Z Evropy se může stát průmyslový skanzen. Zarážející informace přicházejí z Německa. Co se děje? |

Sdílet článek:

HSP

Německý průmysl se dostává pod tlak. Finanční krize 2008, bezbřehé tlačení peněz, inflace, vysoké úrokové sazby, Green Deal, Covid-19, sankce, drahé energie, nesmyslné udržování války na východě. To vše si začíná vybírat svoji daň. Snižování nákladů dopadne i na pracovní trh, kde se očekává masivní propouštění. A nejen v automobilovém průmyslu.

Německý týdeník BILD 8.9.2024 zveřejnil článek , ve kterém nabídl mapku Německa zobrazující podniky, které se připravují na nepopulární redukci počtu pracovních pozic. Zároveň umožnil vidět s jakým počtem zaměstnanců, se ten který podnik uvažuje nejpozději do 5 let rozloučit. Seznam firem zahrnuje i nejvýznamnější tahouny německé ekonomiky. Asi nikoho nepřekvapí, že strukturálními změnami při přechodu na elektromobilitu prochází automobilový průmysl. Avšak snižování počtu pracovních míst v odvětvích, která by během zelené transformace měla naopak růst, určitě zaskočí.

Úsporná opatření, se kterými přicházejí jednotlivé německé společnosti, aby dokázaly zajistit konkurenceschopnost na globálním trhu, kde se stále více prosazuje Čína, Indie, či USA, znamenají mimo jiné i zrušení tisíců pracovních míst. Argumenty ve prospěch snižování počtu pracovních míst jsou různé. Od technologických změn a vysokých nákladů až po zastaralé struktury.

U nás zatím rezonují ohlášená opatření Volkswagenu (redukce pracovních míst, zavírání provozů, případně stěhování výrobních závodů do USA nebo Asie), jelikož německá automobilka tvoří jádro automobilového průmyslu na Slovensku. Největší evropský výrobce automobilů chce snížit náklady a nevylučuje propouštění. „Musíme snížit naše náklady a hospodařit s menším počtem zaměstnanců, abychom zůstali zaměstnavatelem odolným vůči budoucnosti,“ řekl po oznámení plánů v listopadu Gunnar Kilian, ředitel lidských zdrojů. Aby automobilka zůstala konkurenceschopná, potřebuje snížit náklady v hodnotě několika miliard eur. Wolfsburgská společnost chce do roku 2026 ušetřit deset miliard eur. To se bez propouštění neobejde.

S problémy konkurovat světu, zejména Číně v současných podmínkách, které díky politice EU panují v Evropě, potýkají i další vlajkové lodě německého průmyslu. Není za vším politika.

Od října 2023 zveřejnilo své plány na snižování nákladů devět společností s dlouholetou tradicí. Důvody snižování počtu pracovních míst jsou většinou ekonomického charakteru. Rozmach umělé inteligence, přechod na elektromobilitu, přísliby zisku akcionářům: důvody snižování počtu pracovních míst ukazují, jakým hospodářským výzvám společnosti čelí.

Firma Bosch plánuje v divizi pohonů pro automobilový průmysl do konce roku 2025 v závodech v Německu zrušit 1 500 pracovních míst. Společnost Bosch odůvodňuje tento krok reorganizací směrem k elektromobilitě. Jelikož ve vývoji pohonů je zapotřebí méně zaměstnanců než u spalovacích motorů. Dalších 1 200 pracovních míst se má do roku 2026 zrušit v oblasti vývoje softwaru na celém světě.

Množství pracovních míst plánuje zrušit dodavatel pro automobilový průmysl ZF, který momentálně zažívá mimořádnou krizi. Úsporná opatření postihnou až 12 000 pracovních míst do roku 2030 a zaměstnanecká rada hovoří dokonce o 18 000 pracovních místech, která by mohla být zrušena. ZF má dluh ve výši přibližně jedenáct miliard eur a zápasí s přechodem na e-mobilitu a slabou ekonomikou.

Dobře známý také u nás, Continental chystá do roku 2028 přesun výroby do jihovýchodní Evropy. Tam emisní povolenky neprodražují výrobu. Ten má v plánu zrušit v Německu 1200 pracovních míst.

Německá softwarová skupina SAP oznámila plány na zrušení 8 000 pracovních míst na celém světě. Generální ředitel skupiny Christian Klein to odůvodňuje zvýšenými investicemi do umělé inteligence a tlakem nespokojených akcionářů.

S problémy jiného charakteru se potýká chemický gigant Bayer. Čelí krizi v zemědělské divizi. Navíc musí zaplatit miliardy za právní spory týkající se přípravku na ničení plevele glyfosátu. Společnost se sídlem v Leverkusenu chce v Německu masivně snížit počet pracovních míst. Zatím je ohlášeno zrušení 3 200 míst do konce roku 2025. Globální chemický gigant v současnosti v Německu zaměstnává 22 200 lidí.

