Dějiny se opakují … ale většinou jako fraška |

Sdílet článek:

ONLOOKER

Nedávno jsem si vzpomněl na jedno heslo z doby socíku. „Poručíme větru, dešti“. A napadlo mne, že je tu znovu, jen pod názvem Green Deal. Uhlíkovou stopu v atmosféře zničíme, i kdybychom přitom zahynuli. Pryč s uhlím, poručíme větru, aby nám foukal do větrníků a poručíme, aby nám mraky nestínily na fotovoltaiku. Je možno si také všimnout, že řada vědců o příčině globálního oteplování pochybuje (na rozdíl od politiků, pro které je to klíčové heslo). Existuje výrok „za vším hledej peníze“. To by se dalo vykládat, že teď se budou peníze sypat jiným podnikatelům než končícím uhlobaronům.

Náš dělnický prezident Zápotocký kdysi prohlásil: „Vedeme to líp než kapitalisti“. V listopadu 1989 jsme si vycinkali kapitalismus, o kterém jsme od komunistů měli informace, že je to FUJ, ale katalogy od Neckermana nám říkaly něco jiného. Teď se náš premiér už několikrát pochválil, že jsme na tom nejlépe v naší historii (asi až na tu drahou Nutellu). Ovšem podle průzkumů si to většina lidí nemyslí. Je celkem jasné, že politici, kteří si loni schválili navýšení platů, jsou spokojeni, kdežto důchodci, kterým vládá vloni omezila růst důchodů v závislosti na inflaci, to tak necítí. A to jsou ještě z televize a novin masírování prohlášeními, že „inflace klesá“. Ano, procento inflace je nižší, ale aby skutečně klesla oproti stavu, do kterého narostla, to by musela být záporná. Takto je skutečností, kterou snad novináři ani nechápou, že inflace dále roste, ale jen „malounko“. Inflace je poměrový parametr, který porovnává skutečnost s minulostí a to vyžaduje malé zamyšlení, aby to jeden pochopil.

Zatím stoosmičková většina koalice ve sněmovně odkývala vše, co vláda potřebovala, aby nedošlo k finančnímu krachu. Jak se blíží série voleb, i v té koalici se to chvěje. Starostové už na sebe začínají upozorňovat, že oni jsou ti kritičtější, co by to vedli lépe. Bývalo obvyklé, že pan starosta měl péči až tam, kde končila hranice jeho vesnice. Tam už to bylo sousedovo. Tuto zvyklost ovšem starostovská strana nepřevzala a ochotně kýve na velmi pochybná opatření EU v souvislosti s imigrací. Výsledek se bude od starostenské péče velmi lišit, protože soused nám bude moci dát nůž na krk – buď se starej o africko-arabské poutníky, které ti pošleme, nebo nám plať, abychom je živili místo tebe. Tady už jim nepomůže chytrá rada „vyškrtej z hlasovacího lístků Piráty, co se s námi dali do holportu, aby nás, co budeme v parlamentu brát slušný peníz, bylo víc“. Teď pojede každý sám na sebe.

Tento týden se proslechlo, že EU prověřuje náš nákup nějakých obrněných vozidel za předchozího ministra obrany, protože prý neproběhla řádná soutěž. To teda lituju současnou ministryni obrany, protože až ty EU mlýny domelou k ní, tak zjistí, že na stíhačky F-35 z USA se taky soutěž nekonala, kupní smlouva je dokonce utajená i před poslanci (Slováci koupili taky stíhačky z USA a smlouvu otiskli v plném znění) a proslýchá se, že se podle té naší kupní smlouvy sice platí hodně předem, ale nejsou v ní penalizace za případné dodací problémy. Možná, že ji naše ministerstvo utají i před orgány EU.

A už i naši zemědělci po vzoru Německa, Francie nebo Belgie nastartovali své traktory, aby upozornili, že je cosi shnilého v evropském zemědělském hospodářství. U nás to mají v rukou lidovci. To je ta strana, která pod hlavičkou křesťanských agrárníků přežila první republiku, pod vedením soudruha faráře Plojhara kývala na vše komunistům a teď je součástí pětikoalice. Ale mají to nějak popletené. Jeden vystudovaný katecheta vede zemědělství a zkušený zemědělec zase vede ministerstvo pro práci a sociální věci. A ani si nic nedělají z toho, že jim voličské preference klesají.

Když se podíváme za hranice, tak nás napadne, že ty cizí vlády se nějak víc ohlížejí, co jim to projíždí za traktory pod okny a také si všímají, že tamní odbory dovedou vládu vyplašit víc než naše odborová sešlost ve stínu chrámu sv. Mikuláše. Naše vláda to vidí stále asi pohodově a tak asi bude ještě hůř. Prý byl viděn náš premiér na hoře Blaník, jak nadzvedával kameny a volal: „Jen klid, kluci, nenechte se vyprovokovat!“

My jsme klidnější národ. Už za socíku to většina vyřešila tím, že si myslela své a o víkendech se zašila na chaty a chalupy. Dnes to na studentskou demonstraci na Národní třídě nevypadá. Ale možná, že kouř z traktorových výfuku taky napomůže.

Alespoň kdyby to dopadlo jako v té staré historii, kdy jednoho potentáta lid vykopl a on tomu nastupujícímu dal tři dopisy. U nás by mohlo být v tom prvním napsáno: „Vysvětluj, že situace je výborná.“ Ve druhém: „Sváděj to na Babiše“ a ve třetím: „Napiš tři dopisy a uteč!“