Novinky

Maďarsko: Když to prostě řekneš




Sdílet článek:
Musím vyrovnat malý dluh. V Maďarsku proběhly volby a hybridně dezinformovaní Maďaři už zase hromadně zvolili do čela země „kremlobota“ Orbána. A já se k tomu  doposud jako vždy zaujatě a nevyváženě nevyjádřil. Což bych určitě měl.

Jde totiž o významnou událost. Maďarsko je v podstatě poslední zemí Evropské unie, kde pravicový konzervatismus nepovažují za společenskou úchylku, duševní chorobu nebo důkaz zaprodanosti Kremlu. Maďarsko je díky tomu poslední země Evropské unie, kde si pravicový konzervativec pravděpodobně nepřipadá jako podivín a nezpytuje dokola své svědomí, jestli není nakonec přece jenom tím magorem on, a ne ti druzí.

A to všechno jenom proto, že Maďaři mají Orbána. A mají ho tam už od roku 2010  nepřetržitě zjevně proto, že většina maďarských voličů prostě nemá v hlavě nasráno. Jako má prokazatelně většina voličů českých, slovenských, německých, italských, francouzských (pokud bych se snad v jejich případě mýlil, což se ukáže již záhy, květnatě a s pravou židokřesťanskou pokorou se jim omluvím) a tak dále.

Samozřejmě. Maďaři mají Orbána a Francouzi Lepenku nebo nově i Zemmoura. Političky a politiky, kteří mají koule a kteří rozhodně nepůsobí nutkavým dojmem, že si buďto do politiky odskočili nasušit od kolotoče, nebo, že jejich IQ se přibližně rovná počtu jejich zubů. Nebo oboje najednou. Což je bohužel dojem, který pravidelně míváme u nás doma z politiků, kteří by teoreticky přicházeli v úvahu, pokud bychom chtěli jít splnit svou občanskou povinnost. Takže dát jim hlas se nerovná jen ztrátě času, energie či volného slunečného dne.

Je tu pochopitelně ještě i třetí kategorie. Samozřejmě tu máme i politiky, kteří zastávají stejné hodnoty jako my, jejich duševní obzor u nás doma nevyvolává salvy smíchu a rozhodně nepůsobí dojmem, že jejich životním cílem je připravit důchodce o jejich úspory prodejem předražených hrnců, ve kterých se nedá vařit. Ti ovšem bez výjimky zatím vždy tragicky postrádali ony naprosto nepostradatelné koule, takže jejich volební potenciál končí vždy někde u 3 %.

Což by mimochodem byla určitě zajímavá debata, protože třeba takový Pitomio má  z mého pohledu asi takové „koule“ jako měli kleštěnci v harému tureckého sultána a přesto bez problémů dostává svých 10 %. Což dle mého soudu způsobuje prostý fakt, že jde o jednookého krále mezi slepými. A pokud „myslící,“ a to slovo bych chtěl zdůraznit,  konzervativněji a svobodomyslněji založení lidé chtějí mít v parlamentu alespoň nějaké zastoupení, tak než by svoje hlasy spláchli do hajzlu volbou „Trikolór,“ hodí to ze zoufalství nad vyhlídkou dalšího volebního období pod nějakým dobroserským sdružením SPD. No, poplakal jsem si, a teď zpátky k  meritu věci.

U nás doma máme Orbána rádi a poměrně často, poslední dobou stále častěji, si říkáme, že bychom chtěli být Maďary. Protože se nám prostě líbí, jak to dělá a co říká. Musí to být radost, žít delší dobu ve státě, kde nemáte pocit, že jeho vlády a elity se skládají výhradně z latentních bolševiků, šílenců nebo cizích agentů.

Musí to být radost, mít vládu jejíž předseda se nebojí opakovaně a nahlas říkat, že jeho prioritou nejsou „evropské hodnoty,“ ale Maďaři a Maďarsko. A hlavně mít vládu, která to nejenom říká, ale především podle toho v první a poslední řadě i jedná.

Ale hlavně, musí to být radost, žít v zemi, jejíž premiér má koule se uprostřed tsunami „evropské“ hysterie, propagandy, iracionality a idiocie spojené s válkou na Ukrajině postavit před mikrofon a sdělit Maďarům i celému světu, že „tohle není naše válka.

Nás doma, topících se v depresi z hujerství, servilnosti a nekritické ukrofilie vlastní vlády a sdělovacích prostředků, to doslova posadilo na prdel.

Ta jednoduchost. Ta nestádnost. Že to prostě řekneš.

„Liberální“ demokracie, včetně Česka, dělaly doslova psí kusy, aby Orbán volby už nevyhrál. Jeho političtí protivníci se po českém vzoru také spojili do koalice, ne bruselské pětky, ale dokonce šestky. Média nás masírovala, že Maďaři tentokrát určitě zvolí správně a že kremlobot Orbán to má v podstatě spočítané. Mysleli to jistě dobře, ale dopadlo to naštěstí jako vždycky.