O místa přijdou i zaměstnanci v oblasti telekomunikačních služeb. Společnost Deutsche Telekom, který je také jedním z poskytovatelů telekomunikačních služeb na Slovensku, plánuje zrušit jen v Německu přibližně 3 300 pracovních míst. A v USA má být 5 000 pracovních míst nahrazených umělou inteligencí. Se stejným počtem 2 000 zaměstnanců se plánuje rozloučit v Německu i Vodafone.

Velkým propouštěním chce ztrátu ve výši miliardy eur zaznamenanou v prvním pololetí roku 2024 zaplatit železniční společnost Deutche Bahn. V následujících pěti letech plánuje zrušit až 30 000 pracovních míst. Pod ztráty se podepsaly stávky, extrémní počasí, staveniště a slábnoucí poptávka. Na špatnou bilanci chce skupina reagovat snižováním počtu pracovních míst. „V budoucnosti musíme vytvořit více železnic s menším počtem lidí,“ zdůraznil Levin Holle, vedoucí finančního oddělení společnosti. Zejména prostřednictvím digitalizace a automatizace by mělo být v budoucnu možné provádět administrativní procesy s menším počtem zaměstnanců.

Dalšími společnostmi, které chystají v Německu výrazné propouštění, jsou: Dutsche Bank, BASF, Ford či Haba. A mnohé další.

K zamyšlení vedou redukce počtu pracovních míst u Siebel Eltron, předního výrobce tepelných čerpadel, který úspornými opatřeními reaguje na pokles na trhu s topnými zařízeními. Snížení počtu pracovních míst připravuje také bývalý průkopník v oblasti solární energie Meyer Burger. Ze současných přibližně 1 050 na očekávaných 850 do konce roku 2025. A toto se děje v době, kdy je v EU v kurzu výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Pracovní místa mají být zrušena především v Evropě, zatímco v USA se plánuje jejich zvýšení! Pánové a dámy v Bruselu, někde bude asi problém.

Na Slovensku na skutečnost ohrožení pracovních míst v Německu upozornil na sociálních sítích místopředseda Slovenské obchodní a průmyslové komory (SOPK) Vladimír Slezák. Ve svém komentáři rozšířil problém, kterému německý průmysl čelí na celou EU: „Mnohé firmy se netají tím, že svou výrobu v Evropě zavřou a přesunou do Asie. Kde závazky, jak je zná EU, nezatěžují průmysl .”

Vladimír Slezák sice dnes nedokáže říci, jaký dopad budou mít úsporná opatření v Německu. Nicméně bylo by naivní si myslet, že úsporná opatření momentálně probíhající v německém průmyslu se Slovensku vyhnou.

Místopředseda SOPK zcela jasně pojmenoval příčiny. Německý průmysl doplácí na politiku německých či EU zelených. Green Deal, elektromobilita, klimatické závazky, které si dala jen EU, na které se zbytek světa vykašlal, podkopaly konkurenceschopnost Evropy. V Evropě jsme si dobrovolně prodražili výrobu, odstřihli se od levných surovin kvůli uvaleným sankcím na Ruskou federaci. Tato „jedinečnost“ dopadne dříve či později na každé odvětví průmyslu v Evropě. Volkswagen má dnes tak předraženou výrobu, i díky tomu, že automobilový průmysl v Německu je proplacený a přezaměstnaný, že nedokáže cenově konkurovat výrazně levnějším a dnes už i kvalitním automobilům čínských producentů.

Budoucnost automobilového průmyslu ohrozily spekulace o ukončení výroby automobilů se spalovacím motorem, v čemž měla Evropa bezkonkurenční postavení na globálním trhu. Vstřelili jsme si do vlastní nohy.

Vzhledem k tomu, že těžko zkoušený bude nejen automobilový průmysl, Vladimíra Slezáka překvapuje to ticho, které tuto situaci doprovází. Mlčí politici, mlčí média.

Rozšířené počty propuštěných lidí v produktivním věku rozšíří řady přihlášených na úřadech práce závislých na pomoci od státu. Avšak ty, co mohou produkovat dávky sociální pomoci se sníží. Tato nerovnost se dříve či později musí v německé společnosti projevit. Množství firem plánuje v Evropě výrobu ukončit a přesunout do Asie, která není zatížena takovými regulacemi jako je dnes Evropa.

Výsledkem nemůže být nic jiného než zhubnutí Evropy a ztráta koupěschopnosti evropského obyvatelstva. Vladimír Slezák nevylučuje ani to, že se z Evropy stane skanzen, před čím varují dlouhodobě už i jiní odborníci.