Internetový gigant Meta chystá masivní cenzuru v předvolební kampani do eurovoleb, vše v režii Sorosem financovaných neziskovek

Tyto volby tak budou na evropské půdě zdaleka těmi nejdůležitějšími. I to je důvod proč se nyní věnuji zejména průběhu preferencí v zemích jako Francie nebo Německo, což jsou země, které mají zdaleka nejvíc europoslanců, což může rozhodnout o dalším směřování.

U nás si jen málokdo uvědomuje důležitost těchto voleb, což ostatně naznačuje i nízká účast. Drtivá výhra kovaných eurohujerů je tedy – jako tradičně – také u nás celkem jistá.

Nicméně jsou země, které se neuchylují k silně eurohujerským frakcím, jako to dělají našinci, kteří jsou pevnou oporou zejména Macronovy frakce, ale i lidovců a zelených.

Právě ty země, ve kterých již mnoho voličů odmítá politiku EU podpořit, tak zřejmě bude nutné ohlídat především, nicméně nic nelze ponechat náhodně, takže cenzura Facebooku se bude týkat i zemí, které – podobně jako my – EU svojí volbou nijak neohrožují.

Pro letošní volby do Evropského parlamentu přivádí velká korporace Meta – mateřská společnost Facebooku, Instagramu, WhatsAppu a Threads – celkem 29 neziskovek, které mají být zodpovědné za „ověřování faktů,“ jak se dnes říká cenzuře.

Jde o neziskovky z různých evropských zemí, aby byly schopny obsáhnout všechny jazyky zemí EU.

Důsledky politicky vyvolané výměny obyvatelstva jsou stále zřetelnější i na hlasovacích lístcích. Navzdory rozsáhlým kampaním, náhubkovým paragrafům a multikulturní propagandě jsou pravicové strany v západní Evropě na vzestupu.

Aby se zpomalilo rýsující se drtivé vítězství, následuje ho cenzurní klub.

Plánovanou cenzuru Zuckerbergova giganta představil Marco Pancini, šéf společnosti Meta pro EU. Cenzura údajně slouží k boji proti „dezinformacím.“

Aby Meta mohla kontrolovat 22 různých jazyků, které v EU existují, plánuje nejen rozšířit své vlastní kontrolní pobočky, ale také zapojit údajně „nezávislé organizace.“

Ty mají dalekosáhlé pravomoci k mazání a mohou výrazně omezit dosah obsahu. Stejně tak jim Meta poskytuje přístup k interním datům a možnost využívat řídicí centra technologického giganta.

Při bližším pohledu na konkrétní neziskovky se jejich popis jako „nezávislých organizací“ jeví jako špatný vtip. Francouzský meta partner APF je portál „fact-checker,“ který je silně levicový.

Španělský portál „Newtral“ a italská neziskovka „Pagella Politica“ se také mnohem častěji zaměřují na útoky na pravicové politiky a jejich tvrzení, zatímco jejich levicově liberální sympatizanti jsou ušetřeni.

V Polsku, na Slovensku a v České republice působí tři vzájemně propojené organizace se stejným názvem (Demagog). Na první pohled se údajně zabývají ruskými dezinformacemi, ale často také ověřují fakta politiků – samozřejmě jen těch, kteří nejsou v plném souladu se systémem.

Obzvláště novodobí čeští Koniášové, zcela jistě zarytí podporovatelé Fialovy pětikolky, byli opakovaně obviňováni z jednostranné „pomluvy“ ze strany politiků a zároveň si vysloužili kritiku za to, že dostávají finanční prostředky od nadace Open Society Foundation George Sorose.

Například v Německu není hlavním partnerem společnosti Meta nikdo jiný než  vládou financovaná novinářská organizace  Correctiv, tatáž, která zveřejnila nechvalně proslulý článek o údajném deportačním plánu  AfD, čímž dala levici velké příležitosti k mobilizaci, jen aby později ustoupila a přiznala, že většinu z toho si vymyslela.

Ukázalo se také, žeředitel Correctivu měl jen několik dní před zveřejněním článku schůzky za zavřenými dveřmi se samotným kancléřem Scholzem, což stěží znamená „nestrannost.“

Téměř všechny neziskovky mají certifikát od „IFCN“ (International Fact-Checking Network).

Za vytvořením a financováním této zastřešující organizace stojí obvyklí podezřelí: „Open Society Foundation“ miliardáře George Sorose, Nadace „Billa a Melindy Gatesových“, stejně jako Google a další giganti ze Silicon Valley.

Opět tak půjde o jednostrannou cenzuru ze strany organizací  napojených na páníčky za oceánem, které mají za cíl ochránit jediný „správný“ myšlenkový proud a jedinou vládnoucí ideologii.

Jak známo, tak každá diktatura má za sebou celou armádu cenzorů, jejichž jediným úkolem je uhájit „jedinou povolenou pravdu.“

V tom se bruselská diktatura ničím neliší.

Mimochodem, není nejvyšší čas tyto cenzurní platformy opustit?