Demokracie není ještě svoboda




Sdílet článek:
Fakt, že je současný demokratický režim zjevně svobodnější než ten minulý (a spousta dalších), ještě neznamená, že lze mezi demokracii a svobodu klást rovnítko.

.
Benjamin Franklin to kdysi trefně popsal takto: „Demokracie je, když dva vlci a jehně hlasují, co budou mít k večeři; svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat.“ A měl pravdu.
.
Ačkoliv se to drtivá většina lidí snaží ignorovat či bagatelizovat (což je důsledek indoktrinace státní propagandou ve školách), i v současné demokracii bohužel existuje celá spousta omezení naprosto esenciálních svobod (dobrý příklad uvedu na konci tohoto textu).
.
Benjamin Franklin také řekl: „Kdo obětuje svobodu, aby získal více bezpečí, ztratí obojí a nezaslouží si ani jedno.“ I v tom měl pravdu; kéž bychom se dokázali poučit.
.
Blíží se volby, jeden z největších náboženských rituálů etatismu a demokracie. Volby jsou mimochodem extrémně fragilní. Neustále slýcháme, jak jejich výsledky narušují koupená média, sociální sítě, agenti cizích zemí, mocenské skupiny…
.
V jednom kuse řešíme, jak tyto vlivy omezit, ale málokdo se zamýšlí nad tím, že možná celý ten způsob rozhodování není moc dobrý, když je tak snadno narušitelný.
.
Nemluvě o tom, že demokracie stojí na předpokladu nějaké uvědomělé, etické, informované a zodpovědné většiny (což demokraté rádi předhazují ankapu, jenž takové předpoklady ani nemá).
.
Konkrétně pak narážíme na problém, že zodpovědná volba není z hlediska jednotlivce logickým krokem, pokud se nezajímá o politiku a nesleduje ji prostě proto, že ho to baví.
.
Nastudovat programy všech stran a vyhodnotit důvěryhodnost jejich předkladatelů je totiž práce na desítky až stovky hodin. Šance, že takto investovaný čas pak bude mít na život dotyčného reálný dopad, je minimální (protože ho bez problémů přehlasují ti, kdo tam hodí hlas za koblihu).
.
Ergo nevolit nebo zvolit toho, kdo vypadá dobře na plakátu, má sympatický hlas v televizi, případně jste od něj dostali balónek či žrádýlko, je z hlediska analýzy nákladů a přínosů naprosto logická volba (pokud se o politiku beztak nezajímáte).
.
Každopádně jak se tak kněží demokracie snaží svůj posvátný rituál voleb ochraňovat před různými vnějšími vlivy (místo aby si přiznali, že něco, co lze narušit tolika způsoby, asi nebude tak funkční; leč to by bylo rouhání), neváhají nás zbavovat esenciálních svobod.
.
O čem mluvím? Ode dneška zákon zakazuje zveřejňovat předvolební průzkumy. Většina lidí na to kývne, že to je přece rozumné, protože… cokoliv.
.
Koho napadlo, že jde o zásah do svobody slova, tedy jedné z našich esenciálních svobod? Ne že by šlo o zásah jediný; stát omezuje svobodu projevu ve více ohledech (…byť ji jakoby máme v LZPS; jenže ta je stejně nekonzistentní, a navíc vocamcaď pocamcaď – je fajn ústavně deklarovat, že jsme svobodní, aby se lidé cítili dobře; zejména když deklarace nic nestojí).
.
Uvádím však toto konkrétní omezení svobody slova, jelikož krásně demonstruje, jak to s tou svobodou a demokracií máme; je-li třeba ochránit posvátný rituál demokracie (tedy volby) před jeho vlastními nedostatky, svoboda jde klidně stranou.
.
Urza
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 hodnocení, průměr: 4,22 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 1700 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

