Zpráva ze země šlendriánu |

Sdílet článek:

Poslanec Státní dumy z Transbajkalu, generálporučík Andrej Guruljov, si postěžoval, že někam zmizelo 1,5 milionu sad vojenských uniforem. „Stále mi není jasné, co se stalo s 1,5 milionu sad [uniforem], které byly uloženy na příjmu personálu. Všechno to tam bylo, kam se to všechno podělo? Nikdo to nedokáže nijak vysvětlit!“ řekl.

Podle něj „bychom neměli posílat Bulgakova na jiné pracoviště, měli bychom se ho velmi konkrétně ptát, kdy, kde a proč se stalo, že naši mobilizovaní nedostávají uniformy“. Koncem září byl armádní generál Dmitrij Bulgakov, o němž Guruljov hovoří, odvolán z funkce náměstka ruského ministra obrany, údajně „v souvislosti s přeřazením na jiné pracoviště“. Na jeho místo byl jmenován generálplukovník Michail Mizincev, který dosud vedl Národní centrum řízení obrany Ruské federace. Měl na starosti mimo jiné útok na Mariupol, vedl také operaci v Sýrii. Ukrajinské ministerstvo obrany již dříve zveřejnilo zvukovou nahrávku, na níž Mizincev uráží své podřízené a vyhrožuje jim, že jim „dá na držku“. Nějakým neidentifikovaným lidem také navrhuje „uřezat uši“ a „narvat skleněnou lahev do prdele po bezdomovecku“.

Co elitní synáčkové?

Ruská veřejnost s napětím sleduje, zda se povolávací rozkazy zatoulají i mezi potomstvo elit. Jako potenciální rekruti jsou sledováni například syn Dmitrije Medveděva Ilja (27), synové Dmitrije Peskova Nikolaj (30) a Mika (18), synové Vladimira Solovjova Alex (34) a Danijel (19), nemanželský syn Sergeje Šojgua Danila Šebunov (21), syn Zachara Prilepina Gleb (22), syn Dmitrije Kiseleva Gleb (35), syn Elviry Nabiulliny Vasil (34), synové Alexeje Cydenova Ilja (26) a Grigorij (18), syn Sergeje Mironova Jaroslav (44), syn Sergeje Naryškina Alexandr (44), syn Sergeje Kirijenka Vladimir (39), syn Marata Khusnullina Albert (26) a mnozí další.

Profesionálním vojákem je syn Valerije Gerasimova, slouží však pod jiným jménem.

Na Gerasimova si v rozhovoru zavzpomínal vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj, poněvadž spolu studovali na jedné z vojenských škol. Gerasimov byl podle něj nesmělý člověk a ryzí profesionál, jehož knihy má stále v knihovně. „Vyrostl jsem na ruské vojenské doktríně a stále věřím, že veškerá vojenská věda je v Rusku. Učil jsem se od Gerasimova. Četl jsem všechno, co kdysi napsal… Je to jeden z nejchytřejších lidí, které znám, a moje očekávání od něj byla obrovská,“ přiznal.

Gerasimovi se momentálně asi moc dobře nedaří, neboť jej Kadyrov veřejně obvinil z krytí údajně „neschopného“ velitele Lapina, kvůli němuž prý ruská armáda ztratila Lyman. Kritika velení je nyní už všeobecně rozšířená, mobilizace probrala ruskou společnost ze zimního spánku a ta se poprvé začala zajímat o to, jak se vlastně jejich vojskům na bojišti vede. A samozřejmě zjistili, že se jim dobře nevede.

Lapina se ale trochu překvapivě zastal Girkin: „BOJ O MOC NÁM VYSTOUPIL NA POVRCH. Kadyrov (s podporou Prigožina) „napadl“ generála Lapina za neúspěch našich vojsk u Lymanu (ačkoliv jeho chybou je pravděpodobně hlavně to, že nevychází s Kadyrovem, protože Lapin původně neodpovídal za obranu Lymanu – jeho jednotky byly vyslány na pomoc z jiného úseku fronty a navíc příliš pozdě). Součástí Kadyrovovy filipiky byla i obvinění proti náčelníkovi generálního štábu Gerasimovi (která jsou podle mého mínění daleko oprávněnější). Nepřímo to byl úder na překližkového maršála (Sergej Šojgu), jehož působení v čele ministerstva obrany se konečně stává nesnesitelným pro všechny, kteří nechtějí tuto válku prohrát.“

Krávu za mobilizaci!

Girkin Šojgua prostě nesnáší jako požitkářského nevojáka a jelcinovský inventář, ale i mnozí další začínají přicházet na to, co v Rusku pokulhává, a zvenčí je to očividné. Tak už zmíněný bývalý zástupce velitele jižního okruhu Andrej Guruljov sdělil v přímém přenosu ruské televize, že hlavní problém ruské společnosti a armády je „konstantní lhaní od nejnižších příček po nejvyšší“. Současná válka je podle něj možností s tím něco udělat, vojensky i politicky. Pak mu vypadlo připojení na Skype.

Kadyrovova administrativa připravila vlastní mobilizaci mužů narozených v letech 1995 až 2004. Objevily se případy mobilizace mužů s nakažlivými nemocemi nebo se schizofrenií, náboráři jim jejich zdravotní stav neuvěřili. Podle Šojgua nebudou mobilizovány ženy, v praxi se tak děje (hlavně zdravotnický personál). Náboráři obcházejí věznice, nejedná se přitom již o zástupce Wagnerovců. Starosta Vorkuty Jaroslav Šapošnikov řekl, že 10 procent dobrovolníků jde bojovat na Ukrajinu kvůli svým manželkám, které je tyranizují a nutí k podpisu smlouvy kvůli penězům

V řadě měst odmítají, aby mobilizované krmili lidé přes plot výcvikových center jako zvířata v zoo, a zřídili centra pomoci, kde občané shromažďují pro mobilizované potraviny, hygienické potřeby, oblečení apod. V chudých regionech se lidé skládají i na pomoc rodinám mobilizovaných. V Tuvě by měla rodina každého mobilizovaného obdržet potravinovou sadu v objemu 180 kg obsahující mouku, zeleninu, rostlinný olej, čínské nudle a další základní produkty. Kromě toho jsou rodinám distribuovány ovce, berani a seno, případně palivové dříví. Opět se skládají především bohatší spoluobčané formou fundraisingu. „V každém okrese se našli starostliví lidé, kteří iniciovali sběr teplého oblečení pro naše krajany povolané k vojenské službě. Chcete-li pomoci, přivézt jídlo nebo teplé oblečení, hygienické potřeby nebo vojensko-technické prostředky, zavolejte na horké linky,“ vyzývá Tuva Online.

Počty sňatků jsou v Rusku v těchto dnech rekordní, v některých regionech se jejich počet zvýšil i o tisíce procent. Na úřady chodí především mobilizovaní a své sňatky uzavírají zrychleným způsobem, tj. bez ohlášek. Ke sňatku stačí pas a mobilizační příkaz. Jde samozřejmě o způsob, jak zajistit rodinu v případě zranění či úmrtí, rodiny mobilizovaných by měly mít také nárok na sociální dávky.

Na sociálních sítích se objevily příspěvky podnikavých žen, zpravidla svobodných matek, vyzývajících svobodné mobilizované muže, aby si je vzali. „Kolik mužů by mohlo touto cestou pomoci ženám! Ale ne, oni budou raději sobci,“ rozhorlila se jistá žena z Krymu, matka několika dětí z několika předchozích vztahů.

Jednotlivé regiony slibují mobilizovaným ledacos, podle vlastního uvážení: bohatší regiony tedy především peníze, kompenzaci nákladů na bydlení a komunální služby, místa ve školkách (!) či obědy nebo družiny ve školách zdarma. Chudší regiony na to jdou i přes pozemky, domácí zvířata, osivo a krmivo, potraviny a podobně.

Co řekla Miss Krymu?

Premiér Michail Mišustin podepsal dekret, který zakazuje společnostem ze zemí, které na Rusko uvalily přepravní sankce, provádět nákladní dopravu přes Rusko. Zákaz se vztahuje na společnosti ze všech zemí Evropské unie, Spojeného království, Norska a Ukrajiny. Dokument vstupuje v platnost 10. října a platí do 31. prosince.

Gazprom informoval italskou ropnou a plynárenskou skupinu Eni, že nebude moci dodávat plyn do Itálie. Dodávky jsou zastaveny od 1. října. Gazprom tvrdil, že nemohl dodávat, protože rakouský provozovatel odmítl potvrdit přepravu deklarovaného objemu. Odmítnutí následovalo po regulačních změnách, ke kterým došlo v Rakousku na konci září.

Americké sankce byly nově uvaleny na šéfku centrální banky Elviru Nabiullinu a její zástupkyni Olgu Skorobogatovu. Nabiullina, tatarské národnosti, nebyla dosud sankcionována, byla vždy vnímána jako technokratka, která se k politice nevyjadřuje. V letech 2007 až 2012 byla ministryní pro ekonomický rozvoj, v roce 2017 získala cenu pro nejlepší guvernérku národní banky v Evropě. Mělo by se jednat o odvetu k anexi, ale já bych řekla, že je to trochu projev zoufalství, že už do těch sankčních balíků není co dávat. Další sankce dopadly na podniky radioelektronického a telekomunikačního průmyslu, má se za to, že hlavně na ruské výrobce dronů.

Roskomnadzor na žádost generální prokuratury zablokoval službu pro streamování hudby SoundCloud. Agentura vysvětlila zablokování „zveřejněním materiálů obsahujících nepravdivé informace o podstatě speciální vojenské operace na Ukrajině, její formě a metodách vedení boje“.

Namísto řešení podstatných věcí mají v Dumě i nadále čas na naprosté bizarnosti. Jistě si pamatujete Miss Krymu, připomínající spíše Miss krimu, jak někdo trefně napsal, s obrovskými botoxovými rty. Nyní se zjistilo, že srdce Olgy Valijevové, jak se dáma jmenuje, bije spíše na ukrajinské straně, když veřejně zpívala „ukrajinskou nacionalistickou píseň“ (byla to Červená Kalina). Vyjádřilo se k tomu bezpočet politiků, kteří by ženu nejraději okamžitě hnali na frontu. Ti mají starosti, co?