Jídlo jako zbraň

„Jsme zděšeni tímto útokem na naše osivo a rozmanitost plodin v Evropě,“ komentuje to Magdalena Prieler, politická referentka Arche Noe. A vysvětluje: „Těmito návrhy riskujeme, že globální korporace získají úplnou kontrolu nad našimi potravinami. Ministři zemědělství a Evropský parlament musí jednat, aby ochránili zemědělce, spotřebitele a biologickou rozmanitost.“

Jistě, jednají, ale v diametrálně odlišném směru. Je jen malá šance, že by navržená legislativa o osivech nebyla Evropským parlamentem přijata, protože za ní stojí ekonomicky silné a ideologicky soudržné zájmy. Jedním z jeho hlavních zamýšlených účinků je překlasifikovat jakýkoli přenos přírodních osiv mimo velmi úzkou soukromou sféru na „marketing“. Tato reklasifikace není pouze rétorická. Automaticky otevírá dveře neomezené byrokratické regulaci, kterou je Evropská unie nechvalně proslulá – přípustné zakřivení okurek, které se mohou prodávat v supermarketech, je jen jedním z nejkřiklavějších příkladů. Ale zatímco tvar okurek je směšné téma, kterým by se zabývali jen velmi nemocní kontroloři, regulace nekonečně reprodukovatelných přírodních semen a jejich povinné nahrazování jednorázovými GMO odrůdami je smrtelně vážná věc. Jejím konečným důsledkem by byla absolutní a nezvratná závislost výrobců potravin na půl tuctu nadnárodních korporací, které na globální úrovni tento byznys ovládají. Nezapomínejme, že jejich vedoucí pracovníci se společně s dalšími globalistickými potentáty stýkají na WEF a dalších podobných setkáních a institucích. Tam se bez veřejné kontroly a odpovědnosti připravují rozmanité plány, včetně toho, zda, kolik a co budou miliony lidí na celém světě smět jíst.

Pokud se vám zdá, že slovo „zda“ je příliš hrubé, pochybnosti by měly rozptýlit nedávné zkušenosti Etiopie v tomto ohledu.

Stačí dva příklady, které ukazují rozsah a úplnost této kontroly a maniakální odhodlání svévolně měnit životní návyky milionů lidí, které ji inspiruje. V Nizozemsku se již ve školních jídelnách v tichosti zavádí pro žáky jídlo z moučných červů a hmyzu, a to pod falešnou záminkou záchrany planety před globálním oteplováním. Pilotní program v Nizozemsku rozptyluje bezelstné ujišťování (těch, kteří by to měli vědět lépe), že kdysi komicky znějící zmínky o povinné konzumaci hmyzu nebyly ničím jiným než neškodným teatrálním excesem, ale nikoli pevným politickým cílem. Neochvějnou odhodlanost globalistů bez humoru v tomto ohledu nyní potvrzují i plány, které představili pro Německo. V zemi, která je největším spotřebitelem této bílkoviny v Evropě, má být zrušeno maso tím, že povolený denní osobní příjem bude omezen na pouhých deset gramů. Německo je samozřejmě také nejposlušnější zemí Evropy, takže bude velmi příznačné sledovat, jak úspěšně se tento drastický pilotní program podaří realizovat.

Jakkoli je však stále častější nahrazování masa „potravinami“ z detritu nechutné, jádrem agendy je získat absolutní kontrolu nad plodinami, které jsou nezbytné pro lidskou i zvířecí spotřebu, a geneticky je upravit.

Podle návrhu zákona Evropské komise se proto mají spustit dva paralelní procesy. Na jedné straně, jak již bylo uvedeno, budou moci zemědělci vyměňovat svá vlastní osiva pouze v malém množství a za přísně regulovaných podmínek. Prodej přírodních osiv napříště nebude možný. Veřejné genové banky, soukromé sbírky a semenářské iniciativy již nebudou smět poskytovat svá semena zemědělcům. Zároveň však budou podporovány a zcela deregulovány geneticky modifikované odrůdy plodin, čímž budou zemědělci vydáni na milost a nemilost mocným agrochemickým koncernům, jako jsou Bayer, BASF, Corteva a Syngenta, které již dnes ovládají více než polovinu světového trhu s osivy. Podle mluvčí Arche Noah Magdaleny Prielerové: „Nové genetické inženýrství je pro korporace především nástrojem k vytlačení konkurence z trhu a k dalšímu rozšíření jejich kontroly nad naším potravinovým systémem.“

Správně, ale jejich hlavními konkurenty, jak mohla dodat, jsou drobní zemědělci, jejichž ekonomické přežití je základním předpokladem potravinové nezávislosti každého člověka a přístupu ke zdravým, chemicky a biologicky nekontaminovaným potravinám.

Netřeba dodávat, že na rozdíl od svých „menších bratrů“ nebude Bill Gates, velký zastánce syntetického hovězího masa, spolu s Klausem Schwabem a Yuvalem Haririm, jeho „prorokem“, který je schopen hackovat zvířata (Haririho pohrdavý epiteton pro nás ostatní, který se oprávněně vztahuje i na něj), jíst k večeři hmyz. Zatímco se masově vybíjejí neotesané, prdící irské krávy a zavírají se hojně produktivní holandské farmy, aby nás ostatní potenciálně nechaly vyhladovět na základě podvodných zdůvodnění vymyšlených šarlatány, jako je Greta Thunbergová, jim bude stačit lusknout prsty, aby jim bylo naservírováno hovězí Kobe nebo jakákoli znamenitá pochoutka (samozřejmě jiná než mouční červi), na kterou budou mít jejich jemné chuťové buňky chuť.