Závist si musíte zasloužit |

Sdílet článek:

PZ/VIDLÁK

Dozvuky z Václaváku. V minulém OTVÍRÁKU padla otázka, zda-li mají lidé ještě dostatek sil zacinkat klíčema tak hlasitě, aby to probudilo ten zbytek „mlčícího národa“? A v této souvislosti jste mj. zauvažoval o tom, co nastane dřív. Zda-li si národ uvědomí, že slonovinové věže Pětikolky k ničemu nepotřebuje, nebo si vláda uvědomí, že se jí národ vymkl z rukou. Článek vznikl den před nedělní demonstrací Česko proti bídě, a proto jste také napsal, že v pondělí (po demonstraci) už budeme všichni vědět, jak dopadla, a to by nám mělo trochu napovědět.

Jak podle Vás tedy dopadla a co napověděla?

Já jsem si sice střihl krátkou řeč na pódiu, ale jinak jsem celý čas trávil mezi lidmi, protože právě oni hodnotili výsledek a vrátili se domů s očekáváními do buducna. Proto bych řekl, že se oproti předchozím demonstracím změnila atmosféra. Byla taková zralejší. Lidé už vědí, že demonstrace je první krok k pádu vlády a rozhodně ne poslední. Vědí, že tato demonstrace není začátek konce, ale spíš konec začátku. Sami jsou už také protříbení. Přišli ti, kteří to myslí vážně, ubylo křiklounů a ubylo utopických nápadů, které jsou sice krásné, ale nerealizovatelné.

Já osobně asi nejlépe hodnotím snahu organizátorů ukázat, že nejsou žádní démoni a tu čepici s čerty jim provládní média nasazují neoprávněně. Že nechtějí tuto zemi ničit, ale zachránit. Že přinášejí pozitivní vize a nepovažují lidi s jiným názorem za nepřátele. A pak ten pochod… Tři kilometry dlouhý, v celé šířce magistrály. Žádné výtržnosti, žádné problémy, nic se nerozbilo, nikdo se nepral. Ti nejstatečnější pak vydrželi před úřadem vlády až do středy.

Při tom se stala důležitá symbolická věc. Vláda přeložila svoje zasedání a nikdo (kromě Mirdy Kalouska) se neodvážil přijít diskutovat s demonstranty. Ani přes zátarasy a policejní ochranu. Uměli exhibovat jen v bezpečí svých redaktorů a daleko od lidí na ulici.

Ale pokud to mám shrnout, loď je podle mě otočená správným směrem, veslaři jsou k dispozici a naučili se pracovat v jednom rytmu. Lodní důstojníci se nehádají a kapitán se na ně může spolehnout. A sám kapitán je v čele – na demonstraci, v průvodu, i v následných dnech. Teď je třeba chvíli počkat, až to dojde i ostatním.

Na serveru Prvnizpravy.cz vyšel článek s názvem „Strakovka v obležení. Milion propadlých hlasů našlo lídra“, ve kterém se píše: Rajchlova strana PRO nabývá na síle, v březnovém průzkumu volebních preferencí agentury SANEP by získala 6,4 procentních bodů. V únoru jim agentura Phoenix naměřila 4,3 procenta, a překvapivě i “provládní agentura” Kantar, která dělá průzkumy na objednávku České televize, už v neděli přisoudila straně PRO 3 procenta. Světe div se. Nejspíš už i oni pochopili, že “zatloukat”, že PRO existuje a roste, by jim možná v budoucnu body nepřineslo. Sociální sítě zatím ještě fungují, a tak je realita a nálada mezi lidmi zcela zřetelná a k nepřehlédnutí. Jaký má podle Vás předseda strany PRO potenciál?

Tuším, že strana PRO vznikla někdy před rokem, že? V té době jméno Rajchl znalo pár lidí, protože se jich zastával už v době covidové, ale všeobecně o něm nikdo nevěděl. A dneska nemine den, aby se jeho jméno neobjevilo v titulcích médií, které ho ještě před několika měsíci vymlčovaly. Dokonce si od Johany Hovorkové vysloužil titulek: Ein Volk, ein Reich, ein Rajchl. Jo, lhostejnost je zadarmo, ale nenávist a závist, tu si musíte zasloužit…

Za své také hovoří dvě úspěšné demonstrace a plné sály v regionech, které pravidelně objíždí. Byla to právě jeho pracovitost, která donutila i ostatní politické strany na Alternativě zabrat, protože začalo reálně hrozit, že jim sebere voliče. Od podzimu je celá opozice mnohem aktivnější, projekt stíhá projekt, začínají se budovat podpůrné struktury a Jindra Rajchl je velmi skloňované jméno nejen u nás, ale i u politických soupeřů.

PRO je samozřejmě také na začátku. Teď je snadné udělat chybu a následky mohou být fatální. Teď dojde na všechny kostlivce ve skříni a pokud se nic nenajde, bez problémů se něco vymyslí. Babiš by mohl vyprávět… Ale řekl bych, že Jindra Rajchl má velmi slušně našlápnuto, aby v této republice něco politicky znamenal.

Česko proti bídě má za sebou dvě úspěšné demonstrace. Politolog Lukáš Valeš pro server idnes.cz prohlásil, že to nejlépe vystihl jeden novinářský titulek ve kterém stálo, že Jindřich Rajchl již podruhé vyprodal Václavské náměstí a také dodal, že je impozantní. Ta minulá demonstrace dokonce pokračovala z Václavského náměstí pochodem k Úřadu vlády a mnozí tento pochod hodnotili jako historicky největší pochod v dějinách ČR. Vy jste byl u toho. Jaké máte pocity a postřehy?

