Havlíčkova Borová oslavila narozeniny svého rodáka |

Sdílet článek:

V přívalu všech možných virů a podivných událostí ve světě jsem témeř zapomněl na to, že naše vlast letos oslavuje dvousté výročí narození českého novináře, spisovatele a básníka Karla Havlíčka Borovského. Kdo by neznal jeho ,,Tyrolské elegie“ a mnohé další básně. Učili jsme se o nich ve školách ještě v době,kdy vlastenectví nebylo zapomínané slovo. A najednou jsme teď zjistili, že tehdejší odvážný novinář z poloviny 19.století.má hodně co říci i lidem naší doby.A na štěstí jsou tu ještě mnozí ( a to i relativně mladí),kteří si uvědomují ,že ten bojovník a vlastenec může posílit náš ohrožený svět ,že jeho úvahy a výzvy neztratily vůbec svou aktualitu.

A tak jsem uvítal, když mne kamarád novinář vzal s sebou do Havlíčkovy Borové na počátku září. Tady probíhaly asi totiž jedny z nejdůležitějších oslav Havlíčkových narozenin. A totiž nejen velkolepá slavnost a kladení věnců k jeho známému pomníku,ale také jakási lidová pouť ke ,,svému“ Havlíčkovi,který se nebál psát a bojovat tím ve prospěch svého národa. Za jakoukoli cenu – i tu nejvyšší.

A tak jsem se octl náhle uprostřed nadšených lidí ,kteří se přišli panu novináři poklonit do jeho rodiště zblízka i zdálky. A jak jsem s nimi hovořil, dost často jsme se shodovali na jednom smutném faktu: pokud by dnes Karel Havlíček Borovský žil a psal a vydával své noviny, tak by mu mu je chtěli asi cenzurovat. Byl by dost ostrý, jak to měl ostatně vždy ve zvyku. Jakoukoli cenzuru ( zejména tu na internetu) by břitce odmítl. A tudíž by ho podle současných poněkud absurdních zákonů ( třeba tom o ,,předsudečné nenávisti )“ zřejmě zatkli a poslali – do Brixenu už ne, ale spíš do vězení. Zatím to nehrozí. Havlíček je bezpečně dávno mrtev a jak bylo řečeno organizátory slavností, při dalších kulatých oslavách se tady sejdeme zase za 100 let.

A stálo to za to. Na té oslavě se křtila kniha o KHB, která je sestavena z příspěvků lidí, majících blízký vztah k Havlíčkovi nebo jeho kraji. A ti sem byli na tu krásnou pouť také pozváni a opravdu přijeli. A tak jsem si tady mohl potřást rukou s někdejším předsedou vlády a předsedou senátu Petrem Pithartem nebo současným předsedou senátu Milošem Vystrčilem. A nechyběl ani krajský hejtman Vysočiny, páni starostové Havlíčkova Brodu i Borové. A členové spolku Havlíček a mnozí jiní vlastenci. Bylo tu velmi slavnostní a barvité kladení věnců k k pomníku Karla Havlíčka i prohlídky památek Havlíčkovy Borové. Rodného domu s památníkem a dalších pamětihodností.

Ty oslavy stojí za to a potrvají v dalších městech a obcích, ke kterým měl Karel Havlíček Borovský blízký vztah, až do konce roku 2021 – hlavně v Havlíčkově Brodě výstavami, besedami,akcí Epigram 21 atd. Pak v Humpolci,kde Havlíčka v roce 1848 zvolili do říšského sněmu, přestože byl právě ve vězení. Oslavy budou i v městysi Batelově, Malči, Velké Losenici a v Chotěboři. Tady všude zanechal své stopy. A to, že jeho odkaz má co říci i do současnosti a posilovat nás v této nelehké a neklidné době, je zcela jasné.