie, proto z něj padají takové perly, jako že inflace není problém, ačkoliv všechny hlavní světové banky tisknou peníze.

Vlivů sice je nepočítaně, ale všechny mají stejné kořeny: takzvanou moderní monetární teorii, která nefunguje a není pravdivá. A kterou se ohánějí všichni etatisté podporující tisk peněz. To právě ona je v souladu se zelenou doktrínou, s tiskem peněz, s dotacemi, se zápornými úrokovými sazbami a tak dál a dál.

Inflace samozřejmě dočasná není, stagnace životní úrovně a propad Evropy relativně vůči Asii také ne. Všechno se to nalakovává už od roku 2008, kdy přístup států ke krizi jasně ukázal, že příští krize bude mega velká – což je. A že přijde velká inflace – což přišla.

Imunolog Václav Hořejší navrhuje dvoutýdenní lockdown, než bude pozdě a zahltí se nemocnice. Vláda zvažuje zavedení tzv. rakouského a teď už i bavorského modelu, který omezuje neočkované, co prokazatelně neprodělali covid. Německo zařazuje Českou republiku kvůli vysokým nárůstům nakažených na seznam vysoce rizikových oblastí. Ale nejen u nás přituhuje. Dánsko, které 10. září vyhlásilo Den svobody a zrušilo veškeré restrikce, po dvou měsících obnovuje povinnost covidpasů či testů. Česko i valná část Evropy jsou zpátky tam, kde jsme byli před rokem, ačkoli třeba právě Dánsko je ze tří čtvrtin proočkované. Pokud byla tehdy vakcinace pro mnohé světlem na konci tunelu, co jím může být teď?

Vakcinace byla „světlem na konci tunelu“ od počátku naivně a nesprávně. A nechť mi nikdo nevykládá, že to jsme nemohli vědět. Mohli a já o tom psala už před rokem, stačilo vzít kritické myšlení a rozum do hrsti. Očkování není jeden fenomén. U každé infekce funguje trochu jinak. Očkování na hepatitis C, bohužel, nefunguje. Stejně tak jako nefunguje na borelie. Na hepatitis A a B zase funguje skvěle. A díky za očkování proti tetanu a vzteklině! Očkování proti influenze budiž, u někoho a někdy protektivně účinkuje, ale epidemie chřipky i tak budou chodit dál a patří to k životu. A hádej, hádej, hadači, kampak patří koronáč? Bingo, z vyjmenovaných typů očkování se nejvíc svým chováním blíží očkování proti influenze.

Jinými slovy, data potvrzují, že u většiny lidí funguje protektivně proti těžkému průběhu, nezabraňuje však nákaze ani přenosu. Je tedy úplně hloupé snažit se nutit masy k očkování ve snaze vytvořit nějaký imunitní štít; takhle to prostě u covidu nefunguje. To funguje třeba u neštovic nebo černého kašle, ale ne zde.

Já bych byla se stávajícím stavem náramně spokojená: Kdo se chce chránit proti těžkému průběhu, má možnost. A protože víme, že covid ochotněji zabíjí neočkované než očkované, zjevně to částečně funguje. Tedy poklesl počet úmrtí vztaženo k celé populaci. A ten, kdo umřít chce a nenaočkuje se, tak ať, to je přeci jeho volba. Zatvrzelí etatisté tedy budou donekonečna stavět své šikany společnosti na nesprávném předpokladu, že očkovaní by měli chránit svým očkováním zbytek společnosti; což prostě nefunguje.

Ti, kdo navzdory svobodě nechat se očkovat chtějí další lockdowny, vycházejí navíc ještě z jednoho nesmyslného předpokladu. Totiž že lockdown by měl být funkcí počtu pozitivním případů. Jenomže počet pozitivních případů klesat nebude nijak dramaticky ani v dalších letech! Klesne, protože odezní pandemie, ale ne k nule, ne dramaticky, influenzu taky nelze vymýtit. Bude ale klesat mortalita. Tím, jak se lidé budou jednak nechávat očkovat, jednak i jak se budou přirozeně imunizovat, jednak i kvůli harvesting efektu, budou na covid méně umírat. A o to od začátku jde. Ale když hysterky staví nikoliv na smrtnosti, což je to základní číslo, na kterém záleží, ale na počtu pozitivních, kteří třeba ani neonemocní, je to poněkud hloupounké.

Markéta Šichtařová, PL

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 hodnocení, průměr: 4,57 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 1700 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

2 Comments

  1. Celkově souhlas s jednou drobnou výhradou v případě covidu a očkování:

    Není to úplně tak, jak Šichtařová píše. Není to tak jednoduché, že kdo chce lehčí průběh a menši riziko smrti, tak se naočkuje. A komu nevadí riskovat těžký průběh a smrt, tak se zkrátka nenaočkuje, je to jeho věc.

    Problém je v tom, že (převážně) ti neočkovaní plní JIPky, takže pokud někoho očkovaného stihne infarkt či autonehoda, nemusí na něj místo na JIP zbýt.
    Nebo někdo očkovaný může potřebovat středně důležitou operaci, ale bude na ni čekat 5x tak déle, protože operace budou omezené a většina oddělení bude přetvořena na covidária.

    To by se muselo zavést, že očkovaní mají v nemocnici přednost i když na tom nejsou tak totálně kriticky, jako neočkovaný umírající na covid. Ale to je nereálné. Takže bude pokračovat situace, kdy nenechat se naočkovat NENÍ jen vaše věc.

    • Nemyslím, že máte pravdu. Za prvé, ve věkové kategorii nad 70 let je na JIP víc očkovaných než neočkovaných. Ovšem všechny tyto statistiky nemají valnou hodnotu, pokud se v nich uvádějí nemocní s jakoukoli hlavní diagnozou (pouze s pozitivním testem na kovid, který může, ale taky nemusí být příčinou hospitalizace). Že někdo bude čekat pětkrát déle na operaci, než by měl, není vina neočkovaných, ale státu (resp. státního zdravotnictví). Pokud by měli mít očkovaní přednost před neočkovanými, měli by mít přednost i hubení před tlustými, nekuřáci před kuřáky, sportovci před lenochy atd.
      Za druhé, máme tu státní zdravotnictví, kdy všichni platí „zdravotní pojištění“ dle zákona a poskytované služby jsou „zdarma“. Pokud by místo toho existovaly komerční zdravotní pojišťovny, ty už by si vyhodnotily reálnou rizikovost jednotlivých skupin a rizik a podle toho nastavily výši pojistky. (Myslím, že v některých případech by očkovaní platili víc než neočkovaní.) Pak by každý dostával takové služby, jaké si objednal (a zaplatil). Na rozdíl od toho ve státním zdravotnictví mají všichni rovný přístup ke službám, jinak by to byla henta dyškrymynácija. Ovšem stát si může dovolit diskriminovat (třeba i s odkazem na vám podobné), protože stát může všecko. Dokud si to lidi nechají líbit a budou podléhat státní propagandě o epidemii neočkovaných (aj.).

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*