Proč protestují holandští farmáři?

Petr Podaný v Echu podrobně analyzuje, co stojí za holandskými protesty zemědělců. Všechno začalo 10. června 2022, když Christianne van der Walová (VVD), ministryně pro přírodu a dusík (takový úřad existuje od letošního ledna), zveřejnila detailní mapu ukazující, o kolik méně (zjednodušeně) dusíku musí být v té které oblasti vypouštěno. Mapa rozděluje zemi do zón, v nichž se do roku 2030 musejí emise snížit o 12 až 95 procent dle jejich blízkosti k chráněným přírodním oblastem (Natura 2000) – v zemi jich je 162. Cílem je omezení emisí oxidu dusičitého a čpavku v průměru o 50 procent.

„Bolestným důsledkem je, že ne všichni sedláci mohou dále vést svůj podnik. A ne každý sedlák může pokračovat tak, jak byl zvyklý,“ řekla při zveřejnění mapy, z níž se stal pro sedláky červený hadr, van der Walová. A titulky ve stylu Nizozemská vláda chce vybít třetinu dobytka byly na světě. A ono to tak – byť spíš obrazně a méně krvavě – plus minus bude. Pokud kabinet setrvá u svých záměrů. Odnese to hlavně intenzivní zemědělství. Někteří politici by toho dobytka „vybili“ dokonce půlku.

Sedláci po prvotním šoku vyrazili na barikády. První protesty v provincii Gelderland byly ještě pokojné, ale rychle se rozšiřovaly a leckde nabývaly na tvrdosti a radikalitě. V první půli července se tématu šířeji a s chutí chopil i zahraniční tisk. Hořící balíky slámy, zátarasy komunikací či přístavů, vyklopený hnůj před obydlími politiků, blokády distribučních center řetězců, hlavně těch největších: Albert Heijn a Jumbo. Zde hrají roli i věčné spory sedláků s obchody o výkupní ceny produktů či marže. Protestující napadají policejní auta železnými tyčemi a kladivy, najíždějí do nich traktory. Padly i výstřely, když policista v Herrenveenu vypálil na traktor řízený šestnáctiletým selským synkem Joukem Hospesem. Ten přežil, kulka uvázla ve sloupku kabiny. Střelba ještě vyostřila konflikt. U policejní stanice, kde Joukeho zadržovali, se shromáždili jeho rozezlení druzi – hocha propustili. Radikálnější sedláci, hlavně z uskupení Farmers Defence Force (FDF) a Agratie, hrozí eskalací protestů – konec v nedohlednu. Chtějí srazit premiéra Marka Rutteho (VVD) na kolena. Nehodlají ustupovat.

Ve skutečnosti ta válka trvá už několik dekád. Dusík není v holandském zemědělství žádný nový problém. Nové nejsou ani s ním spojené protesty. Už dlouho se ví, že se do toho musí rázně šlápnout – hlavně omezit chov hospodářských zvířat a používat méně umělých hnojiv. Přístup většiny politiky, lze zjednodušeně shrnout, byl ale směsicí chození kolem horké kaše, snahou zachovat status quo a co nejvíc pomáhat domácímu zemědělství. Řada partají, včetně VVD premiéra Rutteho, v sedlácích má či měla tradiční spojence. Silná agrární lobby (mluví se o 500 nejmocnějších podnicích v zemi), banky a podnikatelé ruku v ruce s politikou žonglovali s ožehavými problémy dlouho tak, že přinejmenším u části selského stavu mohl vzniknout dojem, že se to s pomocí výjimek, licencí, dotací, pobídek, nákladných technických inovací, speciálních krmiv atd. bude zvládat ještě dlouho. A že postavení Nizozemska coby agrární supervelmoci je neotřesitelné. I proto se mohou holandští sedláci nyní cítit politiky podvedeni a jako obětní beránci. Udělali toho přece tolik pro udržitelnost či ekologizaci zemědělství. Jejich stáje patří k nejmodernějším na světě. A jejich pidizemička, svou rozlohou v pořadí až 132. na světě (41 543 km2), se pyšní 2. místem ve světovém žebříčku zemědělského exportu – hned za USA.

Už jen samy počty hospodářských zvířat v Nizozemsku jsou ohromující: 12,2 milionu prasat, 3,8 milionu kusů skotu, 550 tisíc ovcí (bez jehňat), 476 tisíc dojných koz a 100 milionů kuřat (údaje z roku 2020). Počet zemědělských podniků se od roku 2000 snížil o polovinu zhruba na 52 tisíc. Za tutéž dobu klesl o polovinu i počet sedláků, a to na cca 50 tisíc.

echo.cz

(12 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...