Mcfialismus

Je jím vznik nového trestného činu „neoprávněné činnosti pro cizí moc“.

Základní sazba dělá pět let nepodmíněně, přičemž neoprávněnou činností se občan může provinit nejen vyzvědačstvím, proti čemuž by nikdo normální neřekl ani slovo, ale také třeba sběrem veřejných informací, „mapováním rozhodovacích procesů“, dokonce poškozováním „stanoveného zájmu“ nejen České republiky, ale i s republikou spřízněných mezinárodních organizací. A ještě než se Rusům váš sběr veřejných informací rozhodnete poslat, může na vás být nasazený odposlech, protože jste státu podezřelá osoba. Za neoprávněnou činnost pro cizí moc se v tomto zákoně počítá i šíření dezinformací. Nepochopitelné, jakou má toto zdiskreditované slovo v parlamentu životnost.

Teď ta záměna rolí. Protivyzvědačský přílepek k zákonu, jehož těžištěm je prodloužit dočasnou ochranu pro válečné uprchlíky z Ukrajiny, nevytvořili předkladatelé, poslanci Martin Exner ze STAN a spol., ale tajné služby. České tajné služby si nový trestný čin podle svědectví zevnitř vládního tábora vylobbovaly. Právní expert (nikoliv autor tohoto komentáře) to pozná i na výrazivu, přílepek je divně napsaný. Parlament existuje mimo jiné proto, aby tajné služby kontroloval. Tady se jimi nechává úkolovat a dopouští se přitom kolize s ústavním právem na svobodu slova a projevu.

Což máme černé na bílém, poněvadž podobná, jen o něco ostřejší definice stejného trestného činu prošla minulý měsíc vládou jako součást novely trestního zákoníku a trestního řádu. Novelu předkládalo ministerstvo spravedlnosti, přitom tento konkrétní nový trestný čin dodalo ministerstvo vnitra. Za ním opět můžeme tušit tajné služby, ačkoliv s jistotou to nevíme. V důvodové zprávě ministerstva spravedlnosti se uznává, že svoboda projevu a svoboda slova tímto zákonem mohou být omezeny.

Proč takový trestný čin máme mít? Stávající právo je údajně krátké na případy, jako byl chycený diplomat předávající Rusům informace sice citlivé, ale nikoliv utajované. Vzhledem k tomu, že muž si od Rusů měl svou činnost nechat platit, vzpírá se rozumu, že by ho s důkazy nešlo odsoudit jinak než na základě dřívějšího zákona o vyzvědačství.

Ale tajné služby a policisté chtějí mít v rukou další, nový bič. Nedomysleli tu vlastnost biče, že poslouchá ruku, v níž se ocitne. Gumově napsané trestné činy lze snadno zneužít, a že je skutková podstata definovaná vágně, konstatuje i velice kritický Nejvyšší soud.

Andrej Babiš ohlašuje, že přílepek pošle k Ústavnímu soudu, a géniové z koaličních stran už se radují, jaká to bude bezva příležitost, jak Babiše znovu umístit někam poblíž Ruska, Putina, Kremlu. Že Ústavní soud tento nový trestný čin zruší, je dobře možné, už s ohledem na svůj nedávný nález proti přílepkům. Ale po čtyřkoalici (Piráti jako by se rozpomněli na své liberální základy a pro novelu nehlasovali) zůstane étos nepřátel široce pojaté svobody. Vypínání webů, voják Foltýn na úřadu vlády, nápady zrozené na ministerstvu vnitra, jak monitorovat nálady státních úředníků a ty kritické ztotožnit, teď zákon o podvracení republiky atd. Dohromady tvoří jev, který bychom s narážkou na známého amerického senátora z raných 50. let mohli nazvat mcfialismus.