Víte, bylo krásné potkat tolik normálních lidí na jednom místě. Tátové a mámy od rodin, senioři, kteří mají něco za sebou, ale ještě jim to není jedno, přibylo mladých kluků, kteří ještě věří, že pohnou světem, s rodiči tam byly i děti či vnoučata. Všichni v dobré náladě, naplněni sounáležitostí, ochotní se rozdat. Co já dostal květin, buchet i domácí slivovice…

Tihle to ještě nevzdali. Neleží na gauči a nebrblají na poměry. Jdou a zkoušejí něco udělat. Mají děti, pro které stojí za to, se nasadit. Tihle mají budoucnost, protože ji vytvářejí. Nebude to hned, nebude to snadné, ale kdo píská, ten se dopíská. Kdo hledá, ten nalezne… A těm, co zůstali doma, a věděli, že demonstrace nic neřeší, těm vzkazuji, že nikdy v dějinách žádná demonstrace nic neřešila. Tedy kromě té poslední. Ta pak řešila všechno. Jde jen o to, jestli u té poslední budou nebo nebudou.

Jaká byla realita na místě oproti tomu, co zaznívalo (nebo spíše nezaznělo) v mainstreamových médiích?

Majnstrýmoví intervjuci byli asi na úplně jiné demonstraci… Já si normálně udělal takovou soutěž o nejblbější článek, který vyhrál Martin Bartkovský z Reflexu se svým článkem, že Rajchl zase selhal. Výhru jsem mu předal, ale bohužel se odmítl se mnou setkat i když jsem vlezl do jámy lvové na jeho vlastním kolbišti v redakci Reflexu…

Ale musím připustit, že Bartkovský měl velkou konkurenci. Hodně se snažili špinit. Ale dneska máme všichni mobily, všichni jsme tím pádem reportéři i kameramani, všichni to umíme zveřejnit pro celý svět a máme už takový dosah, že nás majnstrým sice přehrává, ale stejně jsme na hřišti vidět.

Velký rozruch způsobily články na téma ukrajinského obilí. Čtyři státy EU již zakázaly dovoz této komodity, Česko dováží dál. Co o tom soudíte Vy a jaký dopad to může mít na naše zemědělce?

Osobně si myslím, že dopad se projeví mnohem více finančně než zdravotně. Ještě nedávno jsme stejnými pesticidy stříkali i naší pšenici. Ale u nás byl alespoň spoleh, že se nepřekročí koncentrace. U té ukrajinské pšenice bych si tím tak jistý nebyl.

Pokud se teď levná ukrajinská pšenice přelije k nám, když Polsko její nákup zakázalo, tak ještě více spadnou výkupní ceny a zemědělci ve žních za svojí úrodu dostanou pakatel. Zatím likvidovali sady, protože jablka se nevyplatilo pěstovat. Nechci být škarohlíd, ale taky by se mohlo zjistit, že se nevyplatí pěstovat ani obilí….

A dále bych doporučil všem, aby si stáhli aplikaci Bez Andreje a používali ji obráceně. Agrofert je koncern, který má kompletní výrobní řetězec z pole až na vidličku, je schopen ustát cenové výkyvy komodit, je kapitálově silný, aby nepříznivé období překonal a tak si může dovolit mlít a zpracovávat své vlastní české obilí, i když je dražší. Je lepší vyprázdnit si sklady se ztrátou aby se pak ve žních dalo levně nakoupit, než čekat na zázrak. A protože jsem od fochu, vidím, že se přesně tohle děje.

Stáhnout apku, je to zdarma a kupovat teď přesně to, před čím varuje… Aneb, když chce vláda deagrofertizovat české zemědělství, ale vyjebe sama ze sebou…

A na závěr ještě jedna otázka z jiného soudku. Na předání cen Anděl byl pozván prezident republiky Petr Pavel, aby uvedl do síně slávy Zdeňka Svěráka. Politický komentátor Petr Holec to glosoval slovy: „Bývalý rozvědčík, lampasák a angažovaný komunista jde na předávání hudebních cen“ a narážel tím na dříve nesmiřitelné postoje členů hudební akademie k bývalým členům KSČ, které podle něj letos už evidentně neplatily. Jak hodnotíte českou kulturní frontu ve vztahu k současným vrcholným politikům a proč je stále hodně těch, kteří raději mlčí a bojí se otevřeně říct svůj názor?

Jednou svazák, vždycky svazák. V poslední době si říkám, že problém možná vůbec nebyl v komunismu a jeho idejích. Možná dokonce ani není problém v evropských hodnotách. Problém je v tom, že se jich u nás vždycky chopí ty stejné typy, které prosperují za každého režimu i zřízení. Mají plnou hubu demokracie a svobody, ale jen do té doby, dokud je to jejich demokracie a jejich svoboda. Stejně měli plnou hubu socialismu, dokud jim to vynášelo. Ti stejní, kteří teď volají po trestání dezinformátorů, ti cvičili na Spartakiádě. Ti stejní, kteří teď nasazují psí hlavu Rajchlovi, ji tenkrát nasazovali Landovskému či Krylovi. Jestli něco dokonale předali svým dětem, tak militantní prosazování svého názoru a vymýšlení argumentů, proč se má stát jedinou a nezpochybnitelnou pravdou.

Všimněte si, že v tomto ohledu je kulturní fronta vždycky na čele vývoje… čest výjimkám. Ale také to znamená, že až se to začne lámat, oni to včas rozpoznají a přeběhnou…

Sakra, úplně si představuju Evu Holubovou, jak se svou lepkavou péčí snaží vetřít na pódium k Jindrovi Rajchlovi, nebo Tomáše Kluse, jak vymýšlí oslavný song strany PRO… brrr.