Moltke by měl radost

Ruské vedení fatálně podcenilo situaci na Ukrajině, ruská armáda trestuhodně podcenila nepřítele, ruské velení nebylo v prvních dnech schopno zabezpečit svůj týl a dodnes má velké problémy s moderními ukrajinskými zbraněmi. Po pěti týdnech bojů Rusko stále zcela neovládlo vzdušný prostor a nedokázalo zabránit dodávkám zbraní Ukrajině ze Západu – Takhle to vidí Štěpán Kotrba.

Ruská armáda prohrává, není pořádně bojeschopná, ruský tlak se už zcela vyčerpal, Ukrajina přechází na mnoha místech do útoku. Ruská ekonomika je před kolapsem, během krátké doby Rusku dojde po všech stránkách dech – Takhle to vidí Lukáš Visingr.

Ukrajinská armáda používá taktiku Islámského státu, využívá civilisty jako živé štíty a Rusko se proto nemůže úplně prosadit, protože se snaží vést válku ohleduplně. Rusko ale i přesto dosáhlo toho, co proklamovalo, protože obklíčilo ukrajinskou armádu na Donbasu a ničí ukrajinské nácky v Mariupolu – Takhle to vidí Martin Koller.

Poměr sil mezi silami Ruska a Ukrajiny se od začátku války prakticky nezměnil. Rusko je nadále schopno tlaku, Ukrajina je nadále schopna obrany. Rusko nedosáhlo cílů svého plánu A – v krátké době zvítězit, nedosáhlo ani plánu B – úspěšně útočit na široké frontě, dosáhlo ale plánu C – Rusové znehybnili jádro ukrajinské armády na Donbasu, i když ji ještě zcela neobklíčili, a vytvoření pozemního koridoru na Krym je v podstatě hotové. Válka se rozhodne u Kramatorsku, nebo v jeho okolí, podle toho, kde zrovna budou ukrajinské síly – to říkám já.

Samozřejmě si v našich mééédiích můžete přečíst spoustu dalších přání, co jsou otcem myšlenky. Od toho, jak ruští vojáci hladoví, jak se Ukrajina sbírá k velkému protiútoku, jak už Rusko morálně i fakticky prohrálo, jak je Putin šílenec, jak ruská armáda stojí před kolapsem zásobování, jak jsou ruští vojáci neschopní a Ukrajinci jsou gerojové, co pomocí traktorů vítězí nad tanky, atd. atd.

Když se podíváte na všechny výše uvedené názory, tak můžeme celou otázku rusko – ukrajinského konfliktu zredukovat na otázku – jak moc ruské vedení plánovalo současný stav na bojišti. Protože skutečně nevidíme žádný parádemarš proti rozpadajícímu se státu. Nevidíme ani rychlý a rozhodný postup pláněmi Ukrajiny, kdy se ruské divize za cenu krve a železa probíjejí proti nepříteli, podporovaném státy NATO. Nevidíme ani masivní bombardovací kampaň, dodnes se nijak dramaticky neútočí proti nádražím, a s výjimkou Mariupolu nevidíme ani žádné velké boje o města. Na obou stranách samozřejmě panuje tuhá vojenská cenzura, takže se dozvíme jenom to, co obě strany chtějí, abychom se dozvěděli.

V podstatě tu máme dva krajní názory:

1. Ruské vedení tohle všechno plánovalo, je si vědomo možností své armády, současný postup je promyšlená taktika, která sice někdy narazí, protože žádný válečný plán nepřežije první minutu střetu s nepřítelem. Rychlý postup Rusům naplánovala naše mééédia, nikoliv jejich generální štáb, který má situaci pevně v rukou a dělá to tak, jak to dělat chce. Že tomu nerozumímr, to je náš problém.
2. Ruské vedení situaci rapidně podcenilo, doufalo v rychlý postup, přání bylo otcem myšlenky, ruská armáda dostala strašně na budku a bude dostávat ještě víc. Rusové nedosáhli ani zdaleka svých cílů a sledujeme jejich zoufalé improvizování, nikoliv promyšlený postup. Ruské síly jsou v rozkladu, ruská ekonomika se brzy zasekne, ruští vojáci nechtějí bojovat a zabíjejí své velitele. Putin je nervózní, dělá čistky, invaze byla fatální chyba. Že tomu nevěříme, to je náš problém.

Všechno ostatní se mezi tyto krajní postoje schová.

