Evropští demokraté se probouzejí




Orbán, Salvini, Kaczyński, Le Penová a další představitelé národně-konzervativních sil podepsali společné prohlášení o budoucnosti evropské integrace. Vyzývají k reformě EU, k odklonu od centralismu a k obhajobě tradičních hodnot.

Maďarský Fidesz, francouzské Rassemblement National, polské Prawo i Sprawiedliwość, rakouští Svobodní, španělský Vox, italská Lega – Salvini Premier a dalších 10 politických subjektů podepsalo 2. července společné prohlášení o budoucnosti Evropské unie. Jde o jejich příspěvek v rámci probíhají Konference o budoucnosti Evropy, v níž podle nich „nesmí chybět hlas stran oddaných svobodě států a tradicím evropských národů“.

Signatáři oceňují historický přínos evropské integrace pro udržení míru, vzájemného porozumění a dobrých vztahů mezi státy. Série krizí posledních deseti let podle nich nicméně ukázala, že fungování integračního celku slábne, „především proto, že národy cítí, že jsou pomalu zbavovány práva vykonávat své legitimní svrchované pravomoci“.

Evropská unie se dnes namísto toho, aby chránila Evropu a její dědictví a aby umožňovala svobodný rozvoj evropských států, sama stává „zdrojem problémů, úzkosti a nejistoty“. Stává se více a více „nástrojem radikálních sil, které by chtěly uskutečnit kulturně-náboženskou transformaci a nakonec vystavět Evropu bez národů, s cílem vytvořit evropský superstát, zničit nebo vymazat evropské tradice, transformovat základní sociální instituce a morální zásady“.

Prohlášení dále uvádí, že „využívání politických struktur a práva k vytváření evropského superstátu a nových forem sociální struktury je projevem nebezpečného a invazivního sociálního inženýrství minulosti, které musí vyvolat legitimní odpor. Všímá si též – ve zjevném odkazu na politickou hru unijních institucí s heslem právního státu –, že „moralistická hyperaktivita, jíž jsme byli svědky v posledních letech v institucích EU, vyústila v nebezpečnou tendenci vnucování ideologického monopolu“. Všechny pokusy přeměnit evropské instituce v orgány nadřazené vnitrostátním ústavním institucím prý vytvářejí chaos, podkopávají smysl smluv a zpochybňují zásadní úlohu ústav členských států.

Signatáři proto požadují hlubokou reformu Unie a nastiňují některé její základní linie:

  • Spolupráce evropských národů by měla být založena na tradici, respektu ke kultuře a dějinám evropských států, respektu k židovsko-křesťanskému dědictví Evropy a ke společným hodnotám, které spojují naše národy, a nikoli na jejich zničení“;
  • Suverény musejí zůstat evropské státy a národy. Evropská unie jimi přece byla založena toliko k dosažení cílů, které mohou být dosaženy účinněji Unií než jednotlivými členskými státy;
  • Je nutné vytvořit soubor nedotknutelných pravomocí členských států Evropské unie a vhodný mechanismus pro jejich ochranu se zapojením vnitrostátních ústavních soudů nebo rovnocenných orgánů;
  • Základním prostředkem pro nacházení společného postoje v Unii by měl zůstat konsenzus; pokusy obejít tento postup nebo úvahy o jeho zrušení hrozí vyloučit některé země z vlivu na rozhodování a transformací Unie ve zvláštní formu oligarchie;
  • Rodina je základní stavební jednotkou našich národů. „V době, kdy Evropa čelí vážné demografické krizi s nízkou porodností a stárnoucím obyvatelstvem, by odpovědí měla být prorodinná politika, nikoli masové přistěhovalectví.“

V době, kdy jsme si zvykli, že z prostředí unijní politiky nepřicházejí příznivé zprávy, máme konečně co do činění s jednou výjimkou. Je moc dobře, že skoro dvě desítky národně-konzervativních politických stran a hnutí napříč Unií – a mezi nimi i subjekty velmi významné – byly schopny formulovat společný program ve vztahu k EU.

Vize je to sice spíše obecná, bez podrobnějšího nastínění konkrétních potřebných kroků, i tak je namístě tento počin přivítat. Především proto, že vysílá signál, že jsou zde spolupracující síly z mnoha členských států, které vnímají jako prvořadá témata v diskusi o dalším směřování evropské integrace boj s centralismem a kulturní revolucí, proti nimž vztyčují prapor státní svrchovanosti a tradičních hodnot.

Evropa potřebuje – jak už se před mnoha lety uvádělo ve známém manifestu Václava Klause –, aby se demokraté v jejích zemích vzbudili. Snad je toto prohlášení náznakem toho, že takové probouzení už nastává. Snad je závdavkem něčeho většího v budoucnu.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 hodnocení, průměr: 4,80 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 500 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*