Boj proti změně klimatu vede ke komunismu




Sdílet článek:

MAURICE FORGENG

Elektromobily, větrná a solární energie: USA mají ambice pokročit v dekarbonizaci díky energetickému přechodu. Publicista Marc Morano se na tuto změnu dívá kriticky. Na základě článků z mainstreamových médií popisuje, jak by to mohlo změnit životy lidí.

Energetická transformace v USA postupuje. Jen v loňském roce se Spojeným státům podařilo na svém území instalovat dalších 33,8 gigawattů tzv. obnovitelných zdrojů energie. To znamená, že větrné elektrárny a fotovoltaické systémy mohou matematicky pokrýt 22 % výroby elektřiny. Tento trend má stoupající tendenci.

Americká vláda chce tímto způsobem urychlit dekarbonizaci zemské atmosféry a přispět k dosažení svých klimatických cílů. Země chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Za tímto účelem již Bidenova administrativa přijala několik zákonů, jako např. zákon o snižování inflace.

Obnovitelné zdroje mají své limity

Energetický přechod je však kontroverzní. Jedním z kritiků je Marc Morano. Americký publicista a redaktor časopisu CFACT je stejně skeptický k obnovitelným zdrojům energie jako k elektromobilům. CFACT se považuje za výbor pro konstruktivní budoucnost, který zpochybňuje převládající klimatický narativ a energetický přechod.

Na 16. mezinárodní konferenci EIKE o klimatu a energetice, která se konala 14. června ve Vídni, představil 56letý politik svůj kritický pohled na současnou situaci v USA. Mimo jiné představil několik článků z různých amerických mainstreamových médií. Jeden z nich nesl název: „Uprostřed explozivní poptávky dochází Americe energie“. Podle tohoto článku umělá inteligence a podpora zelených technologií spotřebovávají obrovské množství energie a ohrožují americkou energetickou síť.

Morano se odvolával na dubnové prohlášení Larryho Finka, generálního ředitele společnosti Blackrock. Fink v něm měl přiznat: „Solární a větrná energie jim (umělé inteligenci a obnovitelným zdrojům) nedokáže dodat dostatek elektřiny. Stále bude zapotřebí fosilních paliv.“

Morano: Od boje proti klimatu ke komunismu

Publicista vysvětlil, o co se v současnosti zřejmě snaží akademický svět v Severní Americe. Představil článek z tisku z konce května. Nese název: „Je Amerika připravena na degrowth komunismus?“.

Termín degrowth označuje ekonomický systém bez potřeby růstu, který se místo toho zaměřuje na zmenšování ekonomiky a HDP.

Marxisticky orientovaný japonský filozof a docent Tokijské univerzity Kohei Saito v něm popisuje, jak lze proti změně klimatu nejlépe bojovat snížením spotřeby v bohatých zemích. To by také znamenalo omezit poptávku po energii.

Morano vysvětluje, že v Americe se již desítky let diskutuje o degrowthu, tj. plánované recesi, která má bojovat proti klimatickým změnám. Spojené státy tak již učinily během pandemie covidu-19 pomocí výluk.

„Byl to experiment, který měl zjistit, co se stane s ekonomikou – a skutečně to fungovalo,“ říká šestapadesátiletý muž. „Organizace spojených národů chtěla snížit globální emise CO₂ o sedm procent.“

Jiný článek v americkém časopise podle Morana jasně ukazuje, kam obnovitelné zdroje energie směřují. Jmenuje se „Chcete-li zachránit klima, vzdejte se poptávky po stálé elektřině“.

Morano je přesvědčen, že již nyní připravuje lidi na to, že v budoucnu nebudou mít vždy dostatek elektřiny. Nevýhodou obnovitelných zdrojů je, že jsou závislé na počasí a nevyrábějí elektřinu, když je tma. To by mohlo v budoucnu vést k výpadkům v dodávkách elektřiny.

Publicista má podezření, že agenda čisté nuly „není náhodná“. Je součástí toho, že jsme psychologicky připravováni na výpadky v dodávkách – a to nejen elektřiny.

Vysoké požadavky na materiál pro obnovitelné zdroje

Morano také kritizoval kácení lesů pro větrné elektrárny a pozemní fotovoltaické systémy. Zabýval se také zjevně velmi vysokou materiálovou náročností obnovitelných zdrojů energie. Podle Morana vyžadují obnovitelné zdroje desetkrát více těžebních materiálů – produktů těžby, jako jsou kovy včetně vzácných zemin – než fosilní paliva.

Od ochrany životního prostředí k ochraně klimatu (vlevo). Srovnání materiálové náročnosti různých elektráren: solární a větrné elektrárny (zcela vpravo) vyžadují přibližně desetkrát více materiálu než zemní plyn, jaderná energie a uhlí. Foto: mf / Epoch Times

Další snímek ve své prezentaci použil k ilustraci enormní poptávky po základních materiálech. Stojí na něm: „Jen na výrobu jedné větrné turbíny potřebujeme vyrobit 900 tun oceli, 2 500 tun betonu a 45 tun neobnovitelných plastů.“ Jedna americká tuna odpovídá 907 kilogramům. Tento výrok původně pronesl americký ekolog Merlin Tuttle.

Morano doplnil Tuttleovo prohlášení příspěvkem Manhattanského institutu na platformě X. V něm se uvádí, že k výrobě baterie o hmotnosti 1 000 liber (454 kilogramů) pro elektromobil je zapotřebí přibližně 500 000 liber (asi 227 tun) materiálu.

Cílená elektrifikace vyžaduje velké množství materiálu, a to nejen na straně výroby: přibližně 450 kilogramů baterie pro elektromobil vyžaduje téměř 230 tun surovin. Foto: mf / Epoch Times

Publicista dodal, že k těžbě materiálu pro baterie do elektromobilů se používá otrocká práce, což odsoudil.

Jedna věc však Morana obzvláště překvapila. Měl na mysli skutečnost, že rozhodující činitelé postupně dosazují na své místo zejména fosilní paliva:

„Pořád se říká, že solární a větrná energie jsou tak skvělé. Tak proč zastavili konkurenci?“

Z dosud uvedených výpovědí vyvodil, že převládající věda a klimatická politika se staly „woke“ (levicově-progresivními).

Omezení v důsledku mimořádných událostí

Morano se domnívá, že rozsáhlé sociální krize budou využity k přijetí nových, někdy i restriktivních zákonů. Například americký prezident Joe Biden zvažoval, že v USA vyhlásí stav klimatické nouze. K tomuto „zneužití mimořádné moci“ již došlo v několika západních zemích. Proto uvedl:

„Patří sem 11. září, covid a nyní i změna klimatu. Je to největší zneužití lidských práv a míru, ke kterému zde dochází.“

Zákony o výjimečném stavu, které byly vyhlášeny po útocích z 11. září 2001, platí v USA dodnes. Morano kritizoval skutečnost, že tyto výjimečné dekrety byly prosazeny, aniž by obyvatelstvo mohlo demokraticky hlasovat.

Morano se také zmínil o klimatické výluce, kterou někteří kritici považují za možné budoucí opatření ke snížení emisí. Mezinárodní energetická agentura již také zveřejnila doporučení, že je třeba, aby lidé změnili své chování a životní styl v zájmu boje proti změně klimatu.

Úplné zřeknutí se auta

Podle publicisty tento životní styl zahrnuje i to, jak často cestujeme, kolik jíme masa a jakými auty smíme jezdit. Lidem se doporučuje, aby si osvojili „ultra nízkouhlíkový životní styl“, tj. životní styl, při kterém vytvářejí jen minimální uhlíkovou stopu. Podle Morana mnoho médií lidem naznačuje, že „už nemají na výběr“. Jejich život by se měl přizpůsobit tomu, co jim diktují.

Některé mediální společnosti dokonce zacházejí tak daleko, že lidem v oblasti mobility nedoporučují elektromobily, protože ty by už lidi „nezachránily“. Jedinou možností by pak bylo vzdát se auta úplně, interpretuje Morano názorový článek jedné z velkých mediálních organizací.

Zmínil také jednu z mnoha zpráv v německých médiích, v níž ministr dopravy Volker Wissing letos v dubnu navrhl zákaz jízdy autem o víkendech. Informoval o tom deník Epoch Times.

Morano opakovaně zdůraznil, že jeho tvrzení vycházejí pouze z oficiálních mediálních zpráv.

„Vše je volně přístupné. Řeknou nám přímo, co přesně chtějí udělat, jak to chtějí realizovat, dají nám časový plán a popíší scénáře.“

Slovem „oni“ myslí korporátní média, celou komunitu odborníků, všechny významné organizace Světového ekonomického fóra a OSN i nevládní organizace.

Konec mobility a kdo z něj má prospěch

Morano poté vytáhl srovnání z historie, neboť určité politické systémy často ovlivňovaly představu společnosti o mobilitě. Jako příklad uvedl Kubu a NDR.

Na Kubě místní vláda v roce 1959 znárodnila téměř veškerou půdu i všechny výrobní podniky. Od té doby mají obyvatelé zakázáno dovážet jakákoli motorová vozidla. V důsledku toho tam dodnes nejsou k vidění žádná moderní vozidla, pouze modely z 50. let, které dodnes charakterizují krajinu ulic.

V bývalé NDR však nebylo nemožné, ale obtížné vlastnit nové auto. Na svůj jednoduše konstruovaný Trabant si lidé museli obvykle počkat několik let. S ohledem na čekací lhůty „Ossis“ vtipkovali, že Trabanta jste si předem objednali k narození dítěte, abyste si ho mohli vyzvednout v den jeho 18. narozenin.

Podle Morana nyní americká společnost postupně sklouzává k takovému socialistickému systému. Pod motivem ochrany klimatu by lidé měli v budoucnu vlastnit pokud možno jen elektromobily. Zatím se několik amerických států – včetně Kalifornie – již rozhodlo zakázat spalovací motory v nových autech od roku 2035.

Již několik měsíců je také v Kalifornii zakázáno stavět nové čerpací stanice. Morano řekl:

„I když budou lidé v budoucnu stále vlastnit automobil se spalovacím motorem, bude pro ně stále obtížnější jej používat. Protože brzy už nebudou moci najít čerpací stanici.“

Morano v této změně vidí jasného vítěze a za správný považuje výrok prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. „Narativ o globálním oteplování byl vytvořen proto, aby z něj Čína mohla těžit a stát se dominantní světovou mocností,“ řekl šestapadesátiletý muž. Čína ovládne trh s e-auty a vytlačí konkurenci.

Poznámka redakce: Tento článek byl aktualizován 25. června 2024, aby bylo jasné, že o klimatické nouzi zatím uvažovala pouze Bidenova administrativa. Dále není pravda, že občané NDR směli vlastnit pouze Trabanty. 

etg

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

5 Comments

  1. “Dekarbonizace ovzduší” není cílem, ale nástrojem, jak: “UTÁHNOUT PLEBSU KOHOUTY, ABY ZBYLO NA ELITY”.

    • Nástroj to sice je. Jenže tupý a rezavý. Jakékoli jakkoli řízené hospodářství je ekonomicky neživotaschopné. Dotáhne-li to panstvo daleko, dostane hospodářství do stadia, kdy díky jeho nevýkonnosti nebude panstvo schopno financovat svůj represivní aparát, který by ten “nový” styl života byl schopen (a ochoten) na lidech vymáhat. No, nebudou sice nové ofiko stavěné pumpy PHM a stávající budou maximálně omezeny. Na ofiko trhu bude katastrofální nedostatek normálních potravin, na jaké jsou naše organizmy doposud v naší civilizaci navyklé. I zvířecího krmiva, vydávaného za lidskou potravu, vyráběného z brouků a další nechutné havěti či pochybných surovin, nebude dostatek. Spotřební zboží bude nedostatkové a to, co bude k mání, bude neskutečný brak. Zato se začnou na šedém/černém trhu prodávat PHM, potraviny a spotřební zboží (s velkou pravděpodobností čínské, indické nebo ruské) za novodobé “valuty”. Represivní složky proti tomu budou zasahovat zhruba stejně, jako zasahovaly proti vekslákům směňujícím valuty a “valutovým zločincům” nakupujícím v Tuzexech v rozporu se všemi myslitelnými tehdejšími zákony. Ofiko možnost nakupovat v Tuzexu byla pro cca 5% mooožná 10% československých občanů, kteří měli ofiko přístup k bonům/dolarům/záp. markám díky služebním/pracovním výjezdům do zahraničí. Přesto v Tuzexu kupoval kde kdo kde co, včetně mě. Jako dítě tic-tac, pak kazety nebo tabák do dýmky. Přičemž rodiče ofiko přístup k valutám neměli a já přesto nemusel využívat nabídky veksláků, protože bony jsem z kapesného směnil s nimi ve výhodnějším kurzu. Kde je vzali? Směnili je kriminálně 😀 s tetou, která do zahraničí pracovně občas jezdila. Postupně tedy přestanou orgáni represovat, protože sami budou chtít získat “valuty”, aby mohli sobě a svým dětem koupit rifle, pěkný tričko, kečup nebo rybí očka, … (pamatujete?), což bude dostupné pouze ve “valutových” obchodech. Podobně, jako tomu bylo v dobách Tuzexu, kdy určité zboží bylo k dostání jenom tam. Případně socialistické náhražky byly tak nekvalitní, že je nikdo skoro nekupoval – říkalo se jim ležáky. A příslušníci VB tehdy už svou pouhou přítomností před Tuzexem vlastně spíš chránili všechny “valutové zločince” (veksláky i zákazníky Tuzexu) před případnou pouliční kriminalitou.
      Ani plánované “euro-digi-bondy” panstvo nespasí. Až se tyto v ekonomickém řetězci dostanou od spotřebitelů k producentům, na komoditních trzích producentům za ně nikdo neprodá ani hlušinu z těžby surovin a odpad ze zemědělské/potravinářské produkce.
      Jen je třeba mít svůj život v této chvíli nastaven tak, aby tu přechodnou dobu, kdy kobyla bude definitivně chcípat, ale ještě bude mít dost sil na kopání kolem sebe, člověk přečkal bez nějaké vážné úhony. A až toto přechodné období skončí, aby nebyl odkázán na “veksláky v průjezdu”.

  2. RE TF

    “Nástroj je to tupý a rezavý.”- o to víc to bude bolet.(jen takový polovtip”.

    Mam obdobné životní zkušenosti.
    Ale mám obavu, že se vše nebude opakovat.
    Vaše úvaha stojí a padá na neloajálnosti silových složek státu.
    Samozřejmě náklady na represivní aparát je drahá položka, ale i tu budou platit lidé ve vyššich daních.
    A takové “válečné režimy mohou vydržet i dlouho” – viz i ta UA.

    “To, že si neumíme něco představit, neznamená, že se to nestane.”
    I naše dnešní situace byla před 5-10 roky NEPŘEDSTAVITELNÁ.

    PS -k prvnímu příspěvku.
    Mluvím o zdrojích (suroviny, půda, energie …), ne o penězích.