Já bych řekl, že realita musí tyto krajnosti poměrně brzy ukázat. Pokud Rusové tohle všechno víceméně plánovali, tak brzy musíme vidět, jak Rusové rozdrtí ukrajinskou armádu na Donbasu, protože těch předchozích pět týdnů byla příprava na grandiózní finále. Pokud bude ukrajinská armáda obklíčena a postupně zničena podle ruského plánu, tak zřejmě na východní Ukrajině nezůstanou žádné relevantní ukrajinské vojenské síly, ruské jednotky si pak na východě hladce zaberou, co budou chtít, šok bude obrovský, Putin předvede obrovské množství zajatců a bude si diktovat podmínky. V té chvíli bude úplně jedno, jestli to tak doopravdy plánoval, nebo jestli se jen včas poučil z chyb, napravil je a zvítězil. Ve vítězném Rusku se nikdo nebude ptát, jestli ta cena na mrtvých a mrzácích za to stála, protože vítězství se nezpochybňuje takovými prkotinami, jako jsou ztráty. Stejně tak se tento šok z „nečekaného“ ruského vítězství projeví i u nás na Západě, mééédím zase klesne důvěryhodnost, politikům taktéž, a všichni se s tím nadělením budeme muset vyrovnat. Putin bude v té chvíli na koni, Čína zřejmě také, hodně to povzbudí Írán i ostatní nezápadní země, a když si pak v Moskvě budou dávat dostaveníčko všichni autoritáři světa, tak to možná pochopí i Macron se Scholzem a budou rychle narovnávat vztahy, protože jakmile zajatci dostaví Sílu Sibiře 2, bude Putin vůči Evropě působit naprosto nesnesitelně.

Pokud je pravda opačná, tak Rusové nedosáhnou obklíčení ukrajinských jednotek, válka bude na obou stranách spotřebovávat materiál i životy a vítězství připadne tomu, kdo bude více ochoten zaplatit jeho nehorázně vysokou cenu. Ukrajina zůstane víceméně celistvá, územní zisky dosažené Ruskem budou postupně vyměňovány za výhody, Kyjev se už nedostane do ohrožení, Ukrajina se prostě ubrání za cenu pádu do doby kamenné. V takovém případě bude úplně jedno, jak to Rusové na začátku plánovali, protože ničeho podstatného nedosáhnou a ti, co k Putinovi vzhlíželi jako k zachránci před USA, ti si to začnou zvolna rozmýšlet. Rusko zůstane dlouho pod sankcemi a na dlouhou dobu bude podkopána jeho ekonomika. V takovém případě se nikdo tady na Západě nebude ptát, jestli ten propad životní úrovně stál za to, protože si nebudeme kazit vítězství takovými prkotinami, jako je svobodný občan, který si žije nejlíp v historii, v tom nejlepší zřízení světa, kde je třeba cenzurovat internet, aby byla ochráněna svoboda slova.

Pokud je pravda někde uprostřed, tak ruské vítězství bude více či méně smrdět a ukrajinská prohra bude více či méně snesitelná.

Já si teď dovolím jednu předpověď… Pokud to, co teď Rusové předvádějí se svým „taktickým ústupem“, není něco strategicky geniálního (jako třeba že se vyprázdní Kyjev od armády a pak zpoza hranic přijde nový útok na hlavní město), tak Ivani dostanou na prdel i na Donbasu. Oni skoro úplně opouštějí postavení u Kyjeva a umožňují ukrajinským silám dělat to samé, co dělá ruská armáda – jít na východ. Ukrajinci se prý soustřeďují kolem Dnipra (Dněpropetrovsk) a ruské obkličující jednotky se tak samy mohou dostat mezi kladivo a kovadlinu.

Ono to skoro vypadá jako za Moltkeho – schyluje se ke generální bitvě, po níž vítěz bere vše. Jen doufám, že tam – na budoucím bojišti – už nejsou žádné ženské a děti. Tam se na civilní infrastrukturu koukat nebude, tam se bude vraždit ve velkém. Tam to bude jako u Stalingradu. Zřejmě brzy přijde rozuzlení a realita se prosadí sama.

Pár dní před začátkem ruské invaze jsem psal, že mi to štengrování začíná připadat, že Rusové chtějí Ukrajinu vyprovokovat k útoku, aby pak mohli zaútočit sami. Ukrajina se vyprovokovat nenechala ani uznáním Doněcké a Luhanské republiky. Jen dál střílela přes hranice. Tak to Rusové spustili sami…

Teď začínám mít pocit, že Rusové si sami chystají past a nebo v tom lepším případě krvavou lázeň pro všechny. Ze všech stran míří na Donbas dávno neviděné síly. Zdá se, že se tam střetnou všichni v jednom obrovském mlýnku na maso. Nevidím žádné náznaky toho, že by ukrajinské síly byly rozdělené a nemohly si navzájem přijít na pomoc. Buď teď uvidíme něco neskutečně chytrého, nebo neskutečně blbého.

Připouštím ovšem, že jedna věc u Rusů je teď jinak. Doteď pět týdnů o svých záměrech mlčeli, byli skoupí na slovo, neříkali o svých plánech vůbec, ale vůbec nic. A teď najednou celému světu roztrubují, že „omezují tlak na Kyjev, že začíná druhá fáze na Donbase, že prioritou je východ Ukrajiny…“. Aby to věděli všichni. Aby každý novinář, analytik, gaučový bloger, ukrajinský generál i prezident Zelenský věděli, co Rusové budou dělat… to skoro vypadá jako záměr. Třeba přijde nečekaný útok na západní Ukrajinu z Běloruska, nebo se bude šturmovat na Oděsu…

Ale pokud se ukáže, že Rusové prozradili svoje záměry a pak to ještě i pravdomluvně začnou naplňovat, tak se přikloním k variantě, že i v Moskvě se už usadila mentalita Hitlerova bunkru.