„Naše vlajky v barvách trikolóry nejsou jen kusem látky, ale symbolizují tradici těch, kteří bez ohledu na barvu pleti nebo vyznání sloužili Francii a položili za ni svůj život. Na těchto vlajkách je zlatým písmem napsáno „Honneur et Patrie“ (Čest a vlast). Dnes je naší ctí odsoudit dezintegraci, která postihuje naši zemi,“ uvádí úvodní text dopisu.
Dokument dále podepsalo zhruba tisíc vojáků ve výslužbě a osmnáct aktivních důstojníků, kterým kvůli signování dopisu hrozí postih v podobě vyřazení z armády či odchodu do předčasného důchodu. Vysloužilým vojákům hrozí ztráta výsluhy, dosažených hodností a privilegií, která jsou s nimi spojena, uvedl náčelník generálního štábu, generál Francois Lecointre, kterého citoval server Mail Online.
Ministerský předseda Jean Castex označil podle serveru dopis za „iniciativu proti všem zásadám naší republiky, proti cti a povinnosti armády“. Ministryně obrany Florence Parly uvedla, že dopis je „neakceptovatelný“.
Část politiků se však signatářů dopisu zastala. Například Rachida Dati, starostka 7. pařížského obvodu, uvedla pro rádio France Info: „Když máte zemi, která je stižena gerilovou válkou na předměstích, když máte neustálou hrozbu teroristických útoků, když máte stále nápadnější a do očí bijící nerovnosti … nemůžeme říci, že se zemi daří dobře.“
Podle průzkumu na vzorku 1613 lidí, který zveřejnil francouzský portál La Chaine Info, dopis podporuje 58 % francouzských občanů, zatímco 42 % je proti. Nejvíce podporovatelů, 86 %, našel mezi příznivci národně pravicové političky Marie Le Penové. Avšak i mezi podporovateli prezidenta Macrona je 48 % podporovatelů dopisu.
K rozštěpení společnosti podle autorů dopisu dochází „prostřednictvím jistého antirasismu“, který má „jediný cíl: vyvolat na našem území nevoli, ba dokonce nenávist mezi komunitami“.
„Dnes někteří hovoří o rasismu, indigenismu a dekoloniálních teoriích, ale prostřednictvím těchto pojmů chtějí tito nenávistní a fanatičtí stoupenci rasovou válku. Pohrdají naší zemí, jejími tradicemi, její kulturou a chtějí, aby se rozpadla, aby se vytratila její minulost a historie,“ uvádějí armádní důstojníci.
Na hrozbu občanské války však neupozorňují pouze emeritní francouzští generálové, ale již před několika lety před ní varovalo i vedení francouzské kontrarozvědky, uvedl server Echo24.
Od ledna 2015, kdy proběhl útok na redakci levicového satirického časopisu Charlie Hebdo, při němž zahynulo dvanáct lidí, zemřelo ve Francii v důsledku teroristických akcí 274 lidí a 824 bylo zraněno, uvedl server CNN Prima News.
V listopadu 2015 došlo k rozsáhlému teroristickému útoku v hudebním klubu Bataclan, kde přímo uprostřed probíhajícího koncertu teroristé Islámského státu vnikli do klubu a zabili 90 lidí. V průběhu noci se počet obětí při dalších nepokojích vyšplhal na 131 a stovky lidí byly zraněny.
V červnu 2016 došlo k atentátu v Nice na jihu země, kdy přistěhovalec z Tunisu na promenádě najížděl do davu nákladním autem. Při tomto útoku zemřelo zhruba 80 lidí a téměř 500 lidí bylo zraněno.
16. října 2020 došlo k události, kdy v pařížské čtvrti Conflans-Sainte-Honorine čečenský uprchlík uřízl hlavu učiteli Samuelu Patymu, který předtím ve škole ukazoval žákům karikatury proroka Mohameda. 29. října došlo k útoku v bazilice Notre-Dame, kde tuniský terorista podřízl hrdlo kostelníkovi, částečně uřezal hlavu starší ženě a zranil několik dalších lidí. Tunisan připlul do Evropy nelegálně přes italský ostrov Lampedusa v září loňského roku.
Incident, při němž zemřel učitel Paty, rovněž zmínili generálové v dubnovém dopise. Na jejich text reagovalo o několik dní později také uskupení aktivních vojáků dalším dopisem, v němž mimo jiné zmiňují sílící snahy o komunitarismus, tedy o vytvoření národnostních, rasových či náboženských komunit, které nad „společný“ národní zájem kladou dílčí zájmy své vlastní komunity.
„Vidíme, že komunitarismus se prosazuje ve veřejném prostoru, ve veřejné debatě. Nenávist k Francii a její historii se stává normou.“
Autoři dopisu rovněž zmiňují boje v Afghánistánu, Mali a Středoafrické republice a „padlé kamarády, kteří nasazovali kůži v zájmu zničení islamismu, kterému vy na domácí půdě ustupujete“.
Na rozdíl od prvního dopisu nejsou pod druhým dopisem podpisy iniciátorů.
