Zaostřeno jen na důchodce a zaměstnavatele

A to přesně v tomto pořadí. Tok peněz je totiž jen a jen tímto směrem. Poslední nápad kolchozníka Jurečky, který má pod sebou ministerstvo práce a sociálních věcí je o tom, že aby motivoval důchodce k další práci tak vymyslel, že by se pracujícím penzistům odpustil odvod na sociální pojištění. Není to špatný nápad to jistě ne, protože je jistě motivační prvek. Ovšem na těch stupních zaměstnavatel, zaměstnanec, stát zůstane bit jen ten , který tu možnost výběru sociálního pojištění vytváří a za zaměstnance na svůj náklad pro stát i „úřaduje“. Tedy je jediným kdo je opomenut či spíše vyřazen.

Ono je to vůbec k zamyšlení jak je to celé vytvořeno v konečný neprospěch zaměstnavatele, pokud je jím fyzická osoba pak zcela. Sám jsem si tím od roku 1992 prošel, kdy jsem vždy zaměstnával lidi jako fyzická osoba a ve výsledku pak můj důchod nebude dosahovat výše důchodu mnou zaměstnávaných. Proč ? No protože zásluhovost v zaměstnávání je ve veškerých zákonech opomenuta či spíše aktivně vyjmuta. U fyzické osoby, kde výsledkem a tedy v jistém pohledu mzdou je zůstatek po uhrazení všech zákonem daných povinností se může stát, že je to číslo záporné – tedy ztrátou. Tedy všichni zaměstnanci dostanou mzdu, kdyby se tak nestalo, tak by jistě do práce nechodili a navíc je ještě chrání zákon v tom, že jim náleží odstupné a v případě , že jej ať jich z jakýchkoliv důvodu nedostanou tak stát ho po zaměstnavateli bude za něj vymáhat. Stát si hlídá, aby dostal vše od zaměstnavatelů za jejich zaměstnance vše a zákonem ještě přikáže, aby zaměstnavatel na svůj náklad vše vyřídil za své zaměstnance.

Tedy je zjevné že zákonodárci záleží po sobě samém více na zaměstnanci jak zaměstnavateli. Je to jistě k pozornosti aby byl i zaměstnavatel také nějak motivován, když už je motivován ten zbytek. Očekávám, že se někdo ozve s připomínkou, že není povinnost nikoho zaměstnávat. Je to podobná otázka – jako co bylo první – jestli slepice nebo vejce. Pro lepší pochopení nás sportovců pak jestli závod nebo závodníkJistě to není nejpalčivější otázka současnosti ,ale jistě je hodna zaznamenání, protože v dnešním světě, kdy obsluha státu začíná být tvořena větším počtem zaměstnanců než je počet těch kdo prostředky pro tu obsluhu vytváří musí být toto varováním. Varování před tím, že pokud zaměstnavatelé by přestali zaměstnávat, jelikož daňová zátěž přesáhne snahu po zisku, tak se celý systém zákonitě sesype.

Jak z toho ven? Je potřeba si uvědomit základní myšlenku kapitalismu, který se ukázal historicky jako největší hybnou silou a vytvořil veškeré dnešní hodnoty a funguje zjednodušeně na principu vydělej a nech vydělat. To dnes je zejména v Evropě spojené v Unii spíše již iluze naplňující socialismus v jeho nejhrubší podobě – což je, že stát vydírá zbytek za slib lepších zítřků, kdy současnost je brána jako přechod k lepšímu.

Jedno je však jasné, důchodci ať již jakkoliv motivovaní tak jako přiškrcení zaměstnavatelé hospodářství do pořádku nedají. Cokoliv nejde nastartovat tím, že budete šetřit tam, kde je to nejjednodušší – i šetřit je umění. To je v demokracii úkol politika.

Ovšem dnes aby politika, kdo jen neslibuje lepší zítřky , aby s lampou v poledne hledal….

Oto Kaděrka