Inspirace čtením na téma svobody a lidských práv |

Sdílet článek:

Kultura je důležitým spojencem, který sdílí osudy a porušování lidských práv a svobody na mnoha místech světa, ať již je to v Evropě, na Blízkém Východě, v Asii, Africe nebo Tichomoří. Na mnoha místech dochází k porušování lidských práv často plošně, se zaměřením na etnickou skupinu nebo sexuální menšinu, ale také z pohledu politického jednání vlád, které jednají v rozporu s mezinárodním právem. Hlavním hráčem šíření povědomí jak dnes, tak v minulosti vždy byla také literatura. Podívejme se na pět knih, které jsou toho důkazem.

Hory zpívají: spletité dějiny Vietnamu

Riziko by mělo být v životě jen to, kterému se člověk sám kontrolovaně podrobí, například přes Hellspin casino, kde se zároveň může skvěle bavit. Nemělo by být takové, jakému čelilo několik generací rodiny v knihy Hory zpívají od vietnamské spisovatelky a básnířky jménem Nguyen Phan Que Mai. Příběh začíná ve 20. letech 20. století a s generacemi se nese až do 70. let, napříč kterými nezapomíná na historické a politické změny ve Vietnamu, včetně tragické vietnamské války.

Já jsem Malála: boj o právo na vzdělání dívek v Pákistánu

Pákistán, země s dlouhou historií, která byla vždy velmi bouřlivá a plná válečných konfliktů zažívá počátkem 21. století své nejhorší období nástupem hnutí Taliban k moci, které nyní funguje jako hlavní vůdce v Afghánistánu, kam se k moci dostal po stažení USA a spojenců z tamního regionu, což vedlo k těžké destabilizaci regionu.

Dívka jménem Malála Júsufzajová je původně právě z Pákistánu, kde byla v roce 2012 postřelena talibanským bojovníkem v pokusu o její vraždu, v té době jí bylo teprve 15 let. Malála přežila a v roce 2014 získala Nobelovu cenu Míru. Já jsem Malála je příběhem této dívky a jejího boje za práva na vzdělávání žen a dívek nejen v Pákistánu.

Proces: Kafkův román o politickém procesu

Politické procesy je možné najít po celém světě, neprávem odsouzené a popravené je možné najít v české historii, ale také na mnoha dalších koutech světa – mezi zejména skloňované patří politické procesy s protestujícími a dívkami v Íránu. Kafka začal román Proces psát v roce 1916, vydán byl jeden rok po jeho smrti, a to v roce 1925. Jedná se o příběh muže, který byl zatčen pro zločin, jaký – to však nikdo ani o neví a postaven před soud u kterého jsou lidé, které nikdo nezná. Nebezpečí vykonstruovaných procesů se prolíná celou knihou až do jejího konce a má tragické místo také v moderním světě.

Pačinko: Zvýraznění opomíjené doby

Samotný román Pačinko sice není inspirován skutečnými osobami nebo událostmi, vypráví však příběhy, které se skutečně odehrály v době, která je zejména západem zcela zapomenuta nebo neznámá, a to následky japonské okupace Koreje, která se odehrála mezi lety 1910–1945 během které se vyžádala tisíce korejských životů.

Pačinko autorky a novinářky Min Jin Lee se blíže zaměřuje na skupinu Korejců, kteří po okupaci Koreje emigrovali do Japonska ještě před koncem 2. světové války – jejich označení Zainichi dnes zná jen pár lidí právě tato skupina lidí v Japonsku tehdejší doby však čelila velké diskriminaci. Román se stal světovým bestsellerem a dnes je také adaptovaným seriálem společnosti Apple.

Všechny řeky: nekončící spletité vztahy Palestiny a Izraele

Palestina a Izrael, jejich vztahy rozdělují společnost a za posledních více než 60 let nastřádaly porušování lidských práv na obou stranách. Celý konflikt si vyžádal tisíce mrtvých a miliony nuceně vystěhovaných Palestinců, z nichž část žije na okupovaném území a v pásmu Gaza a další po celém světě, jejich kultura potlačovaná a lidská práva omezená, včetně práva na svobodu projevu nebo základní lidské potřeby – jako jsou voda a elektřina.

Dnes neskutečně vyhrocený vztah popisuje kniha Všechny řeky izraelské spisovatelky Dorit Rabinjan se zaměřuje na lásku muže, který pochází z Palestiny a ženy, která se musí vrátit do Izraele je příběhem utlačované lásky a spletitosti vztahů. Ukazuje předsudky obou stran, složitost situace a tragické následky historie i přítomnosti. Kniha se v Izraeli stala bestsellerem a po zákazu jejího umístění na seznam povinné četby Izraelským ministrem školství vyvolalo toto omezování svobody slova vlnu nepokojů na území Izraele.