Podle francouzského ministra Geralda Darmanina jde o „hrubý manévr“ a absence podpisů je důkazem „chybějící odvahy“. Autoři zůstávají v anonymitě zřejmě kvůli postihům aktivních důstojníků, kteří podepsali první dopis.
Druhý dopis je na rozdíl od prvního otevřen k podpisům veřejnosti. Do pátku 14. května jej podepsalo zhruba 290 000 lidí, text výzvy si přečetlo více než 2,4 milionu unikátních návštěvníků, uvádějí stránky serveru Valeur Actuelles.
Náčelník francouzského generálního štábu Francois Lecountre v úterý 12. května 2021 v dopise vyzval vojáky, kteří dopis napsali, aby armádu opustili.
Možný kandidát na francouzského prezidenta Michel Barnier nicméně zřejmě i v souvislosti s oběma dopisy v neděli 9. května ve vysílání stanice RTL navrhl na tři až pět let zastavit imigraci do Francie.
Opatření by se nemělo týkat členských zemí EU, studentů a uprchlíků, kteří potřebují ochranu a pomoc. Francie by tím podle Barnierových slov získala čas na přehodnocení a úpravu imigračních pravidel.
Níže si můžete přečíst celé znění dopisu francouzských generálů z 21. dubna 2021, které vyšlo na stránkách Valeur Actuelles (hrubý překlad):
—-
Pane prezidente,
Dámy a pánové ve vládě,
Dámy a pánové v parlamentu.
Nastala vážná chvíle, Francie je v nebezpečí, hrozí jí několik smrtelných nebezpečí. My, kteří i po odchodu do důchodu zůstáváme vojáky Francie, nemůžeme za současných okolností zůstat lhostejní k osudu naší krásné země.
Naše vlajky v barvách trikolóry nejsou jen kusem látky, ale symbolizují tradici těch, kteří bez ohledu na barvu pleti nebo vyznání sloužili Francii a položili za ni svůj život. Na těchto vlajkách je zlatým písmem napsáno „Honneur et Patrie“ (Čest a vlast). Dnes je naší ctí odsoudit dezintegraci, která postihuje naši zemi.
– Dezintegraci, která má prostřednictvím jistého antirasismu jediný cíl: vyvolat na našem území nevoli, ba dokonce nenávist mezi komunitami. Dnes někteří hovoří o rasismu, indigenismu a dekoloniálních teoriích, ale prostřednictvím těchto pojmů chtějí tito nenávistní a fanatičtí stoupenci rasovou válku. Pohrdají naší zemí, jejími tradicemi, její kulturou a chtějí, aby se rozpadla, aby se vytratila její minulost a historie. Takto prostřednictvím soch útočí na někdejší vojenskou a občanskou slávu a analyzují slova stará několik století.
– Dezintegraci, která spolu s islamismem a předměstskými hordami vede k odtržení mnoha částí národa a jejich přeměně v území podléhající dogmatům, která jsou v rozporu s naší ústavou. Každý Francouz, ať už je či není věřící, je však doma všude ve Francii; nemůže a nesmí existovat žádné město nebo okres, kde by neplatily zákony republiky.
– Dezintegraci, protože nenávist má přednost před bratrstvím během demonstrací, kde moc využívá pořádkové síly jako prostředníka a obětního beránka před Francouzi ve žlutých vestách vyjadřujícími své zoufalství. Zatímco infiltrovaní jedinci v kuklách rabují podniky a ohrožují tytéž pořádkové síly. Ty však pouze uplatňují směrnice, někdy protichůdné, které jste jim dali vy, vládci.
Nebezpečí se stupňuje, násilí roste každým dnem. Kdo by před deseti lety předpokládal, že jednoho dne bude před školou sťat učitel? Ale my, služebníci národa, kteří jsme vždy byli připraveni nasadit svou kůži – jak to vyžadoval náš vojenský status – nemůžeme být pasivními diváky takových akcí.
Proto ti, kdo vedou naši zemi, musí bezpodmínečně najít potřebnou odvahu, aby tato nebezpečí vykořenili. K tomu často postačí použít bez slabosti již existující zákony. Nezapomínejte, že stejně jako my má i velká většina našich spoluobčanů dost vašeho váhání a provinilého mlčení.
Jak řekl belgický primas kardinál Mercier: „Když je všude rozvaha, nikde není odvaha.“ Takže, dámy a pánové, dost otálení, chvíle je vážná, práce je obrovská; neztrácejte čas a vězte, že jsme připraveni podpořit politiku, která bude zohledňovat ochranu národa.
Na druhou stranu, pokud se nic neudělá, laxnost se bude ve společnosti dál neúprosně šířit a nakonec způsobí výbuch a intervenci našich aktivních kamarádů v nebezpečné misi na ochranu našich civilizačních hodnot a ochranu našich krajanů na území státu.
Vidíme to, už není čas otálet, jinak zítra občanská válka ukončí tento rostoucí chaos a mrtví, za které ponesete odpovědnost, se budou počítat na tisíce.
Kapitán Jean-Pierre FABRE – BERNADAC
(No Ratings Yet)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář