Ve válce mezi Izraelem a Hamásem se schyluje k zásadnímu zvratu |

Sdílet článek:

LIBOR NOVÁK

Diplomatická snaha o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, dostává konkrétnější obrysy. Zprostředkovatelé z USA, Kataru a Egypta připravují návrh měsíčního příměří, který by zahrnoval i výměnu rukojmí a zvýšení humanitární pomoci pro obyvatelstvo v Pásmu Gazy. Tento diplomatický plán přichází v době, kdy je konflikt v oblasti na nebezpečné úrovni, a naděje na zlepšení vztahů jsou křehké.

Jednání, která skončila v pondělí v katarském hlavním městě Dauhá, byla vysoce utajená a zúčastnily se jí významné osobnosti z politických i zpravodajských služeb. Kolem jednacího stolu se sešli ředitel izraelské rozvědky Mossad David Barnea, ředitel americké CIA Bill Burns a katarský premiér Tamím bin Hamad Ál Thání.

Zdroj obeznámený s průběhem jednání podle Times of Israel uvedl, že klíčovým tématem rozhovorů bylo zajištění krátkodobého klidu zbraní, který by mohl trvat méně než měsíc. Přestože zatím nebyly zveřejněny detaily, očekává se, že návrh bude zahrnovat mechanismy na výměnu rukojmí, zejména občanů zadržených při nedávných střetech, a také zvýšení humanitární pomoci.

„Američtí představitelé věří, že pokud se podaří dosáhnout krátkodobé dohody, může to vést k trvalejšímu a stabilnějšímu příměří,“ uvedl zdroj, který si přál zůstat v anonymitě. Zástupci Spojených států, Kataru a Egypta pracovali na podobné dohodě celé měsíce, avšak bez výraznějšího úspěchu. Nyní však, díky osobnímu zapojení vysokých představitelů, jako je ředitel CIA a katarský premiér, doufají ve změnu v přístupu obou stran.

Hlavní překážkou pro dosažení mírové dohody v Pásmu Gazy je otázka palestinských rukojmích a vězněných občanů. Spojené státy spolu s Katarem a Egyptem již několik měsíců vedou diskuse o propuštění unesených izraelských rukojmích a výměně palestinských vězňů zadržovaných izraelskými orgány.

Jak uvedla agentura AFP, minulý týden byly v reakci na nepokoje a rostoucí napětí v regionu uspořádány další osobní rozhovory, při nichž se hledaly nové možnosti k dosažení příměří a k ukončení spirály násilí, jež nadále eskaluje.

Tyto snahy jsou zvlášť důležité pro administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, který se na konci svého funkčního období snaží zanechat pozitivní stopu v otázkách mezinárodních konfliktů. Navíc se Bidenova administrativa snaží zabránit rozšíření konfliktu do širšího regionu, což by mělo výrazné dopady na stabilitu Blízkého východu a posílilo by vliv radikálních hnutí.

Minulý týden navrhl Egypt 48hodinové příměří mezi Izraelem a Hamásem, které mělo zahrnovat rovněž výměnu rukojmí. Tento návrh však narazil na problémy kvůli nepřímému postoji Izraele.

Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu uvedl, že se k němu podobný návrh vůbec nedostal, avšak v případě jeho obdržení by „okamžitě přistoupil na klid zbraní“. V současnosti zůstává otázkou, zda nové návrhy zprostředkovatelů z Kataru, USA a Egypta povedou k přijetí plánu na měsíční příměří, nebo zda zůstanou v rovině diplomatických jednání bez konkrétního výsledku.

Jedním z hlavních cílů příměří je umožnit humanitární organizacím zvýšit objem pomoci pro Pásmo Gazy, které je dlouhodobě sužováno ekonomickou krizí a nedostatkem základních potřeb. Oblast je z velké části závislá na dovozu potravin, léků a paliva, což je kvůli blokádě ze strany Izraele a Egypta složité zajistit.

Světový potravinový program (WFP) dnes vyzval k okamžitým opatřením, aby se zabránilo hrozícímu hladomoru v Pásmu Gazy, kde humanitární krize stále narůstá. WFP upozornil na zhoršující se situaci, která je způsobena i přísnými omezeními na dovoz humanitární pomoci. Podle zprávy agentury Reuters varoval WFP, že kvůli vojenským operacím v regionu se přístup k pomoci dále komplikuje, což může mít katastrofální následky.