    • Loajalita silových složek státu stojí a padá se schopností státu zajistit jim slušné prostředky na obživu a zajistit alespoň nejnutnější náklady na provoz. I za těch komoušů měly silové složky státu oči vší silou zavřené (až na opravdové excesy), když na rozkaz hlídaly před Tuzexy valutovou zločinnost, protože si na ní slušně přilepšily.
      V případě už zřejmě neodvratného kolapsu (nejen) eurouhnijního hospodářství s daňovým výnosem čím dál víc se limitně blížícímu nule, čím dál tím většímu inflačnímu “tisku” peněz, a tím pádem neschopnosti státu reálně zaplatit už jen kloudnou obživu, natož velice nákladný provoz silových složek, bude opadat i jejich loajalita k zaměstnavateli-státu. Navíc s postupující grýndylynou, kdy je bude sám stát vyhánět z jejich grýndylynově neoštítkovaných = “neobyvatelných” domovů, bude ta loajalita ještě víc klesat (bůhví, jestli to až tak daleko dojde a dřív se to celé nerozsype).
      S upadající poptávkou po stále bezcennějších “venezuelizovaných” státních barvotiscích bude stoupat poptávka po nepadělatelných platidlech. Při jejich z přirozenosti omezené nabídce* a nemožnosti jejich masivního zmnožení (drahé kovy) nebo vůbec jakéhokoli zmnožení (některá krypto), budou tyto naopak nabírat na poptávce tím na hodnotě. A kdo je bude mít? V reálném každodenním životě především “dezoláti”, “flastenci”, “dezinformátoři” a vůbec všelijaká “chátra”. Samozřejmě taky banky, ale na úvěr od nich málokdo z těch fízlů, lampasáků a státem okradených vlezdozadelců panstva dosáhne. Jestli vůbec někdo z nich.
      I v mainstreamu probleskla zpráva, že venezuelské silové složky dostávají 2-3 týdny v měsíci volno na “obstarání” obživy. No a ke komu budou loajálnější? Ke státu, který je ani pořádně nenakrmí? Nebo příkladně k majiteli pneuservisu, kde “tahají” pneu a vydělají si nestátní = nezákonné 😀 platidlo na potřeby pro sebe a své děti?
      Suroviny, půda, energie apod. jsou zdroje jejichž směnou člověk obstarává svoje potřeby. Směnu nejlépe umožňují peníze. Barter je sice možný, ale v drtivé většině případů vypadá jako v pohádce O slepičce a kohoutkovi – velmi málokdy se naleznou kompatibilní směnitelé. Peníze pomáhají překročit ten dlouhosáhlý barterový točkolotoč. Bude záležet na tom, kolik bude např. drobnopěstitelů a drobnochovatelů, ale i oni budou hledat směnu raději za nějaké platné peníze. Předpokládám, že přes veškerou snahu panstva zůstane na trhu dostatek vlastníků byť jen malého pozemečku, který budou chtít využít a z nutnosti i využijí k produkci obživy. Budou se snažit co půjde nabídnout k prodeji. Ke své produkční činnosti a i k běžnému životu budou totiž potřebovat spoustu věcí: pracovní i každodenní oblečení, boty, nástroje, hnojiva (kompost ze zbytků zemědělské produkce fakt nestačí, protože zákony termodynamiky), benzín do nějaké drobné mechanizace (pokud bude aku, tak elektřinu),… a na to všechno jim barter bude většinou houby platný. Za karton cigaret, rajčata nebo vajíčka jim nikdo např. benzín nebo elektřinu nedodá (on toho nakonec možná bude i dostatek, protože platbyschopných zákazníků nebude až tak moc). Nějaká ne úplně malá kupní síla v “nových valutách” bude existovat. To by v tom čórt byl, aby se v každém okrese neobjevil alespoň jeden šedý/černý obchod se smíšeným zbožím, provozovaný např. Vietnamci (Vietnam má s BRICS+ velice blízký vztah), kde by bylo možno za ty “valuty” koupit potřebné zboží, které nebude možné za znehodnocené euro/korunu nebo dokonce přiblblé “digi-bondy” ani vyprodukovat, natož koupit. A do kterého by silové složky nechodily kupovat lidské jídlo, žvejky, čokoládu, oblečení a boty pro své děti. Nebo si v nich dokonce (při)vydělávat jako levná skladnická pracovní síla. Alternativní hospodářství se v prvopočátcích rozběhlo i v naprosto zdecimovaném poválečném Německu. Tehdy ještě bylo možné keynesiánsky restartovat papírovou měnu. To už dnes patrně možné nebude.
      Ale kdo ví. To ukáže čas. Jen je nutné se zařídit tak, aby přechodnou dobu, kdy stát už sice bude na huntě, ale ještě bude schopen uplatit své silové složky, člověk nějak bez úhony přečkal. Faktem ovšem je, že kdo měl kdy v dobách nějakého takového kolapsu zlaťák, hlady neumřel. Kdo měl úspory v bance, mohl si s nimi leda vytapetovat. Kdo měl kartony cigár, něco sehnal, ale žádná sláva to nebyla.
      *) Nezaměňovat s levičáckým “nedostatkem” peněz v ekonomice. Jakékoli množství peněz je přesně akorát.

  3. Komunismus?
    Jakože myšleno socialismus?
    Ten socialismus, který s nulovým státním dluhem i bez DPH uživil důchodce, vojsko, bezplatné školství, zdravotní péči, dva a půl roku placené mateřské a dodatečné dovolené, bydlení pro všechny, mír, s nulou bezdomovců a nezaměstnaných?
    Ne, tak ten socialismus alias komunismus neměl s grýndýlem a podobnými 3,14čovinami typu těhotného bukanýra nebo polí osetých soláry opravdu, ale opravdu nic společného.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*