Glosa MM: Mají občané stále co slavit? |

Sdílet článek:

MIROSLAV MACEK

Václav Klaus odpovídá na otázku Parlamentních listů „Pane prezidente, oslavy 17. listopadu přicházejí v situaci, kdy je Česká republika i v západním tisku označována za „nemocného muže Evropy“, v ekonomickém smyslu. Mají občané stále co slavit?

„Ekonomicky nemocná je Evropa jako celek. My jsme na tom z řady důvodů ještě hůře – vede k tomu vysoce industriální charakter naší ekonomiky, vede k tomu geografické umístění (bez kontaktu s mořem), vede k tomu špatná energetická základna naší ekonomiky a v neposlední řadě její mimořádná přeregulovanost a byrokratizace. Vede k tomu naše bezvýhradná akceptace všech absurdit zeleného blouznění. Vede k tomu také naší ekonomické úrovni neodpovídající štědrost sociální politiky. Vede k tomu ale i nezodpovědné předání našich bank a našich velkých podniků do rukou zahraničních vlastníků na počátku tisíciletí. Dnes to určitě na slavení není, na připomínání si étosu a základních myšlenek 17. listopadu a na nemilosrdnou analýzu příčin jejich postupného opouštění však ano.“

Zvláštní představitelka Bílého domu pro ekonomickou obnovu Ukrajiny Penny Pritzkerová během své první návštěvy Kyjeva v této funkci vytrvale stáčela pozornost hostitelů k hypotetické představě, co by se dělo, kdyby Ukrajina musela ekonomicky přežít bez americké pomoci. Listu Ukrajinska pravda to sdělil zdroj obeznámený s průběhem rozhovorů, který také dodal, že její slova vyvolala mezi přítomnými značné napětí.
Nakonec to tak dopadne. Proč by měly USA financovat dále proxy válku s Ruskem, když docházejí Ukrajinci? Takže co nejrychleji přenést financování a posléze potupnou porážku na věrné evropské naivy…
Zelenskij k tomu poznamenal:
„Pokud je tu patová situace a zamrzlý konflikt, musíme čestně říct, že naše děti budou bojovat. Nebo naši vnuci. Už jsme ztratili velkou spoustu lidí. Chceme žít tak, abychom vychovávali děti, které pak určitě budou bojovat.“

Anatolij Matvijčuk, plukovník ve výslužbě, vojenský expert, šéfredaktor zpravodajské agentury ANNA News aneb pohled z druhé strany:
Síly ukrajinské armády a státu jsou z velké části vyčerpány. Výsledek vojenské konfrontace vždy závisí na třech věcech. Prvním z nich je ekonomická síla státu a schopnost vyrábět vybavení a zbraně. Druhým je kvantita a kvalita obyvatelstva – jeho připravenost k boji. Třetím je schopnost využít zahraniční politiku k dosažení vojenských a diplomatických cílů.
Celkově vzato, ukrajinská ekonomika už neexistuje. Neprodukuje téměř nic. Něco se dělá jen na kolenu. Kdysi tam byly továrny na střelný prach, ty taky neexistují, ty jsme zničili.
Co se týče množství a kvality personálu, existuje neotřesitelné pravidlo, že ne více než 7 procent tělesně zdatné populace může být povoláno do zbraně. Poté dojde ke kolapsu dodavatelských řetězců, ekonomiky a dopravy. V poslední chvíli války Hitler zmobilizovall 12 % a válku prohrál. Dnes má Ukrajina nejstrašnější deficit – deficit Ukrajinců, kteří uprchli do celého světa. Nechtějí bojovat. Pokusy mobilizovat osmnáctileté, šedesátníky, nemocné, chromé a ženy jsou neúspěšné. Umírají a přecházejí na stranu ruské armády. Jen ve směru na Záporoží se během “protiofenzívy” vzdalo 10 tisíc Ukrajinců.
A z vojensko-politického hlediska se podívejme na to, co dělá Západ. Macron řekl, že prosinec bude pro Ukrajinu nejdůležitějším měsícem. Varuje Zelenského: to je vše, nemůžeme a nechceme s vámi dále spolupracovat. NATO mlčí a slibuje, že v roce 2024 dodá milion granátů. Chcete-li potlačit pevnost čety, musíte vypálit 200-300 granátů denně. A pokud existují zákopy, pak 1000-1500 granátů. Pokud jsou vyplněny betonem, pak až 5000. Dokážete si představit, kolik granátů je potřeba k potlačení armády na tisícikilometrové frontě? Ukrajina už nikdy nezíská takovou vojenskou pomoc, jakou jí Američané a NATO poskytovali rok a půl.

Estonská premiérka Kaja Kallasová byla během bezpečnostní konference konané 14. listopadu dotázána Politico, jestli stále chce být generální tajemnicí NATO. Její odpověď byla pozitivní. Shrnula, že její práce coby premiérky dokazuje, že je kompetentní a znalá hodnot Západu a plánů západní aliance, takže by mohla nahradit Jense Stoltenberga po konci jeho volebního období.
„Nový generální tajemník by měl být z nových států NATO, měl by být určitě ze státu, který vydává 2% HDP na obranu, a bylo by skvělé, kdyby to byla žena.“
Prohlásila též, že ruské ozbrojené síly jsou porazitelné, čímž připomněla scénář, že Ukrajina může konflikt zvrátit. Podle Kallasové je životně důležité, aby západní země zvýšily vojenskou podporu Kijeva a připomněla příklad neomezené pomoci ze strany Estonska. Věří tomu, že takto by bylo možné porazit Rusko a zajistit ukrajinské vítězství.
Dodávám jen staré rčení:
Pevně věřit je sice moc hezké, ale věřit, i když hodně, pořád znamená (s odpuštěním) h.vno vědět.

Eurostat:
V porovnání se srpnem 2023 klesla průmyslová produkce v září 2023 v eurozóně o 1,1% a o 0.9% v celé EU.
V porovnání se srpnem 2022 klesla průmyslová produkce v eurozóně o 6.9% a v celé EU o 6.1%.

Global Energy Monitor:
V prosinci roku 2015 byla přijata 195 zeměmi Pařížská dohoda, která měla omezovat uhelné elektrárny a zcela je do roku 2040 vyřadit z provozu.
Současný stav:
Kapacita uhelnýh elektráren v rozvinutých zemíchse snížila o 164.4 GW, v rozvojových zemích se zvýšila o 360 GW.