Západní vůdci soukromě přiznávají, že Ukrajina tu válku vyhrát nemůže

TYLER DURDEN

Západní vůdci soukromě ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému při rozhovorech o užších vztazích s NATO říkali, že Ukrajina tu válka proti Rusku vyhrát nemůže a že by s Moskvou měla zahájit mírové rozhovory.

Tyto soukromé hovory jsou v rozporu s veřejnými prohlášeními Západních vůdců, kteří běžně říkají, že budou pokračovat s podporou Ukrajiny tak dlouho, dokud ta nedosáhne vítězství na bojišti.

Wall Street Journal, který o soukromých sděleních Zelenskému referoval, uvedl:

„Veřejné řeči maskují prohlubující se soukromé pochybnosti mezi politiky Británie, Francie a Německa, že bude Ukrajina schopna Rusy vyhnat z východní Ukrajiny a z Krymu, který Rusko kontroluje od roku 2014, a že věří, že Západ bude schopen udržet válečné úsilí tak dlouho, zvláště když ten konflikt uvázl v patu, prozrazují činitelé těchto tří zemí.“

„Sice pořád opakujeme, že Rusko nesmí vyhrát, co to ale znamená? Bude-li ta válka pokračovat s takovou intenzitou dost dlouho, budou ukrajinské ztráty neúnosné,“ řekl vedoucí francouzský činitel.

„A vůbec nikdo nevěří, že si budou moci vzít zpátky Krym.“

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz Zelenskému na večeři v Elysejském paláci tento měsíc řekli, že musí uvažovat o mírových rozhovorech s Moskvou, hlásí Journal.

Tyto noviny podle jejich zdroje citovaly Macrona, jak Zelenskému říká, že „smrtelní nepřátelé jako Francie a Německo museli po II. světové válce uzavřít mír.“

Macron Zelenskému řekl, že „je velkým válečným vůdcem, že ale bude muset nakonec přejít na politické státnictví a učinit těžká rozhodnutí,“ hlásily tyto noviny.

Návrat k realismu

Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci minulý týden. (Kuhlmann/MSC)

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci minulý týden generál Petr Pavel, zvolený prezident České republiky a bývalý velitel NATO, řekl:

„Můžeme skončit v situaci, kdy osvobození určitých částí ukrajinského území přinese více ztrát na životech, než je pro společnost únosné. Může tedy nastat okamžik, kdy Ukrajinci začnou přemýšlet o jiném výsledku.“

Pavel byl i jako velitel NATO ohledně Ruska realistický. Během kontroverzních válečných manévrů NATO s 31 000 vojáky na ruských hranicích roku 2016, probíhajících poprvé od stažení německých vojsk z nacistické invaze do Sovětského svazu, tak Pavel humbuk s ruskou hrozbou pro NATO zavrhoval.

Pavel, který byl v té době předsedou vojenské komise NATO, tehdy na tiskové konferenci v Bruselu říkal, že: „Není záměrem NATO vytvořit vojenskou bariéru proti rozsáhlé ruské agresi, protože taková agrese v agendě není a žádné zpravodajské hodnocení na nic takového nepoukazuje.“

V té době zaujal realismus k Rusku i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a řekl: „Tím, co bychom teď dělat neměli, je situaci více vyhrocovat harašením zbraněmi a válečným štvaním. Kdokoliv věří, že symbolická tanková paráda na východní hranici aliance přinese bezpečnost, se mýlí.“

Steinmeier tehdy místo agresivního postoje NATO k Rusku, který by mu mohl vybuchnout do tváře, volal po dialogu s Moskvou: „Je dost moudré, abychom nevytvářeli záminky k obnovení staré konfrontace,“ řekl i s tvrzením, že by „bylo fatální, kdyby se usilovalo jen o vojenská řešení a o politické odstrašování.“ Ovšem NATO pod vedením USA se této moudrosti nedrží, neboť dále nasazují další vojáky do Východní Evropy a vyzbrojují a cviční Ukrajince (pod záminkou podpory Minských dohod).