Maďaři, asi proto, že ČT ani twitter soudružky Pekarové zřejmě moc nesledují, prostě zase šli a svými hlasy dali najevo, jak jsou s vládou Viktora Orbána spokojení oni. A to je to jediné, na čem záleží. Evropská komise, von der Leyenová, Rutte, Fiala nebo Černochová můžou klidně skočit do zdi. Protože Maďaři si svobodně a demokraticky zvolili.

Že válka na Ukrajině není jejich válka. Že posílat Ukrajině místo léků granáty je prasárna. Že se jim líbí mít levný ruský plyn. Že nemají problém s ruskou jadernou elektrárnou. Že je v pořádku s Ruskem obchodovat a mít s ním dobré vztahy. Že je v pořádku nevydávat abnormalitu za normalitu. Atakdále. Takhle jednoduchá ta demokracie je.

A jaký že EU učiní z těchto voleb závěr? Správně. Ne, že je třeba mnohem pozorněji zkoumat, zda vůle menšiny není až příliš často v přímém rozporu s vůlí většiny, ale že je třeba přitvrdit boj s dezinformacemi. Protože kdyby těch nebylo, Orbán by pochopitelně nikdy nevyhrál. Protože takhle my si tady v liberálních demokraciích teď žijeme.

Strašně bych chtěl vědět, čím to je. Že v Maďarsku to funguje a tady ne. Asi ta pálivá paprika, nebo co.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

3 Comments

  1. „Když si sednu na Hektora (třináctiletého hnědáka z Uher), jako když vklouznu do starých bot.“ — Tomáš Garrigue Masaryk

  2. Žádné jednání vlády se nekonalo, sešli se pouze šéfové kabinetů, ale přesto byla přijata dostatečně důležitá rozhodnutí, aby se o nich všichni dozvěděli. Také v Maďarsku nastala chvíle, kdy maďarská vláda vyhlásí energetickou nouzi, oznámil ve středu na mimořádném vládním brífinku premiér Gergely Gulyás.

    Řekl, že ceny elektřiny a plynu v Evropě každým dnem nastavují nové rekordy. Smyslem nouzového stavu je připravit se na budoucí energetickou krizi a mít dostatek energie i v zimě. Vytvořili sedmibodový akční plán:

    – Zvyšujeme domácí produkci plynu z jednoho a půl na dvě miliardy metrů krychlových.
    – vláda povolila Szijjártóovi získat dodatečné zásoby plynu.
    – exportní limit na palivové dříví a energie, kromě mzdového skladování
    – bude navýšena těžba hnědého a uhlí
    – bloky Elektrárny Mátra musí být co nejdříve znovu
    spuštěny – bylo rozhodnuto iniciovat prodloužení provozní doby Paks jaderná elektrárna
    – od těch, kdo mají nadprůměrnou spotřebu, je třeba požádat, aby svou spotřebu zmírnili nebo zaplatili vyšší cenu.

    Snížená cena plynu a elektřiny zůstane v platnosti pouze do výše průměrné spotřeby, nad kterou se bude muset od prvního srpna platit běžná cena, oznámil Gergely Gulyás. Řekl, že chtějí podpořit spoření.

    Průměr u elektřiny je 210 kilowattů a u plynu 144 metrů krychlových za měsíc (1 729 za rok), zatím zůstane snížená cena energie, ale nad to budete muset platit tržní cenu, dodal.

    V případě tří dětí zůstává stávající sleva na plyn, roční limit je 2 329 kubíků a na každé další dítě 300 kubíků navíc. Žádná další sleva na elektřinu nebude – řekl to na brífinku komisař pro veřejné služby Szilárd Németh.

    Komisař pro veřejné služby Szilárd Németh vysvětlil: cílem je zajistit, aby země měla energii i v zimním období. K tomu slouží dva nástroje: fond ochrany režijních nákladů a dnešní rozhodnutí. Z hlediska průměrné spotřeby znamená podpora toto: v případě elektřiny je to 2 523 kwh za rok a v případě plynu 1 729 metrů krychlových. Za elektřinu zaplatí 7 750 HUF, bez snížení režijních nákladů by účet činil 50 833 HUF. Za plyn byste museli zaplatit 15 833 HUF, bez snížení spotřeby 131 450 HUF.

    Existuje nouzový scénář pro případ, že by plyn nedorazil? zeptala se TV2. „Samozřejmě, že je.“ V tomto případě existuje sekvence připojení. Ale v tuto chvíli je dodávka plynu nepřetržitá – odpověděl Gergely Gulyás. Vysvětlil, že žádný plyn nepochází z Rakouska, ale lze jej nahradit ze Srbska. „V havarijním plánu je to poslední případ, kdy musí být zavedena energetická omezení pro rodiny,“ dodal.

    V odpovědi na další otázku Gulyás vysvětlil, že zdanění velkých společností by nebyl dobrý nápad, zatímco i Německo se připravuje na recesi.

    13.7.2022

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*