6 Comments

  1. Tak tohle mě fakt dostalo. Urza se asi snaží mluvit jazykem demokratů, aby ho brali vážně, ale moc mu to podle mě nejde. Třeba tohle: „Konkrétně pak narážíme na problém, že zodpovědná volba není z hlediska jednotlivce logickým krokem, pokud se nezajímá o politiku a nesleduje ji prostě proto, že ho to baví.“
    Jestliže „demokracie je, když dva vlci a jehně hlasují, co budou mít k večeři“, jaká bude „zodpovědná“ volba toho jehněte? Může buď zdrhnout nebo si pozvat kamaráda medvěda, ale nikdy hrát s vlky podle jejich pravidel.
    Víc se mi líbí, když Urza mluví po „anarchokapitalisticku“. Kdysi jsem ho slyšel (nebo četl), jak vysvětluje, že volí proto, že to bere jako vyjednávání s nepřítelem. Podle mě to moc smysl nemá. Logické je odmítnout hrát zfixlovanou hru, ve které nemáte šanci vyhrát. Volby (zatím) nejsou povinné.
    Ale na druhou stranu je jeho text v současné změti různých rozborů voleb asi to nejlepší, co si tu lze přečíst. Tak dávám za pět.

  2. Myslím, že to šlo napsat stručněji: Demokracie a svoboda jsou dvě naprosto odlišné kategorie, které se mohou, ale nemusejí vyskytovat současně. Demokracie zákonitě dříve nebo později skončí diktaturou.

  3. Tleskal jsem demokracii a byl z ní nadšený než mi došlo díky lidem jako je pan Urza, že to nemá se svobodou nic společného. Jako po každých volbách budu opět součástí nespokojené menšiny. Bude mi vládnout premiér, kterého jsem nevolil. Ale poslouchat bych ho měl, jinak dostanu přes hubu. A to se mi fakt nelíbí

  4. Proboha za jakých scifi podmínek by demokracie mohla být v souladu se svobodou?

    Demokracie = CIZÍ lidé hlasují (rozhodují) o VAŠEM životě a majetku.
    To je podle mě PROTIKLAD svobody.
    Svoboda je, když si se svým životem a majetkem mohu dělat co chci, za podmínek že nepřípustně nezasahuju do života a majetku druhých. Nic nemůže být demokracii vzdálenější.

    V souladu by demokracie se svobodou mohla být leda v případě, že by se lidi demokraticky rozhodli už o cizím životě a majetku nerozhodovat. V podstatě tedy demokracii rozpustit. Což se ale nestane, protože spodek příjmové/vzdělanostní/schopností/morální pyramidy má a vždy bude mít většinu, pohříchu ústavní.

    Ona by ale asi do souladu dát šla. Pokud se parta 5 kamarádů rozhoduje, zda večer půjdou do hospody, nebo do kina, tak je možné o tom rozhodnout demokraticky. Ale v souladu se svobodou to bude POUZE tehdy, pokud KAŽDÝ z těch pěti kamarádů DOPŘEDU jasně řekne (smluvně se zaváže), že souhlasí s hlasováním O TOMTO TÉMATU a že se tomuto hlasování o tomto tématu dobrovolně podřídí.

    Bohužel v případě státu to je ale naprosto jinak:
    – Lidé nějakým matematicko-logickým „zázrakem“ na své volené zástupce delegují práva, která sami nemají (např. sebrat sousedovi polovinu výplaty).
    – Když se Lojza rozhodne delegovat svá práva např. na předsedu strany Svobodných, tak pak nějakým divným kotrmelcem politici tvrdí, že vlastně delegoval na Babiše a že ten mu proto má právo vládnout.
    – I ten, kdo se rozhodne na nikoho svá práva nedelegovat (a tedy si je v plné výši ponechat) po volbách zjistí, že vlastně jakoby delegoval.

    Zkrátka soudruzi demokrati se logikou moc neobtěžují.

  5. Demokratické volby jsou optimální náhražkou násilnějších forem mocenského soupeření, uvnitř sobě loajálního kolektivu. Anarchie vystavuje jednotlivce všem formám mocenského soupeření, včetně těch nejnásilnějších, proto vyhovuje solitérním živ(n)ostem na vrcholu potravinového řetězce, nikoliv drobotině, chránící se hejnem. Tak to vidím. )

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*