Rusko se před svou intervencí na Ukrajinu odvolávalo na expanzi NATO na východ, na nasazování raket v Rumunsku a v Polsku, na válečné manévry u svých hranic a na vyzbrojování Ukrajiny jako na červené linie, které Západ překročil.

Teď to vypadá, že se Západní vůdci po roce války už zase vrací k realistickému přístupu. Např. Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci zavrhl ty bláboly o změně režimu v Moskvě.

Žádná reakce USA

Zleva doprava: Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, americký ministr zahraničí Antony Blinken a německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock na Mnichovské bezpečnostní konferenci. (Schulmann/MSC)

Washington ten příběh Journalu o návrhu na mírové rozhovory za zbraně nekomentoval.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken minulý měsíc s Washington Post diskutoval o vyzbrojování Ukrajiny po válce, nemluvil ale o tom, že by Ukrajina měla usilovat o mírové rozhovory.

„Musíme přemýšlet o tom, jak bude vypadat poválečná budoucnost, a to i děláme, abychom zajistili, že budeme míst pro Ukrajince bezpečnost a stabilitu a bezpečnost a stabilitu v Evropě,“ řekl v Mnichově na konferenci Blinken.

Návrh přivést Ukrajinu ještě blíže k NATO, než už je, s větším přístupem ke zbraním i po válce by měl být v agendě červencového výročního zasedání NATO, řekl na Mnichovské konferenci britský ministerský předseda Rishi Sunak.

„Summit NATO musí pro Ukrajinu vytvořit jasnou nabídku a také Zelenskému poskytnout politické vítězství, které bude doma moci prezentovat jako pobídku k vyjednávání,“ řekl Journalu britský činitel.

Dohoda s NATO by neměla obsahovat členství s jeho ochranou podle Článku 5, hlásily tyto noviny. „Rádi bychom na cestě do NATO měli bezpečnostní záruky,“ řekl Zelenskyj na páteční tiskové konferenci.

Mezitím podle zprávy WSJ Macron řekl, že Ukrajina by měla přistoupit k vojenské ofenzivě k opětovnému získání území, aby Moskvu dotlačila k jednacímu stolu.

Z Moskvy na tento návrh žádná reakce nepřišla. Politický analytik Alexander Mercouris ve svém sobotním videu řekl, že kdyby Rusko vědělo, že Ukrajina bude po válce silně vyzbrojena, tak by ho to motivovalo spíše k pokračování v bojích, než k mírovým rozhovorům.

„S něčím takovým nebudou Rusové nikdy souhlasit,“ řekl Mercouris.

„Museli by si říct, že spíše než aby s tímto plánem souhlasili, dává ve skutečnosti více smysl pokračování v této válce, protože jedním z ruských záměrů je totální demilitarizace Ukrajiny.“

To, co Západní mocnosti navrhují, je toho opakem, řekl. Jelikož si Rusko myslí, že vítězí a „že mezi Západními vládami panuje obecný souhlas, že Ukrajina tuto válku vyhrát nemůže, tak kde je pro Rusko vlasntě nějaká pobídka, aby o takovém plánu vůbec přemýšleli?“

Pro Moskvu je, říkal Mercouris, demilitarizace Ukrajiny „absolutní existenční záležitost.“

Pokud Ukrajina od NATO po válce dostane ještě více pokročilých zbraní na rozdíl od toho, co by dostala „během pokračující války, tak by pro Rusko mělo ještě menší smysl válku zastavit a souhlasit s tímto plánem.“

Rusko se teď potýká se „slábnoucím protivníkem“, řekl Mercouris a to se Moskvě líbí více než se potýkat později se „sílícím protivníkem.“

TYLER DURDEN

(9 votes, average: 4,11 out of 5)

Loading...