Prezident Joe Biden a jeho administrativa jsou pod zdrcující kritikou kvůli tomu, jak ulehčili Tálibánu ovládnout zemi pod Hindúkušem.
Zahraniční politika demokratického prezidenta měla být „výkladní skříní“ jeho vládnutí v Bílém domě. Na příkladu Afghánistánu, který zůstal fakticky napospas radikálnímu hnutí Tálibán bez jakéhokoli odporu místní vlády, se podle expertů ukázalo, že slova Joea Bidena po nástupu do úřadu, že Amerika je zpět jako silný hráč na světové scéně, jsou jen prázdnou frází. Stahování amerických jednotek ze země provází chaos a násilí, shodují se analytici. Biden při prvním zásadním zahraničněpolitickém rozhodnutí podle nich selhal.
I když politiku stažení vojáků z Afghánistánu prosadil loni prezident Donald Trump, jeho bezohledné rozhodnutí, jak zdůraznil náš partnerský týdeník The Economist, neměl Biden v úmyslu nijak zvrátit.
Že se situace americké vládě úplně vymkla z rukou, ukazuje i fakt, že Pentagon slíbil urychleně zvýšit v zemi počet vojáků na šest tisíc, aby dokázal bezpečně evakuovat ty, kteří nechtějí zůstat napospas tálibáncům. Z vládních věznic už se také dostali na svobodu členové teroristické organizace al-Káida a další radikálové.
„Bílý dům byl očividně zaslepený a nepřipravený na rychlost afghánského kolapsu. Ani spojenci Bidena se nepokoušejí tvrdit, že je to dobře odvedená práce,“ nebere si servítky politický analytik Brian Klaas z University College London. Nikdo by totiž podle něj nenaplánoval chaotickou evakuaci diplomatů a jejich rodin z Kábulu na poslední chvíli.
Zlehčování odchodu Američanů
Bidenovi poradci poslední měsíce zlehčovali dopady stažení amerických vojáků a jejich spojenců na bezpečnost v Afghánistánu. Naopak zdůrazňovali výsledky průzkumů veřejného mínění, že Američané jsou už z dlouhé války unaveni. Případně opakovali, že o této politice rozhodl už loni Trump.
Biden se před zvolením chlubil, že je zkušeným politikem, který byl čtyři dekády členem senátního výboru pro zahraniční vztahy nebo viceprezidentem. Provedení politiky stažení Američanů ze země na pokraji občanské války ale jednoznačně pokazil, dodal Klaas.
S tím souhlasí i člen Sněmovny reprezentantů za Demokratickou stranu Seth Moulton. Bývalý mariňák sloužil ve čtyřech misích v Iráku. Několik měsíců žádal, aby americká vláda okamžitě evakuovala ze země lidi, kteří Američanům pomáhali. Marně. „Skutečnost, že jsme nezajistili ani civilní polovinu kábulského letiště, svědčí o našem morálním a provozním selhání,“ tweetoval v neděli, kdy začalo být jasné, že Kábul ovládají jednotky Tálibánu.
Trauma ze Saigonu
Ve světle posledních událostí je o to trapnější, že 8. července Biden na tiskové konferenci zdůraznil, že stažení Američanů z Kábulu nebudou kopírovat obrázky ze Saigonu na konci prohrané vietnamské války v roce 1975. Odchod amerických jednotek i diplomatů proběhne spořádaně, slíbil.
Bidenovo počínání je velkým zklamáním i pro kongresmanku Stephanii Murphyovou, jež byla zvolena jako demokratka za Floridu. Sama se narodila v roce 1978 v Ho Či Minově Městě (bývalém Saigonu). Když jí bylo půl roku, s rodiči uprchla z Vietnamu na člunu, na moři ji zachránila loď amerického námořnictva.
Současná situace v Afghánistánu ji velmi zasáhla. Zejména lituje lidi, kteří se snaží ze země utéct. Jako bývalá pracovnice na ministerstvu obrany ví, jak má vypadat plánované a organizované stažení vojáků z nějaké země. Z rozhovorů s představiteli Bidenovy administrativy podle ní vyplývá, že rady amerického generálního štábu nebrali vládnoucí politici vážně. Prezident se brání tím, že obtížnou situaci zdědil po Trumpovi, kdy v Afghánistánu zůstalo jen 2500 amerických vojáků. Trump už Bidena vyzval k rezignaci.
(2 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading... 
Biden je jenom loutka. A kdoví zda se někomu nehodí pěkná vlna uprchlíků. Třeba Rusákům. Nikdo z nás tady neví co je pravda a kdo tahá za loutku Bidena.