Zločiny genderismu

Metoda spočívá v užívání medikamentů na zastavení puberty a podávání pohlavních hormonů a umožňuje mládeži, aby se zbavila svého biologického pohlaví.

Její souhrnná, téměř 400stránková odborná analýza krok za krokem dokazuje, že tato medicínská praxe nemá oporu ve vědeckém výzkumu, a poukazuje na to, že místo prozkoumání alternativ u dětí trpících nejrůznějšími problémy (domácí zneužívání, autismus, homosexuální sklony, šikana) klinika prosazovala výlučně drastickou metodu na přestavbu těla.

Studie nepopírá existenci vzácné představy lidí přesvědčených, že se narodili ve špatném těle, kritizuje pouze problematickou „službu rozvoje pohlavní identity“, jež se zejména u dospívajících děvčat (dvě třetiny případů) dopouští mylné diagnostiky a nutí je podstoupit vivisekci. Tisíce jich lékaři odsoudili k neplodnému životu ve zjizveném těle dopovaném hormony. Muže z nich samozřejmě vytvořit nelze, tak jako nelze z muže vytvořit ženu.

Už druhý týden zaplavují anglická média ostré, ironické, až sarkastické komentáře: „Mužné dívky vyšplhejte na nejbližší strom a jako Tarzan oslavte výkřikem své vítězství. A vy holčičí kluci nasaďte si korunku z kvítí a radostně dovádějte. Už vás nepoženou na jatka sexuální korekce a neodřežou vám zdravé sexuální orgány.“

Filosofka Cathleen Stocková přirovnala pohlavní operace k trepanaci hlavy kvůli vyhánění zlých duchů v době bronzové a jedna publicistka ironicky poznamenala, že psychiatři ztratili zdravý rozum, měli se vyděsit, když zjistili, že počet převážně nezletilých děvčat požadujících změnu pohlaví narůstal od roku 2014 exponenciálně – z několika set případů na víc než 5000 v roce 2022. Jakmile se v nějaké škole objevil kritický počet takových dětí, vypukla kolektivní psychóza.

Náhle si tisíce lidí v Británii kladou otázku, jak se mohlo stát, že psychiatři, místo aby navrhovali drastické zákroky pouze v krajním případě, podlehli zjevnému šarlatánství. Zapomněli snad, že každý, kdo nesouhlasil s metafyzickým dogmatem trans, že se pohlaví nachází ve vědomí, nikoli v biologickém těle, byl označen za fanatika nebo transfoba. A kolik lidí ztratilo zaměstnání nebo kariérní postup?

Je to podivné, ale genderismus je pouze jednou z mnoha šílených ideologií, jež postihují hroutící se západní svět. Pod nebesy lidských práv a občanské rovnosti se aktivistům podařilo přesvědčit elity, akademiky a zejména politickou levici, že je nutné považovat dysforii tak jako homosexualitu za vrozenou, sexuální konverzi zakázat a považovat pohlaví za volbu. Nestačí tolerovat trans osobu jako trans, máme ji považovat za opravdovou ženu nebo muže. Jenže ouha, tak prosté to není. Zatímco uměřená společenská rovnost žen, mužů, homosexuálů a ras je jistě záslužná, popírání biologického rozdílu mezi ženami a muži rozkládá společnost.

Toto svatosvaté dogma ovládlo politiku. „Konzervativní“ ministryně prohlásila před pár lety v parlamentu: „Transmuži jsou muži a transženy jsou ženy. Smiřte se s tím!“

Nákaza napadla i Evropskou komisi, jež před týdnem vzkázala provozovatelům sítí, že mají mazat genderové misinformace. Co to znamená? Postih za nesouhlas s trans ve sportu s ženami, za odmítnutí transpropagandy ve školách, za používání nesprávných zájmen? Co má tohle společného s tolerancí nejmenší menšiny na světě?

Angličané vyhráli první velkou bitvu, válka o normální obyvatelný svět ještě dlouho potrvá.