Dva pohledy na vlnu letních veder

Americká agentura pro životní prostředí známá pod zkratkou EPA shromažďuje data o vlnách letních veder od roku 1895 na území 48 států unie. Údaje, které jsou zaznamenávány, zahrnují frekvenci, počet dní s vysokými teplotami, teplotu a délku mezi první a poslední vlnou.

Vedra za posledních 130 let

Vlna veder je definována jako období dvou a více po sobě jdoucích dní, během kterých minimální denní teplota překoná teplotu devíti nejteplejších dní v létě podle historických údajů za roky 1981 až 2010 pro dané město.

Minimální teplota je zvolena proto, že nedojde-li v noci k ochlazení, jsou následky vysokých teplot na lidské zdraví nejzávažnější.

Pro jednoduchou prezentaci jsou data shrnuta do jednotného indexu letních veder, který má hodnotu od nuly do 1,3. Hodnota indexu je kombinací plochy, kterou vlna veder zasáhla, a počtem vln během jednoho léta.

Například hodnota indexu 0,2 znamená, že 20% území Spojených států zaznamenalo v létě jednu vlnu veder nebo 10% území dvě vlny. Hodnota 1,0 může znamenat jednu vlnu veder na celém území USA.

Index letních veder od počátku měření vypadá takto:

Dvě extrémní období

Spojené státy zaznamenaly podle indexu mimořádně teplé období ve třicátých letech, během kterých jedna vlna letních veder střídala druhou. Jejich rozsah a intenzita vysoce překonaly hodnoty z let předcházejících i následujících. Období mimořádně vysokých teplot od roku 1930 do roku 1939 dostalo i svůj název: „Dust Bowl” neboli „Prachová koule”. Rokem rekordních teplot byl rok 1936.

Během třicátých let, zejména během extrémně teplého roku 1936, byly v mnoha městech USA naměřeny rekordní hodnoty teplot, které vydržely až do dnešních dnů. Téměř polovina amerických států eviduje dosud platné teplotní rekordy právě ze třicátých let.

Další období, které se vychyluje z průměru, jsou šedesátá a sedmdesátá léta minulého století, během kterých frekvence letních veder znatelně klesla.

Možná i proto otiskl deník Guardian v roce 1974 článek s titulkem „Vesmírné satelity ukazují, že přichází nová doba ledová“.

Pohled druhý

Druhý způsobem, jak je možné informovat o vlně veder, je porovnávat současné teploty s šedesátými a sedmdesátými léty. Činí tak úvodní stránka agentury pro životní prostředí, která zobrazuje nárůst všech čtyř měřených parametrů od počátku šedesátých let.

Graf výše, který ukazuje index veder od roku 1895, se na první stránku nevešel.

Washington Post

Článek z tohoto měsíce informuje o současné vlně veder takto:

„Od třicátých let se ve Spojených státech zvýšila teplota a více než jeden stupeň z důvodu změny klimatu způsobené člověkem, ale vedra ze třicátých let zůstávají oblíbeným údajem pro ty, kdo popírají klimatickou vědu.”

„Vědci, kteří se zabývají atmosférou včetně mnoha výzkumníků s titulem PhD, kteří publikovali ověřené studie, tvrdí, že srovnávat třicátá léta se současnou vlnou veder je jako porovnávat jablka s hruškami.”

Andrew Dessler, jeden z vědců zabývající se změnou klimatu, napsal pro článek, že „se domnívá, že vysoké teploty na malém území uprostřed Spojených států ve třicátých letech představují pouze náhodnou variabilitu klimatu podpořenou zemědělstvím, které oblast vysušilo.”

Dále článek říká, že existují „studie, podle kterých souvisí období veder ve třicátých letech s teplotní anomálií oceánů”.

Pozn. autora: Další důvody, proč nelze srovnánat současné teploty s třicátými léty, článek neuvádí.

New York Times

New York Times ve svém článku přinesly detailní srovnání se šedesátými lety:

„V roce 2018 připravilo 13 federálních agentur zprávu o stavu klimatu, ve které uvádí, že počet horkých dní se zvyšuje a frekvence vln s extrémně horkým počasím poskočila z průměrných dvou za sezónu v šedesátých letech na šest za sezónu po roce 2000.”

Pozn. autora: Čtenářům je předkládáno tvrzení, že vlna veder ve třicátých letech byla způsobena náhodnou klimatickou anomálií, která alespoň ve zmiňovaných článcích není detailněji popsána. Nárůst počtu horkých dní od šedesátých let je naopak trendem, který prokazatelně souvisí s klimatickou změnou způsobenou člověkem. Co si o tom myslet si musí rozhodnout každý sám.