Lesk a bída západní inkvizice zvané žurnalistika

Kdo by kdy tušil, že podle našich novinářů 21. století bude představa ideálního rozhovoru „s diktátorem“ vypadat jako Tereziánský návod z 18. století k provádění práva útrpného?

Až se člověk zamýšlí, zda se někteří lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou novináři či žurnalisté, neminuli povoláním… Možná by se jako inkvizitoři uplatnili lépe. A jistě by jim to i neméně šmakovalo.

Ještě legračnější jsou vývojová stádia reakcí těch, kterým se rozhovor s Putinem nelíbí.

1. Jak to, že Putin dává rozhovor Carlsonovi, když my jej o rozhovor žádáme už celé měsíce a on s nikým nechce mluvit?! („…zpravodaj BBC v Rusku Steve Rosenberg uvedl, že stanice v posledních 18 měsících podala Kremlu několik žádostí. „Vždy jsme dostali odpověď ‚ne‘,“ napsal Rosenberg. Citace z textu.
2. Putin řekl to, co jsme věděli, že řekne, takže rozhovor byl zbytečný.
3. Protože jsme neslyšeli to, co jsme chtěli slyšet, rozhovor vůbec neměl vzniknout.

Asi nepřekvapí zuřivé rozbory Alexe Švamberka na Novinkách, které vyčítají Putinovi ne, co řekl, ale paradoxně to, co neřekl. Švamberk se pohoršuje nad tím, že Putin uvedl, že Polsko spolupracovalo s nacistickým Německem a neuvedl, že tak učinil i Sovětský svaz podpisem Molotov-Ribbentrop. No, to nepochybně – ale stačí si do Googlu zadat „smlouva německo pilsudski“ a vypadne vám text „Šestadvacátého ledna 1934 byl podepsán pakt o neútočení mezi Německem a Polskem. Jeho součástí byl závazek na mezinárodní úrovni jednat bilaterálně či deset let klidu zbraní. Důležité bylo i uznání polských hranic, určených Versailleskou mírovou smlouvou, či konec celních válek mezi oběma státy.“ – aneb Německo-polský pakt o neútočení zde.

Ano, Putin neřekl celou pravdu, ale to přece neříká ani naše strana. Už athénský dramatik Aischylos víc než 500 let před naším letopočtem napsal „První obětí každé války je pravda.“ Okolnosti vypovězení této smlouvy jsou dobře známy – šlo právě o Československo, kdy nám v rámci výsledků Mnichovské konference Poláci zabrali Těšínsko.

Škoda, že naše předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová – Adamová neumí pracovat ani s Googlem a veřejně se ztrapňuje, když tvrdí, že spolupráce Polska s nacistickým Německem je „alternativní historickou realitou“. No, ona je to prostě pravda. A že to neví předsedkyně Sněmovny – to je více než smutné.

Na své nové dno si však sáhl například letitý redaktor ČT Miroslav Karas, který na otázku iDnes: „Interview Tuckera Carlsona s Vladimirem Putinem zhlédlo jen během prvních pár hodin na síti X přes 100 milionů lidí. Co na něj říkáte?“ zcela otevřeně odpověděl: „Působilo to na mě jako rozhovor, který provedl člověk, který se vzdaluje od novinařiny a který ze sebe udělal jen užitečného idiota. Zazněla jen prázdná slova, respektive Putinova tvrzení, jež jsme už všichni mnohokrát slyšeli, a celkově to byl nekvalitní rozhovor, ke kterému vůbec nemělo dojít.“ (Citace z textu).

Zkrátka, když se Vám nelíbí odpovědi, vůbec se nemáte ptát!

Myslím, že tím Miroslav Karas jako hlas celého mainstreamu povýšil na novou úroveň rčení „Bav se s volem o sobotě, když jde v pátek na porážku“. Možná by bylo lepší, kdyby si ty odpovědi psali rovnou sami „novináři“, ne?