WFP informoval, že v sousedních zemích, konkrétně v Egyptě a Jordánsku, je připraveno na 94 000 tun potravin, které by mohly pomoci nasytit milion lidí na čtyři měsíce. Avšak kvůli omezenému počtu otevřených hraničních přechodů se humanitární organizaci nedaří tuto pomoc do Pásma Gazy doručit. V říjnu se tak do oblasti dostalo pouze 5000 tun pomoci, což podle WFP nestačí k pokrytí potřeb místních obyvatel.

Izrael obsadil přechod Rafah na hranici s Egyptem už v květnu a od té doby kontroluje všechny cesty vedoucí do této pobřežní enklávy. WFP proto apeluje na nutnost uvolnění opatření, aby mohla humanitární pomoc bezpečně a plynule proudit. Současné podmínky, které vyžadují schvalování nákladních vozů a jejich řidičů na kontrolních bodech, totiž přispívají ke zpožděním.

Světový potravinový program zdůrazňuje, že pokud se situace v oblasti neuklidní a nebude umožněno efektivně dopravovat potravinovou pomoc, hrozí obyvatelům Pásma Gazy vážné riziko hladomoru.

Humanitární organizace Welthungerhilfe z Německa už dříve prohlásila, že situace v Pásmu Gazy připomíná „apokalypsu“, přičemž podle ní utrpení civilistů neustále roste.

Předseda organizace Mathias Mogge popsal, že destrukce a zoufalství, kterému jsou místní obyvatelé vystaveni, jsou podle pracovníků na místě jedny z nejhorších, jaké kdy v krizových oblastech zažili.

Navzdory kritické situaci v Gaze zůstává pomoc pro tamní civilisty výrazně omezena. Lidé často přežívají v přeplněných stanových táborech na úzkém pásu země mezi mořem a troskami zničených budov, přičemž oblast je nadále pod tlakem izraelských náletů a ostřelování. Drony nad nimi krouží téměř neustále, což přispívá k trvalému strachu a zoufalství místních obyvatel.

Organizace Welthungerhilfe rovněž odsoudila útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, kdy proiránští militanti zabili zhruba 1 200 lidí a zajali 250 rukojmí. Společnost zároveň vyzvala k propuštění všech zajatých osob a k ukončení násilí, které každodenně ničí životy nevinných lidí.

Situace v oblasti je mimořádně složitá i pro děti, uvedl mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) James Elder. Podle něj mnoho vážně zraněných dětí nemůže opustit Gazu, protože sanitkám s pacienty není dovoleno překročit hranice enklávy.

„Děti, které přežijí bombardování, často umírají na následky zranění kvůli nemožnosti dostat se k potřebné péči,“ dodal Elder. Počet evakuovaných dětí dramaticky poklesl od května, kdy byl uzavřen hraniční přechod Rafah na hranici s Egyptem.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že v Gaze je přes 12 000 pacientů, kteří potřebují urgentní převoz do nemocnic mimo území. WHO proto apeluje na vytvoření humanitárních koridorů, které by umožnily zraněným a nemocným lidem dostat se k lékařské pomoci.

Izraelská armáda vede v Pásmu Gazy už více než rok bombardovací a pozemní operace s cílem eliminovat militantní hnutí Hamás. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které kontroluje Hamás, už při těchto operacích zahynulo více než 42 000 lidí. Tyto údaje však nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, což znesnadňuje celkový přehled o ztrátách na životech.

Dosažení klidu zbraní na dobu jednoho měsíce může mít zásadní dopad na situaci v regionu. Podle zprostředkovatelů by tento krátkodobý mír mohl otevřít cestu k dlouhodobějšímu řešení a zlepšit diplomatické vztahy mezi Izraelem a palestinskými frakcemi. Americká administrativa věří, že pokud se podaří implementovat krátkodobé příměří, bude to pro obě strany důležitý krok vpřed směrem k trvalému řešení, které bude přínosné pro obyvatele obou stran.