Marxova kniha, kterou si ani komunisté netroufli příliš propagovat

Rok po smrti Karla Marxe vydal Bedřich Engels knihu s názvem „Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu”. V úvodu k prvnímu vydání Engels uvádí, že kniha reprezentuje Marxovy myšlenky a velké části textu byly napsány samotným Marxem před jeho smrtí.

Ačkoliv Marx s Engelsem nebyli první, kdo přišel s myšlenkou boje proti tradiční rodině, mocně přispěli k jejímu rozvinutí a rozhodně nepředstavovali ve své době okrajový názor stojící mimo pozornost. Pruská a německá vláda si byla vědoma nebezpečí, které socialistické představy o zrušení rodiny pro společnost představují, a proto vydala v průběhu druhé poloviny 19. století několik zákonů, ve kterých se snažila postavit útoky na rodinu mimo zákon.

Zničení rodiny je základem socialismu

Na druhou stranu podle Lenina a dalších představitelů socialistického hnutí patří dílo o původu rodiny mezi jedno ze základních děl socialismu. Pravděpodobně je to tím, že kdokoli, kdo bych chtěl svobodně rozhodovat o svém životě, byť i jen na úrovni rodiny, představuje pro socialistické myšlenky smrtelné nebezpečí.

V knize se autoři zabývají historií rodiny, aby na závěr představili myšlenku, že monogamie je jen další vývojový stupeň, který je motivován zejména udržením majetku. Marx kritizuje buržoazii pro její pokrytectví, když prezentuje rodinu jako posvátnou instituci založenou na rodinné lásce. Podle něj jde čistě o peněžní vztah.

„Monogamie vznikla z koncentrace značného bohatství v rukách jednotlivého muže a z potřeby odkázat majetek dětem tohoto muže a nikomu jinému.” Kniha se bohužel nezabývá tím, o jaký vztah jde, když si chce proletář vzít proletářku, nebo naopak.

V každé rodině je utlačovatel

Marx se i v případě rodiny uchyluje ke své základní tezi, že neexistuje vztah, kde by nebyl utlačovatel, protože podle něj je rodina zdrojem soukromého majetku a rozdělení rolí, což přirovnává k vykořisťování.

Řešení rodinného problému je v případě Marxe jednoduché a standardní. Přehledně ho uvádějí s Engelsem ve známém Komunistickém manifestu, jehož třetí bod vyžaduje „zrušení všech dědických práv”. Tím pominou důvody k zakládání rodin. Autoři se netají tím, že toho může být dosaženo pouze za cenu „despotických zásahů do majetkových práv”.

Kniha „Původ rodiny” myšlenku zničení tradiční rodiny dále rozvádí. „Blížíme se sociální revoluci, ve kterém ekonomické základy monogamie tak, jak existovaly doposud, zmizí. Tím, že převedeme větší část trvalého dědičného majetku, tedy výrobních prostředků, do společného vlastnictví, změní nadcházející sociální revoluce veškeré starosti související s odkazováním a dědictvím.”

O děti se bude jednotně starat stát

Převodem do společného vlastnictví „přestane být rodina ekonomickou jednotkou společnosti”. Udržování domácnosti bude transformováno na veřejnou službu stejně jako starost o děti. „Starost o děti a jejich výchova se stane veřejnou záležitostí, společnost se bude starat o všechny děti stejně.”

Marx se domnívá, že zrušením rodiny zmizí prostituce a zastává myšlenku volné lásky. Zrušením rodiny a veřejnou výchovou dětí se odstraní stres z následků, který brání dívkám, aby se kompletně odevzdaly muži, kterého milují. O dítě, které by z takového vztahu mohlo vzniknout, se postará společnost, protože se bude starat o všechny děti stejně. „Nebude to snad stačit k tomu, aby došlo k postupnému nárůstu volných sexuálních vztahů a tím i k tolerantnějšímu náhledu veřejnosti na čest služky a hanbu ženy?”

Kniha se stala pro některé feministky ideovou inspirací, neboť muž je ve vztahu vždy utlačovatel a Marx nabízí řešení. „Nadvláda muže v manželství je jednoduchým následkem jeho ekonomické nadřazenosti a se zrušením majetku sama zmizí.”

Slovo svoboda se v textu vyskytuje v závěru, neboť „plná svoboda manželství tak může být obecně dosažena jedině tehdy, když zrušení kapitalistické produkce a jí vytvořených majetkových vztahů odstraní všechny doprovodné ekonomické úvahy, které tak silně ovlivňují výběr partnera pro manželství”.

Příliš silné kafe i pro komunisty

Myšlenka zrušení rodiny byla i pro komunisty socialistického Československa pravděpodobně příliš silným kafem, neboť o knize hovořili málokdy, pokud tedy vůbec, a nedávali ji na seznam povinné četby.

Má cenu se zabývat starou knihou, která leží někde v horních patrech knihovny? Asi ne. Ale ospravedlňuje tvrzení, že útoky na tradiční rodinu jsou marxistického původu. A rozhodně existují i dnes organizace podporované vládami a dalšími významnými institucemi, které se knihou inspirují.

Oficiální web Black Lives Matter donedávna na svých stránkách uváděl, že se inspiruje marxistickou ideologií a chce „zrušit tradiční rodinu propagovanou západem tím, že se budeme navzájem společně podporovat jako velké rodiny, kde se jeden stará o druhého.” Před několika týdny stránka s tímto textem zmizela.