Co s osvobozenými otroky?




Sdílet článek:

Americká občanská válka ukončila otroctví v USA. Na pozadí znovusjednocení Unie a rekonstrukce válkou poničené země stál před americkou vládou a společností nesmírně složitý problém integrace 4 miliónů osvobozených otroků.

Zatímco Velká Británie a ostatní evropské země, které zakázaly otroctví, řešily dopady tohoto kroku převážně ve svých zámořských koloniích, v USA byla situace zcela odlišná. V roce 1860 tvořily 4 milióny otroků podstatnou část z 30ti miliónové populace. Zejména na americkém Jihu otroctví zasahovalo do všech aspektů hospodářského i společenského života.

 

Obtíže integrace masy osvobozených otroků do společnosti si uvědomovali i zastánci zrušení otroctví. Někteří z nich pochybovali, zda je vůbec soužití bývalých otroků a otrokářů v jedné zemi možné. Pokusy o jiná řešení – návrat bývalých otroků zpět do Afriky nebo jejich vystěhování do Karibiku či Latinské Ameriky – se ukázaly jako nereálné, jak pro jejich počet, tak neochotu Afroameričanů opustit USA.

 

Polní rozkaz č.15

 

Jediným rozumným a provediteným řešením pro zajištění obživy a důstojné existence miliónů nemajetných a nevzdělaných bývalých otroků, jejichž jedinou kvalifikací byla práce na farmách, bylo poskytnout jim půdu a práci v zemědělství.

 

Přidělování půdy bývalým černým otrokům začalo již před koncem války. Speciálním válečným rozkazem č.15 generála Williama Tecumseha Shermana byla zkonfiskována rozsáhlá dobytá území v Jižní Karolíně, Georgii a Floridě a přidělena jako pozemky asi 40 tisícům bývalých otroků.

 

Zákon o usedlostech

 

Klíčovým nástrojem se měl stát Zákon o usedlostech. Tento zákon se stal již před válkou předmětem boje o šíření otroctví do nových západních teritorií. Zákon předložený republikány a schválený v roce 1860 Kongresem měl umožnit federální vládě bezplatně rozdělovat půdu teritorií nemajetným přistěhovalcům i bývalým otrokům. Proti návrhu se postavili demokraté zastupující zájmy otrokářů, kteří naopak měli prostředky i zájem tuto půdu kupovat na nové plantáže. Předválečný demokratický prezident James Buchanan proto zákon vetoval.

 

Zákon tak byl schválen až po zahájení občanské války prezidentem Lincolnem, který v něm viděl hlavní nástroj, jak poskytnout nemajetným a nevzdělaným otrokům půdu k obživě. Podle zákona mohl být žadatelem kdokoliv bez ohledu na barvu kůže, pokud byl starší 21 let a americkým občanem. A právě tato podmínka později vedla k rychlému přijetí 14. dodatku Ústavy, kterým bylo Afroameričanům a osvobozeným otrokům ihned po válce přiznáno americké občanství.

 

Zákon o usedlostech platil až do roku 1934 a představuje historicky největší pozemkovou a kapitálovou reformu v dějinách USA. Za dobu jeho platnosti získalo bezplatně půdu a základ svého blahobytu přes 1,5 milionu nemajetných rodin a bylo jím přerozděleno 10% celé rozlohy USA. Potomci těchto rodin tvoří čtvrtinu dnešních Američanů.

 

Plán rekonstrukce Jihu

 

Dalším velkým problémem byla politická a hospodářská rekonstrukce poražených států a zejména společenská proměna jižanské společnosti. Již dva roky před koncem války vydal prezident Lincoln Prohlášení o amnestii a rekonstrukci, kterým nabídl Jižanům všeobecnou amnestii a vrácení majetku, pokud obnoví přísahu věrnosti Unii a jejím zásadám. Amnestie se nevztahovala na vůdce Konfederace a navrácení majetku samozřejmě nezahrnovalo bývalé otroky.

 

Radikálnější část republikánů v senátu považovala Lincolnův návrh za příliš měkký pro nezbytnou proměnu jižanské společnosti. Kongresem dokonce prošel zákon, který navrhoval odejmout volební právo všem aktivním konfederalistům a naopak udělit volební právo bývalým otrokům. Lincoln však tento zákon vetoval z obavy, že prodlouží odpor Jižanů.

 

Osudový atentát

 

Další průběh poválečné rekonstrukce velmi ovlivnil atentát na Abrahama Lincolna. Andrew Johnson, Lincolnův viceprezident, který se po jeho smrti stal prezidentem, byl dříve demokratickým senátorem za otrokářské Tennessee. Jako jediný neopustil na začátku války Senát a Lincoln si ho vybral jako viceprezidenta, aby demonstroval svoji snahu smířit obě válečné strany.

 

Johnson začal prosazovat politiku rychlého obnovení konfederečních států bez patřičné ochrany čerstvě osvobozených otroků. Mimo jiné zrušil polní rozkaz č.15 a přidělenou půdu, na které se již usadily desetitisíce bývalých otroků, vrátil původním majitelům. Sérií prezidentských dekretů obnovil civilní vládu v bývalých otrokářských státech a umožnil mnoha jejich bývalým vůdcům návrat k moci. Svým pojetím rekonstrukce se velmi rychle dostal do zásadního konfliktu s republikány a čelil procesu impeachmentu, který ustál jen díky jedinému hlasu.

 

Prezidenstká rekonstrukce Andrew Johnsona

 

Důsledky tzv. prezidentské rekonstrukce Andrewa Johnsona byly pro budoucnost americké společnosti fatální, protože zabránily důsledné transformaci rasistické jižanské společnosti. Obnovená vláda bývalých otrokářů v jednotlivých státech amerického Jihu postupně přijala celou řadu diskriminačních zákonů, tzv. Black Codes nebo také zákony Jima Crowa podle populární černošské postavy z divadelní hry. Právě tyto zákony na dalších sto let zakonzervovaly rasovou segregaci a znemožnily plnou integraci osvobozených Afroameričanů do společnosti.

 

Bývalý otroci bez vlastní půdy a lidského kapitálu neměli jinou možnost obživy než pokračovat v práci na farmách, kde dříve pracovali jako otroci, tentokrát jako námezdní pracovníci nebo nájemci cizí půdy. V kritických poválečných letech tak většina z nich neměla možnost ani vůli opustit americký Jih a využít naplno možností Zákona o usedlostech. Odhaduje se, že pouze desetisíce z celkových více než 1,5 miliónů pozemků přidělených podle tohoto zákona získali bývalí otroci.

 

Radikální rekonstrukce

 

Radikální rekonstrukce byla obnovena až v roce 1869, kdy Andrewa Johnsona v Bílém domě nahradil hrdina občanské války generál Ulysses S. Grant. Tlak nového prezidenta, republikánského Kongresu, agentů Úřadu pro osvobozené a federální armády usazené v poražených státech na dodržování práv Afroameričanů již přišel pozdě. Paradoxně vyvolal další zostření diskriminace a vznik rasistických organizací jako byl Ku Klux Klan, které v dalších letech zastrašovaly snahy bývalých otroků o emancipaci.

 

Promarněná šance

 

Historie nepracuje s hypotézami. Zdá se však nesporné, že právě američtí republikáni v čele s prezidentem Lincolnem měli jako jediní reálný plán a snahu, jak nejen morálně, ale i skutečně emancipovat osvobozené otroky. Tento plán překazil Lincolnův vrah John Wilkes Booth a demokratičtí politici v čele s prezidentem Andrew Johnsonem.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (1 hodnocení, průměr: 5,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 000 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*